Je to první část 2.serie a já bych ji chtěla věnovat moj nejlepší kamarádce, která pro mě znamená něco víc než kamarádka. Je to moje sestra kterou mám nade vše ráda. Adi moc děkuji že tady jsi. Mám tě ráda :*
Kaitlin: Je to 10 měsíců co jsem se odstěhovala, co jsem ho neviděla. Co jsem neviděla své kamarády. 10 měsíců co žiju svůj život. Je to jiné. Našla jsem si práci. Pracuji jako učitelka v mateřské škole a baví mě to. Miluji tady ti děti. Je to krásné vidět jak se usmívají, jak jsou šťastné! Je jich tady asi 12. Jelikož si potřebuji vidělávat na nájem v sobotě chodím hlídat někdy malé batolata, ale to opravdu jen někdy. První jsem to nezvládala ale teď jsem za svůj život ráda. Miluji ho.
Justin: Za těch 10 měsíců se toho hodně událo. madison se odstěhovala, zemřela mamka a já jsem se musel se vším vyrovnat. Na krk jsem dostal prcky o které se teď jako jejichstarší bratr musím starat. Je to fuška, ale mám tu výhodu že chodí stále do školky. Holkám a klukům jsem nechal vilu a odstehoval jsem do kalifornie. Jen s Jazmyn a Jaxonem začneme nový život. Roky jsem je neveděl, pomálu jsem ani nevěděl, že nějaké bratra mám, ale jsem za ně rád. Zvykl jsme si na tento nový život. Miluji ho.
Kaitlin: Crr. Zvuk ohlušujícího budíka se mi vryl do hlavy a já ho nemohla dostat ven, zase to ráno kdy se musím postavit na nohy a jít do školky, protože tm na mě čekají moje zlatíčka a Lucy. Asi jsem se nezmínil. Lucy je moje nová kamarádka, Jsem tady 10 měsíců a tak potřebuji někoho na koho se mohu obrátiti. Dřív to byl Stefan, ale pak jsme oba zjistili, že to není vyhovující a rozešli jsme se. Je to tak lepší. Seskočila jsem s postele a šla jsem do skříně, vybrat si něco v čem dneska můžu i na focení. Ve školce máme focení. Ze skříně jsem si vzala hnědé kalhoty, bílé krajkové tričko a šedý svetr se srdíčky. Všechno jsem si oblékla, a šla jsem do koupelny. Vyčistila jsem si zuby, a rozčesala jsem si vlasy, které jsem nechala spadené na ramenou. Lehce jsem se namalovala. Jemné oční stíny jsem si nanesla na obě víčka, linky a nakonec jsem si řasenkou přetřela mé husté řasy, kterým se řasenkou objem ještě více zvedl. Na rty jsem si nanesla světle růžový lesk na rty a mohla jsem jít.
Seběhla jsem dolů a šla jsem rovnou do kuchyně. Z linky jsem si vzala jablko a mohla jsem vyrazit. V předsíni jsem si obula boty na podpatku, vzala jsem si kabelku a vyšla jsem ven. Sluneční paprsky mě začali pálit přímo do očí. Je neuvěřitelné jaké teplo tady je už po ránu. usmála jsem se a zamknula jsem dveře. Seskákala jsem schody a vyšla jsem rovnou do školky.
"Mad kde jsi tak dlouho?" zeptala se Lucy a přivítala mě s velikým objetím.
"Lucy, kaitlin" řekla jsem a ona se jen omluvně usmála, ona jediná ví, pravou zkutečnost.
"Promiň" řekla
"Promiň, trochu jsem se doma zdržela, jdeme do práce?" zeptala jsem se. Kabelku jsem si odložila na židli a boty jsem si dala pod židli. Hráli jsem si s dětma a najednou mě zavolala ředitelka. Protočila jsem očima a šla jsem za ní.
"Kait, hodně štěstí" zavolala na mě Lucy. Otočila jsem se na ni a jen jsem na ni mrkla, ale v ten moment jsem do někoho narazila. Rychle jsem se otočila a nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Teď mě Lcy vzbudí a to co vidím zmizí.
"Jsem Justin" řekl, a já jsem věděla že to sen není. Nemůže tu být.
