Hraj! | SNARRY

1. Den první

"Drazí studenti, je mi větším potěšením než kdy předtím. Již dlouho jsme se tu nesešli v tak klidné době. Je to za námi, přátelé, Lord Voldemort konečně padl. Padl rukou jednoho z našich studentů, na kterého jsem nesmírně hrdý. Děkuji ti, Harry Pottere. Harry však není jediným hrdinou této války. Rád bych vyzdvihl počínání slečny Grangerové a pana Waesleyho, kteří vždy stáli Harrymu po boku a podporovali ho.Dost už ale chválení Nebelvíru. I jiné koleje, všechny koleje, prokázaly, že mají odvážné a skvělé studenty. Z Mrzimoru je třeba zmínit pana Macmilliana a slečnu Abbotovou, kteří se stejně jako Terry Boot a další studenti postavili samotnému pánovi Zla ve snaze udržet jej od Harryho. Nebudu zde jmenovat všechna jména, shrnu to jedním: Děkujeme, Brumbálova armádo!Poslední pochvala, která dnes musí zaznít se týká profesorského sboru. Celý profesorský sbor se tak jak jsem předpokládal při jejich výběru neváhal účastnil obrany školy a jejího následného obnovování. Má pochvala se však dnes týká pouze jednoho z nich. Profesore Snape děkujeme vám za vaše hrdinské skutky, za vaši odvahu a za chladnokrevnou mysl v souboji s Voldemortem."Celý sál si začal šeptat a chichotat se nevrlému výrazu profesora lektvarů, který zřejmě o žádné pochvaly nestál. Seděl na svém místě jako pecka v broskvi a odmítal dát najevo jakékoli emoce. Harry zakroutil hlavou a vrátil se k profesorovu proslovu."Takže jsme vybrali šest studentů sedmého ročníku, kteří se spolu s profesorem Snapeem a profesorkou Tonksovou zůčastní nově obnoveného všekouzelného klání v Los Angeles. Vybraní studenti jsou Ernie Macmillian, Padma Patilová, Draco Malfoy, Hermiona Grangerová, Harry Potter a Ronald Weasley. Prosím dostavte se po hodině do mé pracovny, kde probereme podrobnosti. Přeji vám dobrou chuť a doporučuji zkusit kuřecí kari, letos je obzvláště povedené.""Cože, my pojedeme do LA?"vyhrkl okamžitě Ron a šťastně popadl první kuřecí stehno, na které narazil:"To je tak super! Bráchové se zblázní závistí.""O co že se jedná?"zeptal se Harry Hermiony,"nějak jsem byl myšlenkami jinde.""A kdy nejsi?"povzdechla si dotázaná:"Profesorský sbor se rozhodl, že se nás šest zůčastní všekouzelného klání mezi všemi kouzlenými školami.""O tom jsem nikdy neslyšel,"zamračil se Harry."Já jo,"zahuhlal Ron a cpal se kuřecím:"Brácha Bill na jednom byl, když byl v sedmáku, ale tehdy bylo tady v Anglii, takže se nikam nedostal.""Aha,"řekl Harry a pustil se do večeře. Pokud bude to klání zhruba na stejné úrovni jako pohár tří kouzelníků, mají reálnou šanci uspět, tak proč se stresovat. Počká, co mu poví ředitel.---Na Harryho zbylo místo vedle Malfoye. Skvěle. Nic nemohlo být lepší než sedět zrovna vedle něj. Povzdechl si, a posadil se. Stejně to nezmění a zase tak hrozné to nebude. Koneckonců se ukázalo, že jak Malfoy tak jeho matka jsou ochotni zradit Temného pána výměnnou za azyl, tak jako spousta dalších."Jste všichni?"zeptal se ředitel hned po svém vstupu do místonosti."Není tady netopýr,"vrkl nerudně Ron (odtrhli ho od zákusku)."A brzy tady nebudete ani vy, Weasley,"ozvalo se za jeho zády a z kouta vyklouzl do té chvíle neviditelný Snape. Ron polkl a rozhodl se přestat vyjadřovat."Tak dobře. Všichni už