(Nalu příběh)
Dvě části jednoho království, dva hrdinové, dvě srdce, ale přesto jedna duše. Holka se srdcem hvězd a syn se srdcem plný ohně. Každý z jiné části království majestátních tvorů. Zlato z legendy ochránce bílé strany a Rubín z legendy boj...
Natsu a Lucy mají zase po týdnu další ze svých schůzí a Natsu se s ní podělil o jeho obavy ohledně nového pomocníka Acnologie. ,,Opravdu nevím, co si mám o něm myslet...cítím z něj něco divného, ale nedokážu říct co!" ,,Natsu uklidni se...zkus nejdřív o něm něco zjistit a až pak soudit..možná z něj nic necítíš...jen je to pocit, protože ho neznáš." Natsu se podíval na Lucy, která mu věnovala úsměv a poplácání na hlavě. ,,A teď! Musíme vymyslet plán!" Natsu se na ní podíval nechápavě ,,Jaký?" ,,Jaký asi? Bože můj...." ,,Ano?" Natsu jí věnoval šibalský úsměv a zasmál se pohledu na jejím obličeji. ,,Přestaň s tím!" ,,Proč? Jsi roztomilá, když se zlobíš!" Lucy se zčervenala ,,c..c..ccc..co?!" ,,Já to řekl nahlas?!" ,,Umm...vraťme se k pointě...musíme vymyslet plán, jak zachránit naše domovy." ,,J..jo..ale jak?" ,,To musíme vymyslet.." ,,Nevíš, co by nám mohlo pomoci?"
(Pohled Natsua)
,,Hmm...né co..ale kdo!" Lucy se rozzářila a měla jiskřičky v očích. Heh...roztomilá.... ,,Co tím myslíš?" ,,Levy a Gajeel? Už o nás ví..plus Levy je velice chytrá a pomáhá mi s objevením celé mé síly...může nám pomoci vymyslet nějaký plán!" ,,Skvělý nápad Luce!" ,,Já vím. Já mám vždycky skvělé nápady." podívala se na mě s provokativním pohledem. ,,Nebuď tak namyšlená!" Udělal jsem uražený výraz a ona se jen zasmála ,,Ale no tak! Víš moc dobře, že to nebylo myšleno nijak zle! " ,,Jojo já vím" Mrkl jsem na ní a ona se podívala jinam...hehe... ,,Hele..Lucy?" ,,Ano?" ,,Je mi divné se tě na to ptát, ale..." ,,ale?" ,,Máš přítele?" ,,C..c..co...cože?!" ,,Odpověz.." ,,Já..já....umm....ne..nemám." ,,Tak to se divím" Jo! Nemá! Počkat?! Proč mě to tak nadchlo?! ,,Proč myslíš?" ,,Holka jako ty musí mít hodně nápadníků..." ,,....No....já moc mezi lidi nechodím...mám hodně povinností...a..moment! Proč tě to tak zajímá?" .... ,,Žádný důvod!" řekl jsem nervózně.. ,,Jasně..."
(Pohled Jellala)
Už jsem tu dva týdny mezi černými draky. Zatím mi všichni věří..kromě Rubína...všiml jsem si jak se na mě dívá podezřele..poslal jsem zprávu Makaroovi, jak to tady vypadá a nějaké ty malé útoky, co plánuje Acnologia jsem ho varoval. ,,Aki? Král si vás přeje ve své komnatě." ,,Jistě" následoval jsem poslíčka a zaklepal na královy dveře. ,,Dále" uklonil jsem se ,, Volal jste mě?" ,,Ach..ano Aki že ano? Mám pro tebe práci." ,,Jakou smím li se zeptat?" ,,Chci, aby jsi zjistil kam Natsu pořád tak chodí..nelíbí se mi, že se často vytrácí ze zámku." ,,Jistě pane." ,,Dobrá ateď už běž!" naposledy jsem se uklonil a vyšel z jeho komnaty. Sledovat kam se furt vytrácí...to by mohlo pomoci i při mé misi...a nikomu to nebude divné. Když zjistím jeho tajemství tak mohu poslat další zprávu králi Makaroovi. Musím počkat..až nadejde čas.