"Kaitlin, moc se omlouvám, nedávala jsem pozor" řekla jsem a sklopila jsem oči, nechci aby mě poznal, nesmí mě poznat. Zvedl mi hlavu do urovně té své a zahleděl se mi do očí. Jsem v háji.
"nic se neděje Kaitlin, rád jsem tě poznal" řekl a pak odešel. Celkem jsem si oddychla, že mě nepoznal, vrátila jsem se zpátky za Lucy.
"Kdo to byl" zeptala se mě Lucy. Rychle jsem ji objala.
"Kaitlin neí to." nestihla to do říct protože jsem ji skočila do řeči.
"Ano je to on, a nemám vůbec tušení co tady dělá. Nemá tady být. Lucy teď jsem na něho zapomněla, teď jsem si dokázala představit život bez něho a on se tady z ničeho nic objeví? Lucy nevím co mám dělat" řekla jsme a silně jsem ji objala.
"Neboj Kait, společně to zvládneme. Poznal te? Nepoznal, tak můžeš být částečně v klidu" řekla Lucy.
"Děkuji" řekla jsem a šla jsem zpátky do ředitelny.
Justin: Nemohu tomu uvěřit. Jsem si jistý že ji odněkud znám. Někde jsem ji viděl, ale nemohu si vzpomenout kde. Asi jsem nalitej, ale vždyť jsem nic nepil. Nerozumím tomu. Ty oči mi ji připomínají, ale je to blbost, to by se semnou takto nebavila. Z hlavy jsem zase vypustil všechny myšlenky, které se týkají ji a šel jsem za ředitelkou do ředitelny. Nemám rád toto papírování ohledně toho jestli je vezmou do školky.
"Dobrý den, jsem Justin Bieber" řekl jsem a ředitelka se na mě usmála.
"Ale jistě posaďte se. Kaitlin, učitelka která se bude starat o vaše prcky, tady bude za chvíli" řekla a když řekla jmeno Kaitlin tak jsem si na ni zase vzpoměl. Třeba ji opravdu od někud znám. Teď se mi naskytne ta možnost poznat ji. Třeba to bude právě ona, která mi pomůže zapomenout na Madison. Na dívku s kterou mělo i ticho význam. Chvíli jsem si povídali a najednou se otevřeli dveře.
"Dobrý" zasekla se a podívala se na mě "Den" dořekla a posadila se na židli vedle mě.
Kaitlin: Sedla jsem si na židlu vedle něho a poslouchala jsem ředitelku co mi říká. Při tom jsem cítila jeho pohled na mě.
"takže se celý rok budeš starat tady o Jazmyn a Jaxona" řela ředitelka a ukázala na prcky kteřá spali na sedačce. jen jsem se usmála a s úsměvem jsem kývla. Možná to zase dokážu. Možná se zase dokážu do něho zamilovat na tolik abych mu odpustila. Chchi s ním být, ale nemůže se dozvědět kdo jsem.
O Vánocích myslíme na ty, na kterých nám opravdu záleží. Jsou jako bílé vločky, snášející se na naši rozehřátou dlaň. I kdyby se nám nepovedlo všechny tyto vločky pochytat a pošeptat jim tiché vánoční přání na dlani, stále můžeme svá přání pošeptat do zimního vánku a ten je roznese do všech koutů k našim blízkým. Posílám jedno malé přání. Vám všem přeji krásné prožití svátků vánočních.
Děkuji za to že mi dodáváte sílu abych pokračovala ve psaní. Moc děkuji :) Doufám že se vám to líbí a nechci nic slibovat, ale možná bych mohla ještě večer přidat jednu kratší, pokud né večer tak zítra na 100%.
Moc vám ještě jednou děkuji a přeji příjemné svátky :* :3
YOU ARE READING
Bad Boy2 - New life
RomanceMilovali se, ale jedna nešťastná událost je rozdělila. Odstěhovala se! Opustila ho! Byl zlomený! Ale co když si najde cestu k ní? Co když ji uvidí, ale nepozná ji? Pozná ona ho? Budou spolu, nebo budou dělat jako kdyby se neznali? Pokračování 1. čá...