víte, proč jste tady. Zítra večer odlétáte na klání a já vám nesmím prozradit ic z toho, co se tam bude dít. Co si sebou vezmete je zcela na vás, jestli se zorganizujete taky, jediné co vám můžu říct je, že jste byli vybráni podle vašich schopností, dovedností, kompatibility a hlavně podle přínosu, který celé skupině můžete dát. Nechám vás tady, abyste si vyjasnili, jak budete na klání postupovat a doufám, že naši školu budete reprezentovat se ctí. A bez hádek!"S posledním pohledem, směřovaným na Harryho, Rona, Severuse a Draca opustil místnost. Chvíli bylo ticho."Někdo nějaký nápad?"řekla pak Tonksová. Ozvala se pochopitelně Hermiona."Podle mě bysme se měli rozdělit do dvou skupin, vždycky tři studenti a profesor, které budou fungovat v rámci celé skupiny. V případě, že by bylo potřeba krýt si záda. Skupiny by nejspíš měly být Ernie, Padma, Draco a profesor Snape jedna a my s Tonksovou druhá. Myslím, že je to optimální poměr, se kterým Brumbál počítal. My tři jsme skvěle sehraní a pro vás bude také mnohem jednodušší spolu vycházet, než kdyby to bylo jakkoli jinak.""V podstatě souhlasím,"ozval se Snape,"vidím v tom několik dalších výhod. Jednou z výhod je, že v každé skupině se nachází student z mudlovské rodiny, což by nám mohlo pomoci při plnění nějakého úkolu zaměřeného na svět mudlů. Taky je dobře, že je v každé skupině někdo s podvědomím o náležitostem kouzelného světa a někdo schopný akce. Smutné je, že v jedné ze skupin je to stále ta samá osoba. Dovolím si ovšem nesouhlasit s umístěním mě a Tonksové. Bude to přesně naopak.""Co? To jako proč?"nevydržel to Ron a tak trochu vybuchl."Weasley, už jsem vás dnes jednou varoval," vrkl Severus,"a bude to tak proto, že vás tři chci mít pod dohledem, nečekejte že se vám poštěstí flákat se někde s Tonksovou a popíjet máslové ležáky. Uvidíme se zítra!"Vstal a chystal se odejít do svých komnat, byl však zaražen Tonksovou:"Počkej chvilku, Severusi. Ještě jsme nevyřešili co s sebou.""Pro Merlina copak nejste schopní vzít si oblečení na týden, což neznamená celou skříň, Patilová, hůlku a vše, co by se podle vás mohlo hodit?""A co by se podle vás mohlo hodit?"ozval se dnes poprvé nesměle Ernie."Některým jedincům by se třeba hodil mozek. Jinak stačí nějaký provaz, který se bude dát kouzelně natáhnout, zmenšené koště a takové věci. Rozumíte?"Počkal si na Ernieho přikývnutí a odplachtil."Co si vezmeš s sebou?"zeptal se Ron Harryho cestou do společenské místnosti."Co myslíš? Kulový blesk a samozřejmě neviditelný plášť. Možná bych mohl přihodit ještě pár lektvarů, třeba upokojující, uspávací a tak.""Ty máš nějaký lektvary?"divil se Ron."Hm, zbyly mi z pronásledování Voldyho,"přisvědčil Harry."Stejně je neber, Snape s sebou jistě potáhne celou laboratoř.""To sice ano, ale chtěl by ses ho jít ptát, jestli by ti nějaký nedal?"ušklíbl se Harry."Medovina,"řekl Ron Buclaté dámě a zašklebil se v odpověď."Já si tedy vezmu alespoň několik knih o obraně proti černé magii a možná i něco o kouzelných tvorech,"řekla zamyšleně Hermiona a vydala se do své ložnice."Jo, a já jí je budu tahat,"zabručel Ron a praštil sebou do křesla.