MÉ PŘESLAZENÉ ŽIVOTY

9. KAPITOLA

Uběhlo už pět let a já ležela na koleji floridské univerzity. Řeknu vám zkráceně, co se za tu dobu událo.

Gympl jsem nějak zvládla, společně s maturitou. Sice mi ty předlouhé eseje a hlavně matika daly zabrat, ale nějak jsem se protloukla.

Ve třeťáku jsem byla dokonce na výměnném pobytě v Anglii. Nejdříve byla u mě doma angličanka Sally, která k nám chodila tři měsíce na gympl. Byla to vážně skvělá, hezká a vtipná holka. Oblíbila si ji skoro celá škola. Dokonce se do ní zamiloval Patrick, který ji později své city vyznal. Sally mu však odvětila, že vztah přes celý oceán by byl komplikovaný, ale že mohou být kamarádi s výhodami...

Později jsem zase jela já k Sally do Londýna. Je to vážně hezké a zajímavé velkoměsto s úžasnými památkami a zvyky. Má kámoška bydlela v jedné malebné čtvrti, kde všechny domy vypadaly stejně. Brownovi měli poměrně luxusní dům s vířivkou, saunou, domácím kinem a dvěmi služkami.

U Sally na škole to bylo celkem v pohodě. Našla jsem si tam nové kamarády, se kterými si doposud píšu a volám. Všichni se tam ke mě chovali moc mile a ochotně. Ukázali mi všechny pamětihodnosti Londýna. Viděla jsem Big Ben, Tower Bridge, palác královské rodiny a mnoho dalších.... Ale také jsme si samozřejmě užívali. Byli jsme na London Eye, v Primarku, ve studiích, kde se natáčel Harry Potter, ochutnala jsem zdejší tradiční 'fish and chips' .... Prostě jsem si to v Londýně nadmíru užila....

