Čarodějné sestry

Prolog

Claire

„Kde je maminka?" zeptala se Claire Adamsová snad už posté. Od doby, co začala chodit do školky, nemluví o ničem jiném. Přece všichni její spolužáci maminku mají a jenom ona ne! Teď už chodí do první třídy.

„Přece jsem ti to říkal. Maminka odjela, ale někdy se určitě vrátí," odpověděl dcerce Dominik Adams. O svých slovech ale pochyboval.

„A kdy?" nevzdávala do Claire. Chtěla se o své mamince dozvědět co nejvíce informací.

„To nevím, ale jistě brzy. Třeba za pár let."

„A jaká je? Jak vypadá?"

„Maminka je milá. I když tě nevidí, moc tě miluje a každý den na tebe myslí. Jenže musela plnit moc důležité věci. Víš, ona není čarodějka, na rozdíl od tebe a mě. Neumí kouzlit, ale i přesto je skvělá."

Když takhle o své bývalé manželce mluvil, řekli byste, že to, co říkal často Claire je pravda. Ale není. Pár týdnů po narození dvojčat se s ní moc pohádal. Jelikož ona neuměla kouzlit, měla to složitější a spoustu věcí dělala jinak. A to byl častý důvod k hádce. Ten večer to ale bylo horší než kdy dřív. Vyměnili si spoustu nepěkných slov, měsíc spolu nemluvili, až se nakonec nechali rozvést. Maminka chtěla mít obě své dcery, ale to tatínek taky. On uměl kouzlit a bylo jasné, že dvojčata to také umí. S maminkou, která to neumí, se nic z toho, co by měly umět, nenaučí. Nejvyšší magický soud tedy rozhodl, že si každý z nich nechá jednu dceru. Měli den na to, aby se rozhodli, jakou si kdo nechá. Ani jeden z nich to neměl lehké – jak si vybrat mezi dcerami? Vždyť je obě milují stejně. Když si nemohli vybrat, Nejvyšší magický soud dcery rozdělil. Dominikovi zůstala Claire a Vandě Emma. Vanda se s Emmou přestěhovala do domu, kde žije její otec. Emma tam žije s maminkou a dědečkem, ale neví, že má magickou moc. Myslí si, že je zcela normální a obyčejná holka. Zato Claire umí kouzlit už od školky. Zatím umí jen malá kouzla, ale vypadá to, že jednou bude mít skvělé známky. Dominik pro ni měl už od narození vybranou školu, na kterou od patnácti půjde – Dívčí čarodějnickou školu ve městě Kouzelnice. Je to ta nejlepší dívčí kouzelnická škola na světě.

Emma

„Škoda, že nemám sourozence," posteskla si jednou Emma Adamsová. Často si musela hrát sama, protože její maminka pracuje dlouho do noci v nemocnici a s dědou není taková legrace. Akorát jí pomůže s úkoly, trochu si s ní popovídá a na dobrou noc jí přečte pohádku.

Vanda Adamsová se kousla do rtu. Když její dcera řekne něco o sourozenci nebo o tatínkovi, vždycky se jí rozbuší srdce. Emma neví, že má tatínka i sestru. A ani neví to, že umí kouzlit. Občas si vyčítá, že jí to neřekla, ale pak si vzpomene na to, že ona kouzlit neumí. Jak by ji to všechno naučila? Její manžel si přál, aby jejich dcery chodily na nějakou dívčí kouzelnickou školu. Zaboha si ale nemohla vzpomenout, jak se jmenuje. Doufala, že když o kouzlech, sestře a otci nic Emmě neřekne, na všechno nějak zapomene. Už uběhlo sedm let, ale stále měla v živé paměti to, jak se zamilovala do jednoho muže. Na několikáté schůzce jí řekl, že je to čaroděj. Bylo jí to jedno, tak se vzali. Pár týdnů po narození dvojčat se pohádali, nechali se rozvést a každý dostal do péče jednu dceru.

„Jdeš zítra zase do práce?" zeptala se Emma smutně.

„Bohužel. Ale pracuji, abych si vydělala nějaké peníze. Až jich budeme mít hodně, tak budu pracovat kratší dobu, abych na tebe měla čas."

„Slibuješ?"

„Ano."

Vandě bylo líto, že si nemůže užívat čas s dcerou, ale jestli pro ni chce mít co jíst, nemá na vybranou. Pracuje téměř celý den, ale peníze jsou mizivé. Její otec je už v důchodu. A manžel by jí nějaké peníze dal, ovšem má kouzelnické, které jí jsou v normálním světě k ničemu. Ráda by poslala aspoň něco své druhé dcerce Claire, ale problém je stejný. Jak ráda by ji viděla, ale nejde to. Domluvila se se svým bývalým manželem, že pravdu řeknou někdy později. Teď jsou ještě moc malé... 

Doufám, že se Vám prolog líbil. Zkusila jsem fantasy, nikdy mi to moc dlouho nevydrželo, takže uvidím, jak to tentokrát dopadne :D