---"Jsme všichni? Jsme. Tak jeden po druhém, heslo je Čarolinie,"zavelela Tonksová a natáhla k nim ruku s letaxem. Harry zaúpěl."Copak Potty, tvůj mudlovský žaludek si ještě pořád nezvykl na letax?"popíchl ho spíš jen tak ze zvyku Malfoy."Ne, jenom jsem se na tebe omylem podíval,"vrátil mu to Harry a sledoval, jak jeden za ostatním mizí. Nakonec už v místnosti zbyli jenom on, Tonksová a Snape."Běžte, Pottere, vás si za zády nenechám,"pokývl mu Snape."Minule vám to, že jsem vám kryl záda nevadilo,"zazubil se Harry a odletaxoval za ostatními."Něco o čem nevím?"nakrčila Tonksová obočí."Za války si záda kryli všichni,"pokrčil rameny Snape a nechal ji odletaxovat se první."Hustý,"vydechl Ron, jen co spatřil obrovskou halu Čarodějných aerolinií."To jsem si mohl myslet, Weaslánek ještě nikdy neviděl kobercoviště,"odfrkl si Malfoy a schytal ránu od Harryho, který se nekontrolovatelně vyřítil z krbu."Sorry, sorry! Ty krby mě prostě nesnáší,"volal rychle a oprašoval si ramena. Draco si promnul tu část zad, do které ho Harry strefil a rozhodl se to tentokrát přejít (koneckonců byl pořád v podmínce)."Pottere! Přestaňte se předvádět a jděte do fronty!"zavelel Snape, který z krbu vyšel jako z koupelny (což samozřejmě neznamená polonahý a s ručníkem na hlavě).Harry protočil oči a zařadil se za Rona do fronty na odbavení, která se táhla přes půl haly."Jak dlouho to bude trvat, Tonksová?"zavolal dopředu, protože se neodvažoval tázat se toho za svými zády."Dlouho,"zavolala Nymfadora vesele a vytáhla si sudoku. Harry si povzdechl a začal počítat lidi v hale. Během pobytu ve frontě došel ke zjištění, že je jich moc. A že počítat je je ještě větší nuda, než by si kdy byl pomyslel. Teď by mu nějaký ten útok hadího ksichtu asi nevadil.Znuděně a unaveně přešlápl z nohy na nohu a snažil se nepředstavovat si lavičku, nebo něco, na co by mohl složit své unavené tělo."Rone, Hermi, nechcete si něco zahrát?"otázal se zoufale po chvíli nicnedělání, přestože tušil, že je trošku divné mluvit na přátele, kteří jsou právě uprostřed veřejného muchlování."Řekl bych, že jsou zaneprázdnění, Potty,"ozval se Malfoy za jeho zády,"ale my s profesorem si zahrajeme, viďte? Co takhle tichou poštu?"Snape se souhlasně ušklíbl a Harry pokrčil rameny, proč ne."Vykopávám,"řekl škodolibě Malfoy:"Sirotek.""Kokot,"vrátil mu to Harry."Tupci,"odfrkl si Snape, což se setkalo s nesouhlasem ze strany chlapců, protože se smělo používat jen jednotné číslo, tedy tupec. Hráli asi půl hodiny, chlapci urážejíc jeden druhého, Snape urážející je oba, než konečně došlo na jejich odbavení, které proběhlo nachlup stejně jako na mudlovských letištích. Přesunuli se na koberec.Celý koberec zabíral plochu asi jednoho famfrpálového hřiště a bylo na něm zhruba sto míst. Zabořili se do svých ušanek a čekali, až koberec odstartuje." Jak dlouho poletíme?"zeptal se zvědavě Harry."Asi pět hodin, letíme rychlolinkou,"usmála se Tonksová vesele."Upozorňuju vás, že toho, kdo se zeptá kdy už tam budeme shodím přes okraj,"zavrčel Snape,"a vzhledem k tomu že poletíme nad pacifikem to jistě nebude nijak příjemný zážitek.""Hele, šachy,"všiml si Ron a rychle je donesl k jejich místům,"Harry, dáme si partičku?"