(Ničí pohled)
Erza a král Makarov si zrovna čtou zašifrovaný vzkaz od Jellala a mají z toho smíšené pocity ,,Myslíš, že to byla chyba ho tam posílat?" ,,Já mu věřím pane...a byla to jeho volba." ,,To máš pravdu." ,,Ale ty útoky, co píše v tom vzkazu se musíme připravit.." ,,Ano už jsem povolal Stinga, aby to zařídil a poslal nějakou pomoc tak, aby to nebylo nápadné jako bychom to čekali." ,,Chytré" ,,A kde je vůbec Lucy? Šla se zase proletět?" ,,Ano ale měla by tu každou chvíly být." Makarov přikývl a šel na další schůzi rady. Erza si dělala o Lucy starosti a nelíbilo se jí, jak se někam furt vytrácí.
Lucyin otec mezitím sestavoval armády a trénoval nováčky. Závěrečná bitva se rychle blíží a nikdo nikdy neví, kdy se objeví tak je lepší být připravený. ,,Jade? nemyslíš, že by sis měl opočinout?" ,,Laylo?" Její manžel se na ní otočil a políbil jí na přivítanou ,,Ne nejdřív je musím dotrénovat pak si dám pauzu..nedovolím těm černým drakům ublížit tobě a Lucy." ,,Ach..Jade...nemusíš si o nás dělat starosti. Já a Lucy budeme v pořádku..a navíc víš, že ucy bude muset bojovat také a já budu taky." ,,Byl bych radši kdyby jste nebojovaly, ale ukryly se..." Layla se usmála a objala ho ,,Neboj se o nás..zvládneme to..." Jade se taky usmál a spolu s Laylou pokračovali společně trénovat zelenáče.
Natsu a Lucy se už vrátili do svých domovů. Natsu přemýšlel nad tím co mu poradila Lucy ohledně toho divného kluka Akiho. Nechtěl mu věřit a radši byl ve střehu. ,,Zdravím Natsu." ,,huh?" Natsu se otočil na kluka s šedými vlasy a zatvářil se neutrálně. ,,Co chceš?" ,,Máš trénink se svým bratrem Zerefem" ,,.....Díky..." ,,Nemáš za co." ,,......." Natsu kolem něj prošel a šel najít Zerefa. Jellal ho celou dobu pozoroval, dokud nezašel za roh.
,,Tady jsi. Aki tě našel, jak koukám." ,,Ano...takže co dneska budeme dělat?" ,,Dneska tě budu cvičit v lidské podobě a budeš se snažit mě porazit bez schopností." ,,Co?! Proč?!" ,,Aby jsi zesílil i fyzicky né jen magicky."
(Pohled Natsua)
,,Ok..ok...chápu. Už jsem nažhavenej!" Zeref se na mě usmál a oba jsme se postavili proti sobě. ,,A kam se mimochodem pořád vytrácíš?" Proč se na to ptá? Zaútočil jsem na něj a on se lehce vyhnul. ,,Cvičím sám vždyť jsem to říkal." ,,Já se jen ptám." Zeref mi dal pěstí a já mu podkopl nohy. Bylo opravdu těžké bojovat bez svých schopností. Hlavně proti Zerefovi. Na něm nikdy nejde poznat, co udělá příště, dokáže se tvářit celou dobu stejně.
Pereme se se Zerefem už dlouho, ale ani jeden z nás zatím nepadl, ale to se brzo změní. Začal jsem trošku zpomalovat svoje útoky a vyhýbání. Pokusím se ho přelstít, že už jsem unavený. Zeref "využil" mojí "slabost" a pokusil se mě chytnout a strhnout k zemi, ale nečekal, že já mezitím, co se mě pokusil chytit jsem se rychle vyhl a zkopnul ho k zemi a držel ho u země. ,,To jsi nečekal co?" ,,Dobrá taktika." ,,Já vím..vzdáváš se?" ,,Ne." Zeref se semnou otočil a teď jsem byl já pod ním a plival hlínu z pusy. ,,Neměl by si nikdy polevit v ostržitosti, bratránku.." Sakra...nemohu se hnout....jak z toho ven? Hmm....zase ho přelstít? Né..to by čekal.. ,,Nechal jsem tě." ,,Určitě" Zeref se zasmál a slezl ze mě. Vstal jsem a mnul si zápěstí. ,,Musím tě pochválit vedl sis lépe než jiné boje. Teď si používal i hlavu." ,,Jojo...." To protože trénuju i s Lucy...Hm? Otočil jsem se jedním směrem a viděl, jak někdo tam byl, ale odešel....že by nás někdo sledoval?
Konec deváté kapitoly, doufám, že se líbilo a jak už jsem říkala. Jsem otevřená nápadům k téhle knížce. Buďte zdraví a noste roušky!
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
