Jako ve snu [DOKONČENO]

Osudové Setkání #2

Za deset minut :

Stein27: jsi tu?

Já: ano

Stein27: je ti už lépe?

Já: jo už jo

Já: hele je mi to blbý ale já skládám texty k písním a byla bych ráda kdyby sis je přečetl a řekl mi co si o tom myslíš.

Stein27: dobře, zítra v 10:30 v mike roft records studio, budu se těšit.

Já: moc děkuju i já se budu těšit.

Další den jsem se vydala do Brna, jela jsem vlakem a cestou přemýšlela o tom jestli se nějaký můj text bude steinovi líbit. Když jsem dojela do Brna vydala jsem se směrem k mike roft records studio a každým krokem jsem byla víc a víc nervózní. Přišla jsem před dveře studia přesně v 10:28. "Krásně na čas" řekla jsem si, zaťukala jsem na dveře a otevřít mi přišel františek.

František: ahoj, co tu děláš?

Já:dobrý den, já jsem přišla za steinem.

Stein27: to je ta holka jak jsem říkal že má nějaký texty k písním.

František: aha, tak pojď dál.

Vešla jsem do studia a první co mě napadlo bylo že tady vznikají všechny ty krásné písně rychlích kluků.

Stein27: tak co pro nás máš?

Vytáhla jsem z batohu složku s mými texty a podala je steinovi.

Stein27: jo a říkej mi Petře.

Já: dobře, ráda Petře.

Stein27: ty texty jsou moc hezké co by jsi s nimi chtěla dělat? Nahrát něco tady u nás ve studiu?

Já: no říkala jsem si že kdyby se ti to líbilo tak že by jsi z těch textů udělal tracky

Stein27: to je skvělý nápad. Co zato budeš chtít?

Já: no já nevím

Stein27: co takhle V.I.P.  vstupenku na náš další koncert a 20% ze zisku co půjde z těch písniček?

Já: to je skvělé, souhlasím.

Stein27: tak co kdybychom se hned dali do nahrávání?

František: jasně, čím dřív začneme tím dřív budou ty tracky venku.

Já: mohlo by z toho být album.

Stein27: to je skvělý nápad, uděláme z toho album.

Když byl Stein27 s nahráváním hotový dal mi V.I.P. kartičku se slovy " termín je 25.8. nezapomeň" ."Nezapomenu neboj se" odpověděla jsem

Když jsem jela vlakem domů říkala jsem si jak na to budou reagovat mí rodiče? Vždyť ani neví že jsem jela do studia rychlích kluků, myslí si že jsem jela k babičce. Domů jsem přijela kolem 6. Hodiny večer.

Mamka: jak bylo u babičky?

Já: no, víš ono to je jinak než si myslíš.

Mamka: jak to myslíš?

Já: no já nebyla u babičky.

Mamka: a kde teda?

Já: v mike roft records studiu pozval mě tam stein27.

Mamka: a co jsi tam dělala?

Já: přivezla jsem mu ukázat mé texty, líbili se mu všechny nazpíval a udělá z nich album.

Mamka: tak to je hezké.

Já: a to ještě není všechno.

Mamka: ano? Poslouchám

Já: dal mi V.I.P. kartičku na jejich další koncert a řekl že z těch písniček budu dostávat 20%

Mamka: opravdu? To je skvělé. Umyj si ruce, bude večeře.

Když byla večeře byl doma i táta a Máma mu vše řekla.

Táta: a to za to nic nechtěl? Ani peníze?

Já: ne, nic.

A kdy je ten jejich koncert?

Já: 25.8.

Táta: tak to bohužel nepůjde.

Já: co? Proč?

Táta: tvůj bratranec Emil má narozeniny.

Máma: víš Evi, rodina je důležitější než koncert.

Já: ale já už jsem to Petrovi slíbila a když nepřijdu bude to znamenat že jsem zapomněla.

Táta: a dost! Na tu oslavu půjdeš a hotovo.

Do konce večeře nepadlo už ani slovo. Jakmile jsem dojela, šla jsem do svého pokoje.

Zavolám Emě, ta mi určitě pomůže.