Beachwood Cafe /Larry Stylinson/

Funny family

H a r r y

„Čus zmrdi!" písknu na kluky, „Šéfe, už jsme si mysleli, že se neobjevíš!" řekne Mustapha, kokoti pomyslím si, dojdu za Gregorym, „Máme nějaké nové objednávky?" vytáhnu z kapsy cigaretu a zapálím si, „Ano, už jsem tam poslal kluky." vydechnu cigaretový kouř a políbím Gregoryho do vlasů, přitom ho chytím za líce, „Miluju tě." řeknu a dodám, „Aspoň tebe nemusím tahat za ručičku." zasměju se, odstoupím od něj a opět si potáhnu z cigarety. „Díky šéfe." poplácám ho po zádech.

 „Harry, ty buznoo!" zakřičí známý hlas. „Nialle, ty čuráku!" pozdravím se s ním, Niall je můj kamarád a také člen mého gangu. „Vedu ti zákazníka." poodstoupí a já se můžu podívat na onoho chlapa. Má velmi specifické rysy v obličeji, je mi poněkud povědomí, i když jsem ho v životě neviděl. Zvláštní. 

„Jak se jmenuješ?" kývnu na toho chlapa. „Denis Tomlinson." zamračím se tohle jméno mi něco říká. Kývnu na Liama, aby ho prověřil. Liam je něco jako ajťák, dokáže se dostat na různé policijí zabezpečené servery, ale i tak je jeden z mých nejlepších mužů, na něj se můžu vždy spolehnout, rád ho beru se sebou na předávku drog, plánuju odtud zmizet, jen nevím kdy, chci mu říct, že mě bude zastupovat, ale uvidíme...

 „Tak pane Tomlinsone, co to bude, kde máte auto?" zeptám se ho zvědavě a povytáhnu jedno obočí,najednou mi přijde SMS od Liama v té stojí:

Je to polda.

Zpětně se podívám na Liama a on jen kývne na znamení souhlasu, koho mi to ten čurák Niall přivedl. Usměju se na Tomlinsona, „Chtěl bych opravit karburátor." kývnu na znamení souhlasu, „Frede, odvezte tedy auto a koukněte na karburátor." Freda tady máme jen proto, aby nebylo podezření, on a ještě pár chlápků  umí opravovat auta. Všichni jsme jinak pašeráci, vrazi nebo násilníci. Jakmile to dořeknu, všichni vědí, že se něco děje. A že tohle nebude jen obyčejný borec, co chce koupit drogy. Ten chlap nevypadá ani trochu nervozně. „Kouříte?" optám se ho a nabídnu mu z mé krabičky, „Ne děkuji." já si zapálím i s Niallem. Musí mít určitě štěnici, pomyslím si.

„Nu, co vás zde přivádí pane policejní důstojníku Tomlinsone." vydechnu nikotinový kouř, on zbledne a nejspíš netuší jak jsem se to mohl dozvědět. 

Najednou se z nevinného chlápka vyklube drsnej policista. „Ruce vzhůru Stylesi." namíří na mě zbraní, kluci si sáhnou za pás kalhot, mají tam zbraně, to já je to naučil. Pousměju se a pokynu jim, aby zbraně nevytahovali. Je jasné, že by ho ihned rozstříleli, ale chci vědět, co je ten chlap vážně zač. Dále kouřím svoji cigaretu. 

„Máš povolení?" zeptám se ho výsměšně, „Nepotřebuji povolení, když jde o podezření z pašování drog." řekne,

 „Podle odstavce 10 strany 45, pododstavec 14 trestního zákoníku, nemůže policista jen tak vkročit na můj pozemek, kde provozuji zcela legální činnost, ale když jinak nedáte tak vám půjdu ukázat garáž." řeknu s úsměvem na rtech, dokouřím cigaretu a zašlápnu ji. Zkrátka znám svá práva a kluci také, kdyby je zadržela policie, vědí, co mají říct, než přijde právník.

Přicházíme za Freddem do garáže, který zrovna dodělává svoji práci na autě toho policisty. „Karburátor potřeboval trochu promazat." odvětí Fredd k tomu policajtovi, „Klidně to tady prohledejte, nic nenajdete, provádím tu zcela legální činnost." odvětím mu klidně a založím si ruce na hruď. Vtip je v tom, že drogy skladujeme pod zemí. Přímo uprostřed celého areálu, vede tam poklop, je vodotěsný, aby se na mé zboží nedostalo vlhko. Nad poklopem je zaparkované auto, a vedle toho další a další.

Fredd mu podá klíče od auta, než nastoupí do auta řekne: „Tohle kolo jsi vyhrál, budu tě sledovat." a odjede, „Doufám, že jsi mu na podvozek připnul sledovací zařízení a pod sedadlo spolujezdce štěnici." kývnu na Fredda, on kývne na znamení souhlasu, „Stejně jsi můj oblíbenec, i když nic nepašuješ nebo někoho nezabíjíš." bouchnu ho do ramena. A společně se tomu zasmějeme.