9. rescue me

2.1K 74 3
                                    

VANESS V MEDIÍCH

B e n t l e y

Když jsem chroupala svůj popcorn,který byl samozřejmně úplně všude jsem se koutkem oka dívala na Vaness. Od té doby co jsme si sedli do sedaček má neutrální výraz,jako nějakej robot. Já jsem se několikrát při filmu rozbrečela a Vaness? Ta se jen dívala na plátno bez jakékoliv emoce. Vůbec jsem nevěděla co se děje a to bylo na tom to nejzvláštnější. Když jsem se jí zeptala odpověděla jednoduše "Jsem v pohodě" a dál byla ticho. Mezitím jsem napsala Petrovi jestli by mě nemohl vyzvednout po skončení filmu. Poslala jsem mu to před 20 minutama a jsem bez odpovědi. To se snad všichni shodli že mě budou ignorovat?

Po skončení filmu jsem se rozloučila s Vaness s tím že jsem jí řekla že jí zavolám. Abych řekla pravdu nečekala bych že bude rozchod s Davidem brát tak vážně. Je pravda že kdyby mě Petr opustil,taky bych nebyla dvakrát nadšená,ale tak na dně bych zase nebyla. Rozhodnu se Petrovi zavolat,ale operátor mi ohlásí že má vypnutý telefon. Skvělý. V tuhle dobu moc autobusů nejezdí a doopravdy se mi nechce jít 2 hodiny pěšky. Rozhodnu se pro to že zavolám Davidovi. Dělám to nerada,ale on je moje poslední záchrana.

"Tady Dorian Wave" Neboj se Davide nikdo slavnej ti nevolá.

"Vim kdo jsi idiote" Uchechtnu se pro sebe když vyjdu z centra

"Bentley? Odkud máš moje číslo?" Na jeho hlase bylo slyšet překvapení. Je pravda že kdybych ho nepotřebovala,nevolám mu

"Od Petra od koho jiného" Protočila jsem oči,i když vím že mě nemůže vidět

"Whoah je celkem pocta že mi voláš. Čím jsem si to zasloužil?" Začal mě provokovat. Měla jsem jít radši pěšky...

"Máš čas?" Zeptala jsem se

"Chceš mě pozvat na rande?" Odpověděl. V telefoně byl slyšet jeho smích a já se proklínala že jsem se ptala Petra na jeho číslo

"Jak vidím máš dobrou náladu. Potřebovala bych odvést domů"

"Kde tě najdu?" Řekla jsem mu kde jsem a David hned zavěsil. Divila jsem se že nějak neprotestoval a neměl blbý kecy že bych měla zvednout svojí línou prdel a jít k Petrovi pěšky

...

Když jsem stála před kinem čekala jsem 10 minut než se David dostaví. Snažila jsem se dovolat Petrovi,ale marně. Že by spal a vybil se mu telefon? Blbost. On je schopnej být vzhůru do 4 hodin do rána. Když jsem uslyšela hlas burácejícího motoru bylo mi jasné kdo dorazil. Pozvedla jsem koutky do úsměvu a šla pomalu k autu.

"Promiň jestli jsem ti přerušila plány" Omluvila jsem se než jsem se usadila do černé sedačky

"Stejně bych se nudil takže se není za co omlouvat. Co Vaness?" David nastartoval a jel pomalu na hlavní silnici. Celkem mě zarazil ten fakt že se ptal na Vaness

"Upřímně? Vaness byla duchem nepřítomna,skoro se mnou ani nemluvila,takže je to zlý" Řekla jsem a David si jen povzdechnul

"No rád bych ti pomohl,ale nechci mít nic s Vaness společnýho" Začal s trochu zvýšeným hlasem.

"Já vím,jen nechceš jí třeba napsat aby jste byli aspoň přátelé? Hodně mi na ní záleží a nehci jí vidět takhle" Vaness je moje jediná kamarádka a nechci aby se kvůli Davidovo blbosti trápila

"Uvidím. Nic ale neslibuju"

"Děkuju" Špitla jsem a David jen přikývl

"Proč tě vlastně nevyzvedl Petr? Nemá snad auto nebo co?" Čekala jsem na to že se bude vyptávat proč mě nevyzvedl Petr. Proč má vždycky na všechno tolik otázek ?

