Zlato a Rubín: Válka o království Draků

Magnolia

(Pohled Natsua)

Jdeme takových 35 minut a už teď mě to nebaví...všichni se tváříme tak vážně a ještě horší? Nemůžu jít k Lucy jinak vlastně jim rovnou naznačím, že spolu chodíme! A to ona zatím nechce...škoda... Zatvářím se unuděně a naštvaně zároveň ,,Jsi ok Salamandre?" ,,Vypadám na to?" ,,Uhh..." ,,Radši ho neprovokuj a věř, že vím, co říkám." ,,Nebylo to až tak děsné ne? Grayi?" ,,Jestli mi nevěříš tak ho provokuj dál." ,,O čem mluvíte?" připojila se ke konverzaci Lucy a ostatní se taky otočili, aby poslouchali. ,,Niiic Lucee...." ,,Natsu?" podívala se na mě takovým tím creepy výrazem ,,Fakt nic!!!...." Gray se uchechtl ,,Říkal si něco Nanuku?" ,,Jak si mi to řekl?" ,,Nanuku!" ,,Ohnivý ksichte!" ,,Slyším boje kluci?" ,,NE!"

(Pohled Lucy)

Nechápu co právě teď řeší, ale stejně to zase skončilo bojem těch dvou a zastavení Erzou. Natsu se na mě podívá a já se usměvu, on mi jak jinak oplatil. Všimnu si Levy, jak se na mě tlemí a rychle se otočím s červenými tvářemi. Zaslechla jsem Natsuovo uchechtnutí a měla chuť ho uškrtit... ,,Levy?" ,,Hm?" stále se tlemí, ale zkus to přežít.. ,,Takže co víme o Magnolii?" ,,No...víme, že tam žili ti mágové, že tam možná je knihovna a že tam byl nejsilnější cech mágů na celé zemi...nebo..né ve Fiore pardon..tak se to myslím jmenovalo." ,,Co je Fiore?" podívala jsem se na Natsua s výrazem co říká: To se vážně ptáš? ,,Nekoukej na mě tak já vás narozdíl od Gajeela nestalkoval." S Levy se na sebe podíváme a zakroutíme očima ,,Fiore je kontinent na kterém se právě nacházíme." ,,Ahá..." ,,Bože můj...."

(Ničí pohled)

Skupinka postupuje dál a blíží se k městě Magnolia. Gray se baví s Juviou, která z toho má zvláštní pocity. ,,Jsi v pořádku Juvio?" ,,Ano Grayi...jen Juvia neví, co si má myslet." ,,Hmm..." Juvia se podívala na Graye ,,A Grayi?" ,,No?" ,,Máš holku?" ,,C..CO?!" ,,Juvia se jen ptá..." juvia se koukne před sebe s nic neříkajícím výrazem, zatím co se Gray črvená odpoví ,,Ne..nemám..." ,,Ou...jaktože ne?" ,,Žádná nebyla taková jakou jsem jí považoval...a navíc už se mi jedna líbí, ale nedokážu jí to říct..." modrovláska se zatvaří zmateně a zároveň zklamaně, ale rychle to skryje ,,Aha..." 

Levy se kouká na mapu a Gajeel jí ji vzal a zkoumá jí ,,Gajeele vrať ji!" ,,Ty se v tom vyznáš skrčku?" ,,Ano a neříkej mi tak!" ,,Nebo co?" ,,Lucy!" zlatovláska vykoukne  za Natsuem, když se s ním baví, s tázacím výrazem ,,Můžeš ho plesknout?" ,,Proč?" ,,VZAL MI MAPU!" Lucy se začne tlemit ,,Určitě jí získáš i bez násilí!" vrátila se do konverzace s Natsuem a Happym. ,,Zrádkyně.." zamumlá si pro sebe Levy, ale stejně jí Gajeel slyšel a rozchechtal se. ,,Můžeš mi LASKAVĚ vrátit tu mapu ať jdeme správně? A přestaň se smát zníš jak hyena!" ,,Prosím?" Gajeel udělal strašidelný obličej asi 1 cm od Levy a ta zjistila, že má prolém a velký... ,,Umm..." Gajeel si jí přehodil přes rameno a šel podle mapy, kterou umí číct jen si dělal srandu z ní (:DD). ,,Gajeele pusť mě!" ,,ne" ,,Prosím?" ,,Nech mě přemýšlet...ne" ,,Ugh..."

Mezitím Lucy měla záchvat smíchu, když je viděla. ,,Je v pohodě?" ,,Netuším Happy..." ,,K..koukněte tam!" a smála se dál. Kluci se podívali na sebe, pak tam kam ukazovala Lucy a dostali taky záchvat smíchu. ,,No tohle železná mozku! " ,,Sklapni salamandre!" ,,A co třeba místo chechtání mi pomoci?!" Natsu se koukl na naštvanou Levy a dostal další záchvat smíchu. ,,Lucy!!!" ,,Gajeele už jí pusť nebo tady se udusíme smíchy a ona už dostala za vyučenou." ,,Fajn.." Gajeel jí pustil a ta utekla na druhá konec skupiny a potom trojice chytla další záchvat smíchu ,,A teď se tě bojí! To je boží!" ,,Zmlkni ohnivý mozku!"