Určitě vás bude zajímat, jak je to se mnou a Danielem. Když jsem se dozvěděla, že zde kluk mých snů bude studovat, myslela jsem, že budu radostí létat. Podle otázek na instagramu jsem zjistila, že chce být právník. Musel však bydlet v jiném sektoru, protože lidi z naší části C jsem znala za tu dobu téměř nazpaměť. Díky našich odlišných budoucích povolání jsme se nevídali ani na přednáškách a hodinách. Měla jsem z toho prostě depky... Tak moc jsem se těšila na to, že budeme oba na stejném místě a že se někdy potkáme a zajdeme na společnou večeři, nebo do kina.... Přitom on ani možná neví, že tu studuju...
~~~
Ještě jsem nějakou dobu přemýšlela, jestli to má cenu být do něho tak zamilovaná. Já bych mu nejradši skočila hned kolem krku a ho ani nenapadne začít mě sledovat na instagramu. Chtělo se mi z toho brečet. Abych přišla na jiné myšlenky, vytáhla jsem si učebnici anatomie s notebookem a začala dělat  podrobnou prezentaci o oběhové soustavě. Když už jsme u toho... Studuji zde lékařskou fakultu, protože chci být chirurg. A chirurg chci být proto, že mé poslání je záchranit život nějakému malému dítěti... Když jsem přemýšlela, kam jít na výšku, můj vnitřní hlas mi našeptával něco o dítěti, velmi náročné operaci a mém studiu. Tak jsem se rozhodla pro floridskou univerzitu a povolání chirurga.

Když jsem zrovna psala o srdečních komorách, vešla do pokoje má spolubydlící Nira. Měla fialové nabarvené vlasy po ramena, bledou pleť, modré oči, optimistický výraz ve tváři a byla na holku docela vysoká. Zrovna teď měla na sobě černé tílko bez ramínek, na něm kostkovanou žlutou košili a plandavé černé tepláky.

,, Zdravím Debbi!!! "mávla na mě a začala si vybalovat obsah batohu.
,, Tak jaká byla přednáška?" zeptala jsem se.
,, To víš, pan Mirtel je puntíčkář... Všechno musí být napsané bez jediné chybičky a musí to být naprosto excelentní. Ale my s tím nic nenaděláme, takže... " odmlčela se.
,, Naštěstí učí rétoriku a tvůrčí psaní, které nemáš, takže buď ráda" zasmála se a vytáhla si zápisník, propisku a papírový pytlík, který nádherně voněl. Pokynutím hlavy mi naznačila, abych si vzala. Já nakoukla dovnitř a spatřila jsem dva obrovské borůvkové muffiny. Jeden jsem vytáhla, poděkovala a začala baštit.
,, Co ty a tvoje přednášky? "zeptala se mě Nira.
,, Anatomie dnes byla celkem zajímavá a teď dělám na určené téma prezentaci" řekla jsem a ukázala k notebooku.
,, Za to organická chemie byla peklo... Paní Weetleyová ústně zkoušela  učivo, na které jsem vůbec nebyla připravená. "
,, Jo děvče, takový je život..." pokrčila rameny.
Když jsem zrovna psala o přívodu kyslíku do srdce, zeptala se mě Nira tiše.
,, Pořád se trápíš kvůli tomu klukovi z jiné koleje? "
,, Já se takhle trápím už několik let" řekla jsem sarkasticky.
,, Nechtěla by ses už na něho vybodnout? Vždyť znáš odsud ze sektoru plno hezkých a milých kluků. Co třeba ten zrzavý  Nolan ze sedmičky? "přemýšlela Nira.
,, Já ti vážně nevím."
,, Ale já vím něco hodně dobře! Ty potřebuješ natuty odreagovat! Jelikož mě Jason s Theodorem pozvali na mejdan k nim do vily, beru tě rozhodně s sebou " řekla s rošťáckým úsměvem.
Protože už všechny pokoje na kolejích byly obsazené, musela se otevřít nedaleká vila, kde bydlelo asi deset kluků.
,, Uvidím" odpověděla jsem a dál se věnovala své prezentaci.
,, Předem ti říkám, že slovo ne NEEXISTUJE!!!! Za celou dobu co tu bydlíme tu sedíš skleslá a bez života. Potřebuješ nějaký adrenalin a odvázání. "
,, OK, že jsi to ty, tak na tu párty půjdu. Ale nemysli si, že tam budeme do dvou do rána" smála jsem se a hrozila jí prstem.
,, Jestli se  opijeme tak moc, že tam usneme, tak pochybuji, že nás kluci budou ochotní donést v náruči jak nevěstu zpátky k nám na kolej. S největší pravděpodobností nás odnesou maximálně tak k nim do postele, kde si nás vyslečou a budou se kochat pohledem na naše tělo " brečela smíchy Nira.
Byla to velice vtipná, rázná, ale i tvrdohlavá holka.

Nějakou dobu jsme se tam smály všelijakým úchylným blbostem, když mě napadla důležitá věc.
,, Já ale nemám nic pořádného na sebe" řekla jsem a zakryla si pusu.
,, No vidíš, teď jsi mi připomněla, že jsem si hodně dávno sbalila do kufru sexy černé minišaty se zipem ve výstřihu " řekla a začala prohrabávat kufr. Oblečení v té rychlosti házela na všechny strany. Musela jsem dokonce uhnout tmavě modrým tangům.
,, Tady jsou" vítězně pozvedla svůj úlovek a hned si je začala oblékat.
Pak se šla podívat k zrcadlu a s hrůzou na obličeji strnula. Nira musela za tu dobu povyrůst, protože šaty odhalovaly část jejího zadku. Ona tam stála zkoprnělá a naštvaná a já se docela nahlas smála.
,, Myslím, že nové šaty na párty budeš potřebovat i ty Niro!! "
Ona na mě s vyplazeným jazykem hodila svůj plastový hřeben. Já jsem ho naštěstí zachytila a na oplátku jsem po ní hodila ty její tanga. Ona se zarazila a pak jsme začaly hotovou válku, alá hoď po té druhé nějaký předmět a udělej v pokoji větší bordel, než tu je.

Zrovna se ozvalo klepání na dveře, které jsme očividně ignorovaly.
Dovnitř vstoupil Theodor z vily.
,, Ehm Niro, vzpomněl jsem si, že mi dlužíš patnáct dolarů za to jedno tričko co sis koupila na hlavní třídě, když jsme byli s klukama venku... " onen vetřelec si nás zkoumavě prohlížel, jestli jsme v pohodě.

Konečně jsme si ho všimly. Chvíli jsme  všichni na sebe tak divně civěli, než po něm Nira nehodila svoji Veromoda podprsenku, která se mu ověsila přes hlavu. My dvě jsme se začaly potupně smát. A aby toho nebylo málo, mrskla jsem po něm několik svých propisek a zmuchlaných papírů. Theodor si tu podprdu se smíchem sundal a pak začala teprve pořádná válka, alá bacha ať tě Nira s Theodorem nezabijí.

Hluk co jsme nadělali musel jít slyšet do vedlejších pokojů, protože do dveří nakoukli Celesta, Mia, Philip a Josh. Z jejich výrazů by jste nejspíš vyčetli
' WTF'. Philip sebral na zemi válející se hřeben a zničehonic ho po mě hodil. Já jsem se na něho zlostně podívala a oplatila mu to ranou smotaných ponožek.
Ale to už se k nám do bitvy přidal i zbytek nováčků. Teďkom bych to nazvala válka, alá zlikviduj šest lidí, co máš okolo sebe.

Takhle jsme se bombardovali asi dvacet minut, než nás nezprdla správcová našeho sektoru, že s tímto dětinským chováním máme okamžitě přestat. Pak ostatní museli odejít a já s  Nirou musely uklidit ten svinčík. Tento den stál rozhodně za to. Má spolubydlící měla pravdu- potřebovala jsem se odreagovat a to jsem teď udělala... Po pořádném úklidu jsme si udělaly hygienu, převlékly se do pyžama a zalezly do postele. Objala jsem svého milovaného plyšového hrocha v hawaiské košili - pana Boosyho, lehla si na pravý bok a usla s pocitem štěstí... ~

Nevím jak vy, ale já se při této kapitole dost nasmála 😅. Chtěla bych se ještě omluvit, že tato kapitola měla zpoždění. Doufám, že vám to nevadí a chcete vydržet až do samotného konce. Pokud máte nějaké zajímavé inspirace, kterými byste chtěli knížku vylepšit, nebojte se ozvat.

Máte nějaké návrhy s tím, co bude dál a jak to bude s Danielem 😘?

Přeji vám všem hezké Velikonoce 🍀🐤🐰....

Vaše Karen 😉🦛