Když jsme dojely do Prahy, tak jsme musely nejdříve zajistit bydlení na kolejích jako podepsat papíry a další věci.
Večer jsme vyrazily do nočního klubu. Už z dálky šlo vidět, že je tam spoustu lidí. Byl pátek, takže všichni studenti se chtěli opít a zapařit si.
Přišli jsme ke vchodu a cítila jsem ten pach, který nesnáším. Vevnitř jsem skoro nic neviděla, protože barevná, blikající světla mířila ostře do každých stran.
Eliška nás najednou zatáhla za ruce. A silou nás přitáhla k sedačce, kde seděli čtyři kluci našeho věku. Už z dálky začala mávat na jednoho z nich. A nám to bylo jasný, že to byl Matyáš, se kterým jsi psala už tak měsíc. Byla do něho úplně blázen.
"Ahoj ve spolek.", úsměvným pozdravem všechny pozdravila a objala Matyáše.
Ostatní jsme taky pozdravily a sedly si na pohovku, kde bylo ještě místo.
Po hodince už jsme měli v sobě docela dost alkoholu a seznámily jsme se s partou kluků.
Na první pohled vypadali jako banda zbohatlíků, což asi i byli. Všichni je v klubu znali, protože na potkaní skoro každého zdravili. Byla to taková skupina kluků, že když se řekne "cool", přesně tyhle si představíte. Známý, naflexení, bohatý, namyšlený lomiči srdcí, který si musejí pořád něco dokazovat, jakými jsou páni celého světa.
Mě vůbec nebyli sympatický. Ráda se držím dál od těchto lidí, ale bohužel, musím se nějak zabavit, abych nevypadala, jako odpadlík.
Eliška pořád lezla po Matyášovi. Šlo vidět, že jim chemie opravdu nechybí. 1. Mě připadal Matyáš jako typický děvkař, který si myslí, že spát s hodně holkami je strašně cool.
2. Potom tu je Lukáš, navrdlý mladík, který odsuzuje každého, jen když se na něho podíváte. Z jeho pohledu toho vypovídá hodně.
3. Dan, který se s námi ani nebavil. Vypadal, že si hodně užívá na dj pódiu a každá dívka dole na parketu mu tu jeho profesionalitu žrala.
4. Jediný, kdo mě přišel normální byl Kuba, starší než ostatní a taky nejrozumnější. Přišlo mi, že nic nechce dokazovat jako ostatní a prostě je sám sebou. Bavili jsme se o vysokých školách. O těch, které jsou odpad a naopak, které docela za něco stojí.
" Hele a kdy přijde Tadyáš?", zeptal se Dan Kuby.
Ten mu odpověděl: " Vypadá to, že už je tady." A ukázal směrem k vchodu.
ČTEŠ
FATE
Fanfiction"OSUD nám míchá karty, my hrajeme." Přesně tohle vystihuje životy čtyř dívek, které vstupují do nové etapy života. Musí se přestěhovat z malého města, protože začínají vysokou školu v největším městě Praze. Při první oslavě dodělání střední školy...
