po 2 týdnech
Asi se ptáte, co se dělo za ty dva týdny. Právě, že nic. S holkama jsme furt něco plánovali a společně někam chodili. Taky jsem trávila čas s Ethnem. Občas jsem před barákem potkala Nicholase, ale vyhýbala jsem se mu. Nemohla jsem si prostě pomoct, ale tak moc se mi líbil. Byl to přesně můj typ. Snažila jsem se na něho zapomenout a nastavit moji hlavu na to, že je to normální kluk a nezajímá mě. Musím říct, že se mi to občas i dařilo a začínalo dařit víc a víc.
Jednoho dne, kdy byl den jako každý jiný mě mamka poprosila, abych šla vyhodit koš před dům. Vyhodila jsem ho a mezitím ke mně doběhl malý černý pes, který se začal hned mazlit a já jako milovník psů jsem ho začala hladit.
N: očividně se mu líbíš.
Z ničeho jsem zaslechla hlas, který mi byl hodně známý. Stačilo se podívat nahoru a byl tam zase on.
J: noo možná. No nic, půjdu.
Naposledy jsem pejska pohladila, stoupla si a chtěla odejít, jenže z ničeho n-..
N: počkej, neutíkej hned. Co kdyby jsme někam někdy zašli a pokecali. Jsme sousedé a vůbec se neznáme.
Otočila jsem se, vzdychla jsem a koukla jsem se jiným směrem než na něho.
K tomu ještě dodal
N: a navíc chodíme do stejné školy. Proč se nepoznat.
J: hele já úplně nevím jestli je tohle dobrý nápad v-..
Skočil mi do řeči
N: a proč ne? V pátek v 5 hodin večer před svým barákem. Vezmu i Buddyho, myslím psa. Pousmál se, klekl si a začal hladit Buddyho.
Když jsem se na jeden moment zastavila v čase a koukla se na něho, viděla jsem úplně jiného člověka než ve škole a i když jsem moc dobře věděla, že bych to měla radši odmítnout, tak jsem měla stejnak chuť ho poznat.
J: dobře, tak já půjdu. V pátek, ahoj.
Nicholas se na mě jen pousmál a já se jen otočila a odešla.Když jsem zavřela dveře, opřela jsem se o ně a chytla se za hlavu. Začala jsem přemýšlet nad tím, co se vůbec před chvílí odehrálo. Úplně to nešlo podle mého plánu nebo jak jsem si vůbec představovala, ale v tu dobu jsem věděla, že toho nelituji a že jsem to tak chtěla.
Máma: neruším tě náhodou? děje se něco?
Neuvědomila jsem si, že mě zrovna vidí mamka, ale řekla jsem jí, že je všechno v pořádku a rychle jsem zalezla do pokojíčku.Jen pro informaci. Momentálně byla středa a já měla poslední 2 dny do té doby než s ním půjdu ven a čím víc se to blížilo, tím větší jsem měla strach.
_______________
Zdravím všechny u dalšího dílu!
Blížíme se k 100 přečtení. Snad se vám bude líbit a hlavně doufám, že se budete těšit na další. Zatím❤
ČTEŠ
He falls in love with me?.. (CZ)
Romance„a najednou, když jsem otevřela oči jsem spatřila něco, co ve mně ještě dlouho zůstalo. On, ano on."