11. znovuzrození

139 7 1
                                    

Dobrý den mám tu rezervovaný pokoj na jméno Popelková. Asi to znělo divně, ale tak co. A slečna je kde? Snad to půjde. Slečna Popelková teď nemůže přijít, ale jsem její přítel a měli jsme tu být spolu. Snad to znělo věrohodně. Je to pravda akorát nejsem přítel jako přítel no. No tak dobrá tady jsou klíče a platit budete až ráno při odjezdu. Vzal jsem si klíče, poděkoval a šel nahoru po schodech. Našel jsem pokoj číslo 11 tedy můj a odemkl. Byl takovej útulnej malej. Lehl jsem si rovnou do postele. Byl jsem unavenej, ale pořád jsem musel myslet na Týnu a taky Kiru. Pokaždý když jsem zavřel oči jsem viděl ten pád a taky to Jak Týnu resuscitovali. Nakonec jsem asi v jedenáct večer konečně usnul. Ovšem ráno jsem se vzbudil už v šest. Měl jsem budík schválně abych stihl to až budou budit Týnu. Vstal jsem z postele a zjistil jsem že se ani nemusím oblíkat. Večer jsem si prostě lehl do postele v mikině a riflích. Vzal jsem si věci což byl mobil, klíče, peněženka a klíč od pokoje. Poklidil jsem to trochu protože to se musí a šel jsem na recepci. Dobrý den. Tady jsou klíče a kolik platím? Mluvil jsem dost rychle. Tři sta padesát devět korun. Jak jinak než aby byla na konci devítka. To fakt miluju. Zaplatil jsem a dal jí klíče. Naschle. Dost jsem chvátal takže jsem vyběhl z hotelu a nasedl do auta. Rozjel jsem se směr nemocnice, která teď už vím kde je. Dojel jsem tam o půl sedmý přesně. Na židli tam seděl ten doktor a něco psal do papírů. Dobrý den. Budete budit Týnu? Zeptal jsem se. Za půl hodiny. Tak se zatím posaďte já pro vás přijdu nebojte. Ok. Posadil jsem se na tu stejnou židli co včera. Seděl jsem tam a přemýšlel nad vším co se za posledních čtyřiadvacet hodin odehrálo. Pak pro mě přišel ten doktor. Šel jsem s ním na JIP kde ležela Týna. Když jsem jí spatřil trochu se mi ulevilo že jí vidím živou. Byla napojená na přístroje a taky měla ruku v ortéze. A nejhorší byla její noha. Měla v ní šrouby zkrz na zkrz. Doktor jí začal probouzet. Haló slečno Popelková. Týna pořád neotevírala oči. Týno. Začala se konečně probouzet. Teď vám vyndám tu trubičku z krku. Za chvíli jí tu trubičku vyndal a Týna se na mě podívala. Já vás tu nechám a potom přijdu. Doktor odešel a já si sedl na židli vedle lůžka Týny. Co se stalo?

ZávodKde žijí příběhy. Začni objevovat