Hodně lidí si neuvědomuje jaké je ztratit blízkou osobu,
je to těžké, když v někom vidím dlouho svoji podobu
a pak se ztratí v davu.
4 roky zapomenout nejde,
bojím se, že mě to jen tak nepřejde,
Ta bolest, kterou cítím v srdci,
ta bolest, co cítím v noci.
Snad jednou přijde den,
snad to nebude jen pouhý sen,
kdy s tím budu smířená
a budu šťastná.
Bolí mě bejt bez tebe,
nechci však litovat sama sebe,
chci jen abys věděla,
jak moc důležitá jsi pro mě byla.
Nechápu jak ses mohla takhle rychle změnit,
tvojí ignoraci a namyšlenosti musím čelit.
Třeba mi řekne, že to nemyslela vážně,
říkám si v hlavě
pořád naivně.
Kamarády si nehledám,
nikoho už nemám,
ale já doufám,
že mě život přivede k nějakým změnám.
Třeba změna, že se nechci zaobírat minulostí,
protože to ti hezký život nezajistí,
ale strasti a smutky do života ti to dá,
to je jistý.