Takhle se smáli ještě hodně dlouho, ale potom přestali jakmile záhlédli budovy ,,Magnolia.." Levy se podívá do mapy, kterou už získala zpátky a přikývla ,,Ano..jsme tady" ,,Tak na co čekáme?" Než se stačil natsu rozběhnout pryč tak ho Lucy zastavila ,,Pako! Nesmíš tam jen tak přijít jako by se nechumelilo! Nevíme co tam je, kdo tam žije a ani jestli je to tam bezpečné!" ,,Ale..." ,,Žádné ale!" ,,Lu..." Lucy se na něj podívala strašidelně a tím si vysloužila Natsuuvu tichou odpověď ,,Fajn.." zlatovláska se usmála a podívala se na Levy. ,,Takže jdeme?" ,,Mhm..ale musíme být u sebe." ,,To nebude problém, skrčku." ,,Budu dělat že jsem tě neslyšela..." Skupinka se uchechtla a šla dolů do údolí s domy.

Když přišli blíže tak si všimli, že v tom městě celkem hodně to žije...bylo tam hodně lidí.

(Pohled Lucy)

Potichu ,,Takže tady žijí lidé..." všichni začali šeptat taky ,,Vypadá to tak, ale zkuste je nenaštvat a ani na ně nemluvit, pokud to nebude nutné." všichni jsme kývli na souhlas a vstoupili do rušných ulic města. Proč se všichni na nás tak otáčí?...nelíbí se mi to... ,,Proč na nás tak zíraj?" ,,Asi protože jsme tu nový? Já nevím..." Levy se na chvilku odpojila od nás a zeptala se někoho na cestu do knihovny, ten jí ukázal kam, ona s úsměvem poděkovala a vrátila e k nám. ,,Takže máme postupovat hlouběji do města a pak v pravo, když narazíme na křižovatku...(Nevyznám se úplně v Magnolii takže snad vám to nevadí :D)." Ahá...ok ale je divné, že mi přijde jako bych tu už jednou byla...a jak koukám na ostatní tak vypadají taky tak.¨

(Ničí pohled)

Fairy Tail došel tam kam jim muž řekl a narazili na vysoké dřevěné dvěře s okénkem v sobě. ,,To bude ono." Levy zaklepe a asi po pěti minutách tam dojde nějaký kluk s černými vlasy. ,,Um..jak vám mohu pomoci?" ,,Ahoj..je tady knihovna?" ,,Ano pojďte dál." Kluk se podíval na Wendy, která se radši držela blíže u Lucy a vešla spolu s ostatními, potom kluk zavřel za nimi dveře a postupoval dál do chodby a otevřl jedny dveře ,,Otče! Návštěvníci!" ,,Díky Romeo." ,,Hm.." Romeo odešel někam dál a Wendy ho pozorovala.

(Pohled Wendy)

Poslouchala jsem, jak ostatní se ptají na knihy ohledně magnolie a historie a pozorovala toho kluka, jak se mračí na podlahu a hraje si s jeho rukama. Neměla bych ho rozveselit?... ,,Ou a co je tohle?" ,,já nejsem věc!" ,,Ou exceedi? Ty jsem tady nečekal." ,,Vy je znáte?" ,,Ano..občas se objeví tady spolu s kouzelníky, co tu prohází." Zbytek už jsem neslyšela, protože jsem došla k tomu klukovi a ten se na mě podíval ,,Umm..ahoj?" ,,Ahoj...umm....ty jsi Romeo že?" ,,Ano...a ty jsi?" ,,Wendy. Ráda tě poznávám." usmála jsem se a ona taky ,,Potřebuješ něco Wendy?" ,,Já jen..že jsem si všimla, že ti asi něco vadí a chtěla jsem tě nějak rozveselit...no...." ,,Tak děkuju a jo vadí mi táta.." ,,Stalo se něco?" opřela jsem se vedle něho a čekala až něco řekne ,,Víš můj táta a já jsme kdysi patřili do jednohu cechu, ale on musel prostě odejít jen kvůli tomu, že se nestal mistrem! Věřila bys tomu? kvůli takové prkotině jsme museli odejít od naší rodiny a přátel..." ,,No..to není zrovna dobré...a proč mu to neřekneš?" ,,Nechci se s ním hádat.." ,,Tak se s ním nehádej...jen vyřeš a možná to dojde k tomu, že se vrátíte domů.." Romeo se na mě usmál a kývl ,,Pokusím se..díky Wendy." ,,Za nic."

Tak tady je konec :D Musím uznat, že se v tom příběhu začínám motat i já, ale jde to tím směrem, kterým potřebuju :D Snad se vám líbila kapitolka s Romeem a bye příště!