Elementy života - Kletba

1. Část

  Tři koťata si hrála na menším kopci pokrytém čerstvou zelenou trávou. Po boku měla své matky. Ty pečlivě sledovaly svá mláďata. Stínil jim obrovský strom, pokrytý zelenými listy. Teď si můžete myslet, že je Thira jedna z nich, ale ve skutečnosti je o 20m dál. Na louce zvané Ziun. S koťaty? Ne. Čistě sama. Tedy s menší společností. Již od malička jí zajímali motýli, a na louce Ziun jich bylo spousta.
,, Teď tě dostanu.“ řeklo potichu mládě schované ve vysoké trávě. Bedlivě pozorovalo malého motýlka létajícího okolo kytky. Pomalu se přibližovalo k malému motýlkovi.,, Wow, ten je ještě krásnější, než jsem si myslela.“ říkala si v hlavě. Motýlek se ale začal hýbat, a tak se kotě vzpamatovalo a zaujmulo znovu svůj postoj. Odrazila se, a s pomocí křídel a tlapek chytla motýlka.,, Ano!“ vykřikla. Pomalu otevírala své tlapky, aby si mohla motýlka prohlédnout zblízka. V tom jí zaskočil hlas volající její jméno. Thira zbystřila. Její tělo se náhle uvolnilo a ona se soustředila na hlas. Bohužel ulovený motýl uletěl.,, Ale ne.“ povzdechla si když se podívala na motýla vzlétajícího k nebi.
,,Thiro? Thiro!“ ozval se stejný hlas.,, Tady jsem mami.“ řekla kyselým hlasem a zklopila uši. Tarm vyběhla z velkého houští a podívala se na Thiru. Nasadila vážný a naštvaný pohled a řekla:,, Kolikrát ti mám říkat, že se mě máš držet. Vždycky někam zmizíš a já tě pak hledám. Tohle mi už víckrát nedělej, nebo budeš mít domácí vězení.“
,, Ale...“ řekla se sklopenýma očima.,, Žádné ale. Kdy už ti to konečně dojde? Všude hrozí nebezpečí.“ zasyčela a mrskla ocasem.,, Teď pojď.“ zavrčela a šla směrem ke svému doupěti. Přitom se ohlížela, zda se mládě nevydal jiným směrem. Thira se podívala na místo, kde před chvílí našla překrásného motýla, a se sklopenýma ušima šla za svou matkou.

  Byl večer a Thira ležela před svým doupětem.,, Thiro...“ řekl kdosi za ní. Thira se otočila a podívala se na velkého drakotygra.,, Tati...“ řekla smutným pohledem. Sedl si vedle Thiry a podíval se na ní.,, Tati, proč se ke mě máma pořád chová jako k malému mláděti. Vždyť mi je už 11 a půl roku.“ odfrkla si.,, Protože jsi mládě.“ řekl s upřímným výrazem. Thira se podívala na svého otce a otočila svůj pohled na druhou stranu.
,,Víš, tvá maminka a já jsme byli stejní jako ty, ikdyž v něčem rozdílní. Jednoho dne jsme byli daleko od svého domova. Byli jsme zvědaví, co je dál za naším dohledem. Nebyl to ale dobrý nápad.  Z nenadání se před námi objevila nějaká černá postava. Vypadalo to jako další tygerdragon, ale s armádou vlků. Ti vlci se proti nám rozeběhli. S maminkou jsme museli utéct. Aby měla maminka náskok, snažil. Jsem se zdržet ty vlky. Z nějakého důvodu jsem přežil, ale nebylo to bez zranění. Proto se o tebe tolik bojíme. Aby se nestalo totéž tobě.“ sklopil uši. Thira mezitím bedlivě poslouchala.,, Pojď spát Thiro.“ mrskl ocasem a odcházel do svého doupěte. Thira se zvedla a následovala svého otce. Před odchodem se ještě jednou podívala na krajinu pokrytou ať už lesy nebo loukami.
.... Pokračování příště....