---"Vybalte si a pak jděte dolů do haly, bude tam slavnostní zahájení. Pane Weasley, upozorňuji vás, že pokud se pokusíte dostat do postele slečny Grangerové nebo ona do vaší, čeká vás nemilý a dlouhý pobyt na ošetřovně"řekl jim Snape a třískl dveřmi jejich pokoje."Sakra!"zaklel Ron a koukl po Hermioně,"promiň, zlato, ale asi nic nebude."Hermiona se potutelně usmála:"Zdálo se mi to, nebo z toho výčtu co vyjmenoval nějak vypadla Harryho postel?""Harry, mohl bys-?"rozzářili se Ronovi oči."Jasně, pokud mi slíbíte, že mi ji nezašpiníte, bude večer na hodinu vaše, stejně jako pokoj. Už teď tuším, že se půjdu projít,"zazubil se Harry."Díky moc, jsi zlato,"usmála se Hermiona a popohnala je s vybalováním.---Hala se vůbec nepodobala místu, kterým procházeli cestou do svých pokojů. Teď byla celá ozdobená větvemi různých jehličnatých i listnatých stromů, květinami, mezi kterými poletovaly víly a spoustou skvěle vypadajícího jídla.Ron polkl a vrhl se k prvnímu stolu, za ruku držíc očima kroutící Hermionu. Harry se vesele ušklíbl a šel najít Tonksovou. K jeho překvapení se nacházela ve společnosti Malfoye a něčemu se společně smáli."Ahoj?"řekl překvapeně."Ahoj, Harry, Draco mi právě vyprávěl, jak reagovala tetička Bellatrix, když zjistila, že jsem si vzala Remuse,"vysvětlovala mu rozveseleně,"který by tu mimochodem měl taky někde být, je jedním z organizátorů. A, támhle je, loučím se, kluci,"zašvitořila a nechala je osamotě.Chvíli se na sebe dívali a pak Draco protáhl:"No nic, Potty, jdu sbalit nějakou roštěnku, měj se," a odešel. Harry protočil očima a rozhodl se, že by se měl jít něčeho napít. Vykročil tedy k baru a ke svému překvapení tam narazil na Ernieho a Padmu. Líbajícího se Ernieho a Padmu."Dvojitou vodku, nemíchanou,"řekl číšníkovi. Měl tak trochu pocit, že na dnešní večer bude nějaký ten chlast potřeba. Vzal si pití, obrátil ho do sebe a požádal o další. To už tak nevysál, nechal si ho na další obchůzku sálu, která ovšem nestála za nic.Ani jeden z ostatních účastníků nevypadal zajímavě a zdálo se, že všichni jeho spolubojovníci mají co dělat. Tonksová byla s Remusem, Ron s Hermionou, Ernie s Padmou a Malfoy se muchloval s nějakou jistě čistokrevnou rusovláskou v rohu. Odfrkl si a vrátil se k baru pro další pití, krokem již značně uvolněným."Vodku,"hlesl a dosedl na stoličku. Číšník mu ji bez dotazů udělal a postavil ji před něj. Natáhl se pro ni, než ji ale stihl uchopit, udělal to někdo jiný.Snape vzal Harryho vodku a obrátil ji do sebe."Měl byste přestat, už vám to stačilo,"oznámil pak Harrymu."Dvě vodky,"oznámil klidně Harry číšníkovi a díval se na Snapea. Jednu vodku si vzal a druhou klidně postavil před Snapea. Ten se na něj chvíli díval a pak ji do sebe kopl."Přikážete mi přestat?"zeptal se pak konverzačně Harry."Ne, jste dospělý, můžete si dělat co chcete. Ale nelíbí se mi, když si mladí takhle ničí tělo,"řekl Snape."A co jiného mám dělat?" řekl hořce Harry,"možná jste si nevšiml, ale všichni jsou dost zaneprázdnění, dokonce i Malfoy.""Tak běžte, a taky se zaneprázdněte,"řekl klidně Snape,"s vaší jizvou by to neměl být problém.""Ale já nejsem moje jizva,"procedil Harry mezi zuby," a vůbec, nemám zájem."Mávl na číšníka a ten jim přistavil další dvě vodky. Oba si je vzali a kopli je do sebe."Jestli se mě snažíte opít, upozorňuju vás, že to jen tak nepůjde. Nepoloží mě ani mnohem větší množství alkoholu,"řekl trošku lehčím jazykem Snape."Ale