Hazbin hotel

Čtvrtá kapitola

Probudila jsem se ráno v osm. Asi jsem byla tak unavená, že jsem to nevydržela a usnula. Ležela jsem na stole a i když jsem mžourala tak jsem došla do koupelny. Osprchla jsem se a šla ve svých nových šatech dolů. To jsem vám asi neříkala, co? Navrhla jsem pár kousků a docela mi padly. Pracovala jsem na nich až do půlnoci. A pak jsem usnula na stole plných poznámek. Bezva.

Sešla jsem schody, kde už čekali netrpělivě moji přátelé. Dívali se docela důležitě, jako kdyby se jednalo o něco opravdu vážného. Zkoumavě jsem si sedla vedle Alastora, který ke mě přisunul máslo a med, a díval se jak jím svou snídani.

Já jsem se na něj jen zkoumavě podívala a on z mého obličeje vyčetl, že nevím, o co jde. Když jsem dojedla, vzala jsem talíře, ale Alastor mne zarazil. „Dnes ne. Mám pro tebe novinku."

Položila jsem talíře opatrně na stůl a podívala jsem se na něj vyjeveně. „A co se děje tak významného?" Zeptala jsem se a opřela jsem se o stůl jednou rukou. Tu druhou jsem si dala v pas a čekala, co z něj vypadne.

Najednou se všichni začali chovat divně. Těkali očima a já byla naštvaná, že jsem zase poslední, kdo o tom neví. „Víš, přijede někdo důležitý." Sedl si zpět a já nevěděla co na to říct. "Kdo důležitý?" Zeptala jsem se s napětím v hlase.

"Víš, můj otec se přijde podívat, jak se nám daří." Řekne a jakoby se nic nedělo a na sucho polkne.Jediné co bylo slyšet bylo ticho rozhléhajícím se po celém hotelu.

Dostala jsem strach. Co když mě potká? Uvidí? Zavřu oči a nevím, co si mám myslet. Sám král pekla nás přijde navštívit a já nevím co mám dělat. Začala jsem panikařit. "Klid, drahá. To bude v pořádku. Začni dýchat." Řekl se smíchem v hlase Alastor.

Luciferova Residence:

"Pane, na dnešek máte připravený odjezd do Hazbin Hotelu." Řekne sekretářka králi a on se zděsí. "To jsi mi přidala do rozvrhu ty, nebo někdo jiný?" Řekne s vyděšeným výrazem ve tváři.

"Já, drahý. Musíš si odpočinout. Neustále pracovat je i pro tebe velice náročné. Sám to víš nejlépe." Řekne unaveně Lilith a pohladí ho po tváři, stále stojící za jeho křeslem a přesto se dívající do jeho unaveného obličeje.

"Budiž, když to tolik chceš, ale nezdržím se tam moc dlouho. S tím nepočítej." Pohrozí prstem, zvedne se z čalouněném křesle, podívá se jí do očí a odchází. 

Hazbin Hotel

Všude probíhají přípravy a nikdo nemůže chvíli postát na místě. Ani já jsem se doteď nezastavila. Prostíráme stoly, tvoříme výzdobu, připravujeme apartmá a vše musí být připravené, než sem jeho Velikost přijede. Alastor pomáhá se stoly, Charlie s Vaggie dělají výzdobu a já s mou malou kamarádkou připravujeme apartmá.

"Doufám, že se mu to bude líbit, protože bych nechtěla, aby si můj otec stěžoval." Ozve se po chvilce Charlie, která vykoukne zpoza závěsu. "Uklidni se, Charlie. Vše dopadne dobře." Řekne a vykoukne za ní Vaggie. Usměje se, a vše probíhá v naprostém pořádku.

Kolem poledne přijíždí velká limuzína, která vypadá opravdu luxusně. Řidič otevře zadní dveře a z nich vyjde Lucifer, který se rozhlédne kolem. "Takže tohle je to místo, kde pracuje má dcera?" Odfrkne si a dojde ke dveřím. Samy se otevřou a on vchází dál.

"První pohled zřejmě klame." Řekne a rozhlíží se udiveně. "Vypadá to tu docela přijatelně." Řekne po chvilce ticha. Po jeho pravé straně se objeví Alastor, což ho očividně nevykolejí. "Tudy, zavedu vás do vašeho apartmá." Řekne s úklonou.

Když uslyším hlasy, tak už předem vím, že ho Alastor přivede sem. Nemám kám utéct a nevím, co mám dělat. Co když bude naštvaný? Kroky se opravdu rychle blíží a já vím, že k tomuhle muselo dojít dřív nebo později. 

Ještě než se otevřou dveře, tak se postavíme do pozoru s kamarádkou a čekáme, až nastane to, co se má stát na malou chvilku. 

Dveře se otevřeli a dovnitř vchází on. Viděli jsme se pouze jednou, ale to stačilo na to, aby ve mě vyvolal soucit. Udělám jemnou poklonu, která naznačuje loajalitu, jenž mu patří. Narozdíl od ostatních jsem loajální jen pár lidem.

Jakmile mě zachytil pohledem, tak jsem viděla náznak nesouhlasu. Poté dojde ke mě a podívá se mi do očí. "Ty tu pracuješ?" Zeptá se mě, přitom svým úsměvem říká, jak povrchní je. Ale jakoby říkal něco naprostě jiného svýma očima. 

"Ano, pane." Řeknu a udělám pukrle. "Dobře, teď můžete jít." Řekne se škodolibým úsměvem na tváři. Jdu pomalým krokem ke dveřím.

"Ty tu ještě zůstaneš." Řekne a já se otočím právě včas, abych viděla, že se upřeně dívá na mě. Nervózně polknu a zastavím se. "Vy ostatní můžete jít, jen ty tu zůstaneš." Řekne spíše k Niffty a Alastorovi, než ke mě.

Oba dva odejdou a já zůstanu s ním v apartmá sama. Poté kývne na mě, abych zavřela dveře. Zavřu je a čekám, co se bude dít. Vypadá to, že není šťastný, že tu jsem. A tak jsme zůstali sami a celou tu dobu mě probodává výhrůžnými pohledy.

Co se stane naší hrdince dál? To můžete jen hádat. Omlouvám se, že jste na tuhle kapitolku čekali tak dlouho, neměla jsem čas a mít co nejlepší známky mi dává opravdu zabrat. Pokud chcete pokračování, stačí napsat do komentářů, určitě by mi pomohlo mě popostrčit k napsání další kapitolky, protože si nejsem úplně jistá, jestli tohle ještě někdo chce číst. XD

Vaše Agentka 0070