8.Hasane..

153 7 7
                                    

Sára
Byla jsem na cestě do studia a v hlavě si přehrávara různé scénáře jak by to mohlo dopadnout. I když jsem jich několik vymyslela furt jsem nevěděla jestli se nějakej z nich stane. Po chvíli už jsem viděla tu budovu z které jsem před pár hodinami odcházela. Přišla jsem k dveřím a zazvonila na kluky. Po chvíli mi otevřel domča.

N:ahoj konečně jsi tady
Hned mě mezi dveřma objal. Obětí jsem mu opětovala. Když se odtáhl odstoupil od dveří. Já vešla a vyzula si svoje tenisky. On na mě počkal a až pak vyrazil směr hasanův pokoj. Já ho hned následovala. Ani jeden jsme nemluvili. Když jsme procházeli přes obývák uviděla jsem tam pár kluků kterým jsem pouze mávla na náznak pozdravu. Chvíli jsme ještě šli ale pak Dominik zastavil před dveřmi hasanova pokoje.

N:radši pujdu kdyby něco zakřič
Usmál se a ja poprvý za dnešek viděla ten jeho krásný úsměv.

J:jo jasně
Odpověděla jsem mu a on odešel asi za klukama já se otočila směrem k dveřím. A slabě zaťukala. Hned se mi na to dostavila odpověď z druhé strany

H:můžete mě už kurva nechat bejt?!
Řekne a já poznám že je u dveří protože je jeho hlas blízko.

J:to jsem já...hasane tady Sára. Chceš si promluvit?
Zeptám se opatrně.

H:ne nechci! Je sice hezký že si kvůli mě přijela ale nechci s nikym mluvit.
Uslyšim jak zadama sjel po dveřích. Rozhodnu se udělat to samý. Proto svoje záda opořu k dveře a sjedu na zem.

J:vim jak se cítíš. Cítíš práznotu cítíš jak kdyby ti někdo propíchl srdce a pak ho rozdělil na miliony kusů. Taky jsem tenhle stav zažila. Toho kluka jsem nemohla už milovat víc. Dopadlo to ale špatně. Věř mi že vím jak se cítíš
Promluvím k němu upřímně a doufám že ty dveře odemkne. Chvíli se nic neozývá. Se smutkem vztanu ze studené podlahy a chystám se vyrazit za klukama. V tom mi ale zabrání zvuk který oznamuje že dveře hasan odemkl. Ani chvíli neváham a rychle se otočím na hasana a jdu za ním.on  mě za ruku vtáhne do místnost a zamkne. Kdyby se to dělo v jinou chvíli tak se už klepu a mám v sobě strach. Teď mám v sobě jen smutek a nervozitu. Nevěděla jsen co se teď stane. Takže jsem jen čekala jestli začne nějak konverzaci on.

H:vážně? Zažila si to? Nebo sis to jen vymyslela abych ti odemkl.
Posadí se na kraj postele. Já si sednu hned vedle něj.

J:ano vážně. Bylo to asi před rokem. Ten kluk odešel ze školy. Dělal taky hudbu

H:kdo to byl?
Řekl se zájmem

J: astralkid22 nebo spíš jakub..
Vyslovim jeho přezdívku  a trochu sesmutním.

H:to je dobrej kámoš nika.

J:aha..nechci se teď bavit na tohle téma. Přišla jsem ti pomoc.
Objala jsem ho kolem ramen.

H:chybí mi. Chci ji mít u sebe.
Řekne se smutkem. Chápu ho a vím že to bude teď těžký.

J:vím že to bude teď těžký. Ale já i kluci se ti budeme snažit co nejvíc pomoc. Budeme tu kdykoliv. To ti slibuju.

H:ale tu prázdnotu nikdo nevyplní.
Řekne fakt který je bohužel pravda.

J:ja vím. Když jsem byla s astralem (fakt nevím jak ho pojmenovat protože kdyby tam byl jako Jakub mohlo by se to jak mě tak vám plést takže to bude astral omlouvám se😂🙏 pozn. Autorky.) byl to nejlepší vztah na planetě. Milovala jsem ho. Ale pak když mi dal konec. Nevěděla jsem co je život bez něj. Nechtěla jsem bez něj žít. Chtěla jsem svůj život ukončit. Ale měla jsem tu elis. Ty tu teď máš kluky a mě my tě vždycky podržime.
Dokončila jsem svůj monolog. V jeho očích se začalo lesknout. Hned jsem ho objala a on mě v obětí mačkal. U toho jsem cítila jak mu spadlo pár kapek na moje rameno.

V obětí jsme byli asi 3 minuty. Pak jsem se ale odtáhla a podívala se mu do obličeje. Vypadal ještě víc smutně. A pár neposlušnych kapek mu teklo po tváři.

J:Hasane musíš jít dál ta holka bude minulost a nesmíš se za ní furt otačet bude ti to furt ubližovat. Potřebuješ jít dál.

H:ja vím ale nejde to hned. Musím tomu dát čas.

J:přesně. Musíš časem zjistíš že ti nestojí za to aby ses trápil.
Trochu se pousměju. On přikyvne a zvedne se a jde k dveřím které následně odemkne

H:tak pod nebudem se tady přeci trápit.

Řekne už s úsměvem a já jdu rychle za ním.

PROSÍM PŘEČÍST
Moc se omlouvám za svoji neaktivitu u tohohdle příběhu ale snažím se pracovat na příběhu "nový život 2" plus chystám nové věci. Takže tenhle příběh na delší dobu předběžne ukončuji. Popravdě nevím jestli ho nemám smazat a dělat že nebyl. Budu ráda když mi napíšete názor do kom. Zatím se s váma loučím a paa💞

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jul 09, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

They Change My Life [pozastaveno] Kde žijí příběhy. Začni objevovat