notak, pane, přiznejte, že jste normálně ožratý,"šklebil se přiopilý Harry."Nejsem,"řekl naprosto vážně (po třech dvojitých vodkách, blázen) Snape."Tak s tím něco uděláme,"řekl Harry a znovu mávl na číšníka. Někdo mu poklepal na rameno. Otočil se a uviděl Rona s Hermionou."Co?"houkl. Vůbec se mu nelíbilo, že mu kazí konverzaci."Myslíš, že tady vydržíš ještě hodinu? Odteď?"zašeptal mu Ron tak, aby to Snape neslyšel. Harry jenom protočil oči a kývl. Ron popadl Hermionu za ruku a zmizeli."To bylo co?"zeptal se Snape a už zcela bez připomínek do sebe obrátil další vodku."Řekněme, že jsem teď na hodinu bezdomovec,"zašklebil se Harry a kašlal na nějaké utajování skutečnosti, že se o patro výš právě plodí nová generace Weasleyů."Co budete dělat?"řekl konverzačně Snape a objednal další vodky."Myslím, že se tady pořádně ztřískám,"vysvětlil mu Harry těžkým jazykem," a budu rád, když se přidáte.""Ztřískal bych vás občas vážně rád,"přiznal Snape a snad poprvé od doby co ho Harry znal se trošku usmál."Vy se umíte smát?"vypoulil Harry rádoby překvapeně oči."Představte se, že ano,"odfrkl si Snape a sledoval přicházející dvojici."Hele, Remus a Tonksová,"okomentoval to Harry přiopile."Ahoj, Remusi a Tonksová, už jsem vám říkal, jak jste fajn?"přivítal je,"dáte si vodku?""Ne díky, Harry, a ty už bys měl taky přestat,"zamračil se na něj trochu Remus,"očividně máš dost. Severusi, divím se žes ho nechal se takhle ztřískat.""Možná se budeš divit, vlkouši, ale docela mě to baví,"ušklíbl se Snape od své vodky a obrátil ji do sebe."Aha, vidím, že jste jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet,"okomentovala to Tonksová,"každopádně jsem tě chtěla upozornit, že pokud teď půjdeš k nám do pokoje, budeme tam s Remusem, takže to nedělej."Otočili se a odešli, ani je nenapadlo ho o soukromí normálně poprosit."Tak se zdá, že už jsme bezdomovci oba,"řekl zvesela Harry a kopl do sebe šestou vodku,"naštěstí nehrozí že bychom v LA zmrzli.""S tím kolik toho v sobě máte dřív vybuchnete jako Longbottomův kotlík,"okomentoval to Snape.Harry vstal a vzal si poslední skleničku vodky:"Jdu ven, jdete taky?"Snape chvilku přemýšlel a pak se rozhodl, že ano. Vzal svoji sklenku a na nejistých nohách se vydal do teplé noci. Harry se motal tři metry před ním, naštěstí to nevypadalo, že by měl v plánu políbit matičku zem."Hele,"řekl nebelvír vesele asi sto metrů od hotelu,"jezero. Myslím, že se půjdu vykoupat.""Nikam nepůjdeš!"řekl rychle Snape a chytil ho za tričko, právě ve chvíli, kdy dosáhl hrany mola. Ten blázen se tam vážně chystal skočit."Ale půjdu," zašklebil se Harry,"a vy půjdete taky." Chytil ho za ruku, kterou ho svíral a škubl sebou tak, že se převážili přes molo. První letěl překvapený Harry, který vlastně ani do vody nechtěl a těsně za ním Severus. Na hladinu dopadli skoro zároveň. Dvě klubka smotaná v jedno.Severus se s prskáním vynořil a hledal Pottera. Ještě nevěděl, jestli ho zabije nebo jen zmučí, ale potřeboval ho najít. Jenomže kluk se pořád nevynořoval. Zdálo se mu to, nebo odtamtud vycházel proud bublinek? Rychle vyklouzl ze svého svrchního hábitu a potopil se pod vodu.I přes tmu panující pod hladinou jezera spatřil nejasný obrys těla Harryho Pottera. Několika rychlými tempy doplaval k