2. část

157 16 5
                                    

Poslední 3 měsíce před koncem školy byli parádní. Nestalo se nic zvláštního, takže to předběhnem. Přišel poslední červnový dne a sním i poslední den základní školy pro naší třídu. Šli jsme se rozloučit s učiteli a se všemi s kým jsme se rozloučit chtěli. Byl to skvělý den. Večer jsme měli rozlučku. Bylo to docela daleko od naší školy, tak jsme jeli s Emou a Adamem vlakem. Byli jsme tam jako třída celý víkend. A přes ten víkend se stalo věcí tolik, kolik si nikdo neplánoval. Bylo tam spoustu alkoholu a když jsme tam přijeli polovina lidí ani nevěděla jak se jmenuje. Vybalili jsme si věci a šli se kouknou do baru. Spolužačka Nela tančila na stole a všichni kluci jí oblejzali. Za pár hodin jsme byli opilí všichni kromě Honzu, který byl prostě vždycky strašně usedlýa slušný. Ten vše jen pozoroval z povzdáli a nejspíš přemýšlel kdo by si sním zahrál šachy. Ráno jsem se probudila a nzděšeně otevřela oči. Ležela jsem vedle Erika. Erik byl třídní idol všechny holky po něm letěli a všechny ho strašně chtěli. Teda kromě mě. Erik byl nagalovnaý frajírek, který si myslel že je neustále vtipný a všichni ho milují. Když jsem to uviděla vedle sebe zděsila jsem se co se asi v noci stalo. Neměla jsem kalhotky a Erik na tom nebyl o moc líp. Bylo nám jasné co se stalo a domluvili jsme se, že to zustane mez námi. Byl to docela trapas. Myslela jsem si že se na Erika mužu spolehnout, ale večer už to věděli všichni. Holky mi sice záviděly, ale něměli co Erik mi nikdy nic neříkal a ani po tom co se stalo se to nezměnilo. Bylo to moje poprvé a já si to ani nepamatuji. Další dny víkendu proběhly docela v pohodě. Dokonce i na můj malý románek s Erikem všichni docela rychle zapoměli a já také. Byla jsem dost opilá a ve střízlivosti bych k němu do postele nikdy nevlezla. Mamka pro nás přijela na nádraží. Odvezla Adama a Emu domu a já jsme jí potom aspoň v klidu mohla všechno říct. Nebyla zrovna nadšená, ale pochopila to. Mamka byla mladá a tak docela dost věcí chápala trochu jinak než jiní rodiče. Když jsme přijeli domů, byl tam dokonce i táta. Měl spoustu zážitků. Vlastně jako vždycky a my jsme je jako vždycky vzorně poslouchali na pohovce v obýváku. Táta dopovídal a jeli s mamkou na večeři. Já jsem hlídala Jolanku a přitom jsme se snažila vybalovat. Ve svých věcech jsem našla otrhaný papírek a nadpisem "Pro Justýnku" trochu jsem se lekla, ale když jsem papír rozevřela byla to polovina stránky popsaná něčí ne moc úhledným písmem. 

Justý

Vím, že asi nejsem typ kluka o který máš zájem, ale vím jistě, že ty jsi typ holky a o kterou mám zájem já. Ne že bych byl do tebe zamilovaný už nějakou dobu, ale teď rozhodně vím, že jsem.Také vím, že jsme udělal velikou chybu tím že jsem to všem řekl, ale bylo čím se chlubit... Teď když vidím tvůj úsměv, úsměv se objeví i na mé tváři. Nejsem dobrý ve psaní, ale pro tebe jsem se přemohl a napsal aspoň těch pár řádků. Vážně tě mám rád.

Erik

¤Nejen sen¤Where stories live. Discover now