Jungkook oneshot

Tokyo

Na začátek se omlouvám ale tento příběh je z pohledu Shin. Kristen a Kookie tam budou samozřejmě také, ale toto je její pohled na věc. Plus je to trošku depresivní. Taky se omlouvám jestli někoho urazím, jména jsem vybírala náhodně.

Shin pov.

 Ležela jsem na posteli, přesněji na klíně bratra. Oči se mi nezadržitelně plnili slzami. RM mi na uklidnění rappoval s pomocí Jina Tokyo. Pomáhalo to, i když nevím jak. V hlavě se mi dokola přehrával včerejší večer. Nejen on, celý den. Jako by mi to už tak nestačilo.

 Zřetelně jsem viděla Hobiho poskakující po místnosti s Taem v závěsu. Kookie klikující v místnosti a Jimin s Kris, kteří se ho snažili rozrušit a zkazit mu to. RM stojící za křeslem na kterém seděl Jin, a pokřikující na Hobiho. Yoongiho spícího v mém klíně.

 Všechno v ten moment působilo tak mírumilovně. Do chvíle než se objevila ONA. Lucy nebo jak. PDnim jí představil jako novou stylistku. Těsně před koncertem se občas stávalo, že se objevil někdo na výpomoc, takže si s tím nikdo nedělal moc hlavu. Ale to měl.

 Celou dobu se lísala k Sugovi. Nejhorší na tom bylo, že on neodporoval, spíše naopak. Flirtoval s ní a pak jí pozval na oběd. Do večera jsem ho neviděla. Vrátil se pozdě a úplně na mol. Snažila jsem se hrát že spím, bohužel pro mě to prokouknul. Začal mi nadávat a říkat jak je Lucy lepší.

 Bohužel pro něj jsem nebyla v náladě, kdy bych si prostě lehla a dělala že nic. Zvedla jsem se a začala si balit věci. Jako by ho pohled na mě trošku probral, nebo to jsem si aspoň říkala. Vstal z postele na které seděl a přešel směrem ke mě. Já už jsem jen dobalila a zapnula tašku.

 " Co to děláš?" zeptal se, " balím si věci," odpověděla jsem. Hlas jsem při tom měla ledový a naprosto bezcitný. " A proč?" zeptal se znovu a přešel blíž. " To lidé dělávají když odchází," odpověděla jsem trošku krutěji než předtím.

 " Ty ale nikam nejdeš," prohlásil a pokusil si mě přitáhnout do obětí. " Nebudu tady jen tak sedět a poslouchat jak vychvaluješ jinou. Jdu bydlet k Namjinovi," oznámila jsem mu a chtěla jsem se vypařit ke dveřím. Yoongi, ze kterého už bylo poznat že pil doopravdy hodně, se na mě chvilku zmateně díval a po pár vteřinách na mě naštvaně zakřičel. " Nikam nejdeš!" načež se moje tvář setkala s jeho dlaní.

 V ten moment jako by se probral a začal panikařit. Soukal ze sebe věty, které nedávali smysl. Já, neschopná dál držet emoce, jsem se zvedla ze země a se slzami v očích na něj naposledy vykřikla než jsem utekla k NamJin, " JESTLI SE TI LÍBÍ JINÁ TAK SI BĚŽ ZA NÍ! ALE NEPRODLUŽUJ TO A NEMLUV O NÍ PŘEDE MNOU PROTOŽE MI TO JEN LÁME SRDCE!"

 Dnes jen ležím nebo sedím opřená o zeď v slzách. Yoongiho jsem od té události neviděla. Zatím to ví jen Namjin, ale povolila jsem Jinovi to říct ostatním. Dnes jsem nejedla ani sousto. Všichni ví, že se něco v noci stalo. Všichni mají strach.

 Po pár dnech se pokojem ozvalo bušení na dveře. Všichni přítomní se podívali tím směrem s otázkou v očích. Jen já ne. V tu dobu tam byl Jin, Kris, Tae a Kookie. Hobi pendloval mezi mnou a Yoongim, ujišťoval se zda ona žijeme v pravidelných intervalech. Za pár hodin mizíme z Japonska a já se bojím ho znovu vidět.

 Jin šel otevřít. První se kouknul do kukátka a po jeho objevu hodil na ostatní pohled, který říkal jen jedno. Yoongi to přišel dořešit. Tušila jsem že to nastane. Zavřela jsem oči a odmítala je otevřít. Jin otevřel a Yoongi potichu vešel. " Shin..." řekl potichu. Při zaslechnutí svého jména jsem sebou cukla, narovnala se a pomalu otevřela oči.

 Strach v nich převládal. Yoongi nevypadal o moc lépe než já. Tvářil se neutrálně, ale z jeho chování bylo poznat že je nervózní. Po mém ucuknutí to už Kris nevydržela a spustila," vidíš co děláš? Tohle jsi chtěl? Protože jestli jsi jí chtěl ztratit tak jen tak dál. Ještě chvíli a zrtatili by jsme jí všichni. Nedávno jsi si stěžovl že se ti vyhýbá  a nechce s tebou mluvit a víš proč? Protože se tě bojí, bro!" 

 Ukončila svůj monolog. V té chvíli jako by se Yoongiho už tak malé sebevědomí zmenšilo a rozpadlo.  " T-ty se mě b-bo-jíš? Ne, t-to jsem ne-e chtěl." sesypal se Yoongi a nenápadně mě chytil za ruku. I přes to, že mi trhalo srdce ho takhle vidět, jsem se chladně zeptala na otázku, jež mě sužovala několik dní.

 " Jak to bylo s tou stylistkou?" Yoongi se na mě jen zlomeně podíval. Nevydržela jsem to. Slzy se mi spustili z očí. A přesně v ten moment se otevřeli dveře. V čele průvodu narušitelů byl Nam, hned za ním Hobi a jako poslední PDnim a ONA. " Jdu vše vysvětlit," ujal se slova PDnim. " Tady Lucy pracuje pro mě jako psycholožka. Bude hodnotit treinees, a vy jste byly její pokusní králíci. Yoongi o tom věděl dříív, ale měl zakázáno o tom mluvit. Měl hrát typ, který by se jí pokusil sbalit, prot flirtování a pozvání na oběd. Samotný oběd byl záminkou pro její vypaření. Yoongi měl pak výčitky a tak se opil."

 Dovysvětlit PDnim. Mě v tu chvíli došlo že jméno Lucy je i jméno, které dal Yoongi svému cestovnímu polštáři. O tom asi předtím v podnapilém stavu mluvil. Bezeslova jsem se zvedla a sedla si na Yoongiho. Ten do té doby seděl na zemi a zpytoval svědomí. Zabořila jsem mu hlavu do ramene a nechala slzám volný průchod. Od té doby už se podobný incident nestal.