Natasha

Déšť a osoba

Musím jít brzo spát, protože zítra pracuji od rána do večera.

Ve středu
Dneska jsem měla špatnou náladu, špatně jsem se vyspala a navíc když jsem přišla do práce tak hrozně pršelo. Jeden z kolegů na mě omylem vylil kafe takže jsem se na toaletách musela vyměnit černé triko s bílím trikem. ( jo nosím si do práce náhradní oblečení)

V 19:00
Neměla jsem s sebou deštník a tak jsem chtěla počkat jestli nepřestane, ano sice můj byt není zas tak daleko ale za tu chvilku bych mohla hrozně zmoknout.

Z pohledu Matěje:
Dneska od 15:00 začalo hrozně pršet a jelikož v práci máme každý své skříňky tak já si tam pro jistotu vždycky nechávám deštník. V 19:00 jsem šel z práce domů ale najednou jsem viděl že u zamknutých dveří vidím Natashu bez deštníku tak jsem k ní šel.
Matěj:,,Dobrý den, nepotřebujete deštník?"
Natasha:,,Dobrý den, ne děkuji nechci vás otravovat."
Matěj:,,Ale vy mě neotravujete, pojďte se mnou pod deštník."
Natasha:,,Tak dobře, moc děkuji."
Řekla mi kde bydlí a já naschvál šel delší cestou, chodily jsme parkem a ona mi vyprávěla svůj příběh proč tu je atd.
Bylo mi s ní hrozně dobře, protože má příjemný hlas, je hrozně milá a hrozně dobře se s ní povídá.

Z pohledu Natashy:
Když jsem čekala až to trochu ustane tak za mnou přišel Matěj s deštníkem. Chtěl abych se s ním schovala pod deštník ale já ho nechtěla otravovat a navíc co když je to nějaký úchyl nebo nevím co, protože jsem se s ním neznala vlastně ani den. Ale zdál se mi milý tak jsem s ním šla, mezitím co jsme se loudaly po parku při dešti tak jsem mu vyprávěla proč tu jsem atd. Abych řekla pravdu bylo mi sním hrozně dobře protože byl vtipný, milý, veselí atd. Potom se mě začal vyptávat a za chůze mi dával i oční kontakty a já jemu.

Matěj:,,Na to že jsi z jiné země tak umíš dobře česky."
Natasha:,,Díky, říká mi to hodně lidí. I když matka nesnáší ČR kvůli tátovi který ji opustil a navíc hrál na housle takže když jsem začala taky hrát na housle málem se zbláznila a kdyby nedej bože zjistila že jsem se jako malá učila česky a českou hymnu tak by mě zabila. Můj starší bratr Milan se se mnou taky učil česky a českou hymnu a dokonce když jsme spolu tak mluvíme česky. Je docela zvláštní že já se jmenuji Natasha což je ruské jméno a on Milan což je české jméno, protože to jeho jméno vymyslel náš otec. Máma chtěla aby se přejmenoval ale brácha nechce."
Matěj:,,Aha, takže ona neví že jsi tady?"
Natasha:,,Zabila by mě kdyby to zjistila takže jsem jí řekla že jedu do Ameriky i když nerada lžu ale když já jsem sem tak hrozně chtěla:"
Matěj:,,Chápu vás, a vy teda mluvíte i rusky že?"
Natasha:,,Ano."
Matěj:,,A jak se řekne ty jsi půvabná?"
Natasha:,,Ty čudnaja."
Podíval se na mě a potom řekl:
Matěj:,,Čudnaja?"
Natasha:,,To víš mi to máme trošku jinak než vy v Čechách."
Matěj:,,Dobrá."
Matěj se zase na mě dlouze podíval do očí, usmál se a řekl.
Matěj:,,Ty čudnaja."
Usmála jsem se.
Natasha:,,Tak už jsme tady."
Matěj:,,Tak ahoj."
Natasha:,,Ahoj."

Byla jsem v knihkupectví a zahlédla jsem nějakou ženu která mi někoho připomínala ale nemohla jsem si vzpomenout. Bylo mi to divné tak jsem to přestala řešit.

Omlouvám se že tato část je trošku o ničem ale nebojte, ono se to rozvine🙃