Probouzím se z hrozných snů,
Smutek vstoupil do mých dnů.
Dnes mě čeká utrpení,
Doma jsem jak ve vězení.
Notebook smutně zapínám,
Na látku matně si vzpomínám.
Můj život se podobá hororu,
Připojuji se k online hovoru.
Z monitoru na mě hledí
Jacísi tvorové bledí.
V čele sešlá stařena,
Učitelka Mařena!
„Dobré ráno milí žáci,
Zadáme si novou práci"
V očích jejích pomsta září,
„z vás budou jen popeláři!"
Kvadratické rovnice,
Dali mi zabrat velice.
Mnoho čísel smrt mou káže,
Mařena se znovu táže:
„Jak ti vyšel příklad, děvo?"
Pomyslím si: to je střevo!
Hledím do prázdného sešitu,
Mám mnoho špatných pocitů.
Začne se mi notebook sekat,
Učitelka musí čekat.
Smutek se teď line světem
Mám potíže s internetem!
Takto jsem se smrti vyhla,
K počítači letí cihla.
Zbyla z něj jen klávesnice,
Skončím jak go-go tanečnice.
Na tyči nic špatného není,
Budu mít úžasné představení.
Třpytivé, velmi skromné šaty,
Naříkají všichni svatí.
