Kočičí láska /Snarry

3. Odchod ze Zobí ulice

Černovlásek vyběhl schody a přiřítil se do svého pokoje jako velká voda. Přiskočil k posteli, kde naházel poslední věci to svého kufru. Došel k Hedvičině kleci a otevřel ji. Potom otevřel okno, pohladil Hedviku po peří. ,,Leť do Bradavic, Hedviko." řekl a nechal sovu vyletět z okna. 

Ještě odsunul jedno prkno v podlaze, pod kterým si schovával ty nejdůležitější věci, jako svou hůlku, neviditelný plášť a fotoalbum rodičů, které dostal od Hagrida. 

I s kufrem a prázdnou soví klecí seběhl ze schodů, kde se mu naskytl pohled na naštvaného Snapea stojícího u dveří do obýváku a na Dursleyovi, kteří jeho profesora z křesel v obýváku vyděšeně pozorovali.

,,Proč jste o tom nikomu neřekl, Pottere?" zavrčel Snape.

Harry vůbec netušil o čem to jeho profesor mluví, a tak jen nadzvedl obočí a čekal jestli se mu dostane vysvětlení té otázky.

Snape se zamračil, ale otázku rozvedl ,,Proč jste nikomu neřekl, že jste spal v přístěnku pod schody a bylo s vámi zacházeno jako s domácím skřítkem?"

,,Ne že by vám do toho něco bylo, ale snažil jsem se to někomu říct. Nikdy to nepomohlo. Řekl jsem to i Brumbálovi a přesto mě sem vždy poslal zpět. A neměl jste právo použít nitrozpit na mé příbuzné." vyhrkl Harry.

,,Jak jste...?" 

,,Nejsem tak hloupý, jak si myslíte ,profesore." skočil mu zelenooký chlapec do řeči.

Mezitím se Vernon vzpamatoval a pomalu se dostal do rohu místnosti, kde měl pro takovéto případy schovanou novou střelnou  zbraň, kterou si pořídil po tom co mu Hagrid před pár lety jednu zničil.

Namířil zbraň na čaroděje a zakřičel: ,,OKAMŽITĚ VYPADNĚTE Z MÉHO DOMU!! OBA DVA!! NEBUDOU NÁM SEM LÉZT ŽÁDNÉ ZRŮDY! A TY UŽ SE RADŠI NEVRACEJ KLUKU, JESTLI TO NECHCEŠ SCHYTAT!!" 

Snape jen pozvedl obočí, rochle vytáhl hůlku a než stihl někdo zareagovat omráčil Vernona. Potom zmenšil Harryho věci, aby se mu vešly do kapes a bez dalšího slova vyšel z domu.

Chlapec se rychle vzpamatoval a vyběhl za profesorem, který mířil na konec ulice k malému parku, kde by se mohli přemístit.

Šel pár metrů za Snapem a všiml si, že profesor na sobě nemá svůj obvyklý hábit, ale černé mudlovské sako a černé docela přiléhavé kalhoty. Další věc které předtím nevěnoval pozornost byla, že jeho černé dlouhé vlasy měl svázané do ohonu a nevypadaly ani nijak mastně.

,,Možná by mu to i slušelo.'' prolétlo chlapocovi hlavou. Po téhle myšlence Harry zakopl o své vlastní nohy a docela hlasitě se rozplácl o chodník.

Snape se otočil a podíval se na něj, jako na idiota. Harry zčervenal. Nevěděl jestli to bylo kvůli jeho předchozím myšlenkám nebo proto, že leží jak dlouhý, tak široký, roztažený na chodníku. Možná obojí.

Rychle se zvedl a snažil se přestat vypadat jako rajče. Moc mu to nešlo.

Snape se na něj ušklíbl, ale neštěstí to nekomentoval a šel dál.

Profesor promluvil, až když došli do parku. ,,Už jste se někdy přemisťoval, Pottere?''

,,Ne, pane''

Snape k němu natáhl ruku ,,Chyťte se mě. Asi to bude trochu nepříjemné'' pak se na Harryho podíval a s úšklebnem dodal ,, Pokuste se po přistání nezvracet.''

A s tichým prásknutím oba kouzelníci zmizeli.