"Nezvedá mi telefon je nedostupnej" Vytáhla jsem ze své kapsy od kalhot telefon,abych se ujistila jestli mi Petr náhodou nevolal. Začnu trochu panikařit,když zjistím že mám telefon vybitý

"Zvláštní. Před hodinou jsem s nim ještě volal a říkal že jde slavit s klukama" Slavit? Dělá si prdel? Neřekl že někam jde

"Zapomněl se zmínit"

"Kurva asi jsem řekl něco co jsem neměl" Řekl si spíš pro sebe. David zajel do ulice kde bydlí Petr a já už poznávala že zastavil na parkovišti

"V pohodě,ať si užívá,jen mi to mohl říct. Děkuju za svezení. Dobrou" Řekla jsem potichu a vylezla jsem z auta. Hned jak přijdu domů jdu hned do postele. Odemykám dveře od Petrovo bytu a rozsvicuji na chodbě. Jsem zklamaná z toho že mi Petr neřekl že nikam jde. Okey chápu je to jeho věc,ale mohl mi dát aspoň vědět. Jdu do ložnice a rovnou se vysvleču ze svého oblečení. Natáhnu se do skříně a přemýšlím co si vemu na spaní. Nikdy jsem nespala v nočních košilkách ani v něčem podobném. Proto jsem se natáhla pro Petrovo černé tričko a přetáhla jsem si ho přes hlavu. Zhasínám lampičku vedle postele a snažim se nemyslet na to že tu Petr neleží.


Dorian

Hned jak jsem vyjel z parkoviště jel jsem do klubu kde by Petr mohl být. Myslel jsem že Petr veme Bentley sebou,jenže jak je vidět tak nevěděla že jde pryč. Kdybych možná držel hubu nemusel jsem se dívat na její zklamanou tvář. Když jsem dojel k baru přemýšlel jsem nad tím co udělám a co řeknu Petrovi. Je mi u prdele co si o mě bude myslet on nebo Bentley,ale jestli bude protivnej jsem schopnej mu jednu natáhnout. Vystupuju z auta a jdu rovnou do baru. Chvíli mi trvá než najdu jeho partičku,ale jeho smích se nedá přeslechnout. Jdu nakonec uličky a vidím jeho a další 3 kluky a jednu holku jak do sebe kopou panáka zelený. Hned jak si stoupnu vedle stolu všechny oči směřují na mě i Petr si mě všimne

"Oh nene tebe bych tu nečekal" Jazyk se mu motal a oči měl celé zarudlé. Mohl jsem čekat že bude chlastat,ale až tak?

"Petře odvážel jsem Bentley k tobě domů. Tobě je u prdele že se o tebe bojí?" Vidím jak se holka vedle kluka který sedí naproti Petrovi uchechtne a já na ní hodím varovný pohled ať drží hubu.

"Však je s Vanessou ne? Bude v pohodě" Řekne s klidem a pobídne jeho kamaráda aby mu nalil dalšího panáka. Ten se jen natáhne a naleje Petrovi panáka

"Ty jsi fakt zkurvenej případ. Pokud se teď sebereš a půjdeš k sobě do bytu nebo tě tam odtáhnu sám" Zavrčím. Vím že taky hodně chlastám,ale když se Petr ožere je na pěst

"Nikam kurva nejdu Davide. Co kdyby sis radši sednul a dal si jednoho panáka s náma?" Moc dobře ví že alkohol neodmítnu a tak si sedám vedle Petra a vemu si lahev zelený do ruky

"Dám si jednoho panáka a půjdeš se mnou okey?" Petr trochu váhá ale nakonec kývne

"Fajn" Vzdá to a já do sebe dávám panáka zelený

Se zeptej // Dorian ✔︎Kde žijí příběhy. Začni objevovat