chlapci a začal jej tahat na hladinu. Byl těžký, hlavně díky nasáklému oblečení a bojoval s ním. Zaklel a rychle mu stáhl hábit. Pak s mnohem lehčím chlapcem vyplaval nahoru.Po proražení hladiny se ozvalo dvojí nadechnutí a pak už se profesor s Harrym v náručí vydal ke břehu. Promáčené oblečení se na ně tisklo a Harry se začínal pochechtávat. Čím blíže břehu byli, tím víc se smál. Nakonec se opuštěným jezerem rozléhaly silné výbuchy smíchu.Severus s ním práskl na trávník a zavrčel:"Co jste si k sakru myslel, že děláte?""Já-já zapoměl- zapoměl-"zalykal se Harry smíchy,"zapoměl jsem že neumím plavat."Jen to dořekl a vybuchl smíchy znova. Severus ho pozoroval a nevěděl, co si počít. Chlapec byl očividně mimo sebe."Mohl jste se utopit,"řekl tedy tiše a posadil se do trávy vedle něj.Smích pomalu utichal, zdálo se, že chlapci dochází, co se stalo. Nemluvně jej pozoroval, tedy spíš jeho záda, protože se od něj odvrátil a sundával si tričko, aby ho mohl vykroutit. Rozhodl se, znovu si ho neoblékat (noc v Los Angeles byla vážně teplá) a radši vyřešit Harryho. Nedalo se přehlédnout, že se mu třesou záda."Měl byste si sundat tričko,"řekl potichu a sledoval nereagujícího chlapce. Chvíli čekal a pak s povzdechem obešel utišenou postavu. Klekl si k chlapci a opatrně mu přetáhl tričko přes hlavu. Vyždímal ho, pak mu s ním utřel slzy a pak ho znovu vyždímal. Nakonec ho položil vedle svého a vrátil se čelem k Harrymu.Dal mu ruku do vlasů a tiše jej začal hladit. Mladíkovo tělo se pod jeho rukama otřásalo vzlyky a on se neodvažoval jej podpořit jinak. Ne zůstane u hlazení, typicky otcovského gesta."Pojďte, hodina už je pryč,"řekl po chvíli když se mu zádlo, že otřesy mladého těla ustaly. Harry zvedl uslzený obličej a přikývl. Zvedl se, trošku se zamotal a vzal si svoje tričko. Oblékl si jej a počkal, až si Severus oblékne to svoje."Chcete pomoci?"řekl tiše Severus. Nemohlo mu uniknou chlapcovo motání se. Harry tiše kývl a jeho stále vlhké oči zářily do tmy jako reflektory. Popadl Harryho za ramena a ten jej jednou rukou objal kolem pasu, druhou mu položil na hruď (nevím jak vy, ale když jsem já přiopitá, tu ruku na hruď mu dát musím, ať už mě vede kdokoli:-D) a popřel se mu hlavou o rameno.Takto do sebe zaklesnutí se vydali do hotelu, touto dobou už naštěstí prázdného. Dovedl jej až před práh jeho pokoje, tam z něj sundal ruce, zjistil, že cestou usnul a postrčil ho do místnosti, ve které už leželi Grangerová a Weasley, touto dobou každý na vlastní posteli.Bohužel při vstupu udělali docela hluk a probudili oba nocležníky (stejně nespali dlouho), kteří na ně teď zírali jako vrány. Svalil Harryho do jeho postele a přikázal:"Sundejte mu boty, převlékněte ho a přistavte mu kbelík."S těmito slovy se otočil na patě a odešel. Zůstala po něm jen kaluž vody.
*************************************************

Ahojky!👋🏻

Jak už jsem zmínila v popisu povídky, toto není mé dílo! Ani si na něj nedělám nároky, nebo něco takového. Jen mě mrzelo, že takto úžasná povídka, se zde na wattpadu ještě nenachází. Rozhodla jsem se ji publikovat. Je prvním dílem ze tří, takže pokud se vám zalíbí, mohu sem dát i zbylé dvě.

Snad se vám povídka bude líbit, stejně jako se líbila mě.

Mějte se hezky!

Vaše Nikča 💕

Nox✨