j e d n a

383 35 11
                                    

Jedu z kopce na skatu, nevšímám si kolem jdoucích, jenom naslouchám zpěvu ptáků a pozoruju nadýchaná oblaka nade mnou. Zakoukám se na jeden obzvláště hezký mrak a nedávám pozor na cestu.

A pak se to stane. Do něčeho narazím, chvilku letím ve vzduchu, zatmí se mi před očima a dopadnu na zem.

Otřesený nenadálým pádem se pokouším vstát, ale zamotá se mi hlava. Taky tě mám moc rád, nízký tlaku.

"Panebože, co děláš, proč nedávaš pozor na cestu?!" rozkřikne se na mě nějaký hlas a já otočím hlavu.

"Teče ti krev, jsi v pořádku?" ten hlas zní najednou starostlivě a můj pohled konečně padne na chlapce s kudrnatými vlasy, jež se nade mnou sklání a podává mi ruku.

S vděkem ji chytnu a opatrně se postavím.

"Moc se omlouvám, nedával jsem pozor, já-" snažím se omluvit mnou zaviněnou stážku, ale kudrnka mě přeruší.

"Já jsme v pohodě. Ale ty evidentně ne-e." a ukáže na mé koleno. Až teď si všimnu, že je celé od krve.

"Pojď se mnou."pokyne hlavou směrem do kopce. " Půjdeme ke mně, ať ti to můžu ošetřit, ty nemehlo."

𝐋𝐈𝐒𝐓𝐄𝐍 𝐁𝐄𝐅𝐎𝐑𝐄 𝐈 𝐆𝐎, fack. ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat