Druhá šance Steva Rogerse

Vyznání

Pohled Nathana

Se Stell jsme si byli blízcí i poté co neslyšela. Měl jsem ji rád myslel jsem tehdy že je to taková dětská skolkovska láska. Když zmizela ztratil jsem nejlepší kamaradku. Postupem roku jsem si začal uvědomovat že ikdyz nevím jak vipada teď ani co dělá ji nejspíš miluju. Já vím je to blbost. Když mi bylo 17 což je jen tři roky zpět tak do mne začali mi sourozenci rejpat kdy budu mít nějakou tu přítelkyni všichni už jsme byly agenty a řekneme že holky o mě měli zájem vždy. Ale jediná Roxy věděla že já miluju jen a tu jednu. Jediné kdo mne úplně chápal a nejvíc podporoval v tom že čekám na tu pravou byl strejda Stev protože to chápal a navíc myslim že tuší že je to Stell. Ostatní strejdo ve to chápali a tety a máma s tátou na mne byli pyšní. Ségra ta řekla že doufá že taky najde kluka jako jsem já nato ji táta řekl že ona má ještě čas. Brácha ten mne furt přemlouvat a rejpe nojo.
Když jsem Stell viděl mohl jsem na ni oči nechat byla tak nádherná ještě krásnější než jsem si představoval.
Už mi málem ukapla špína naštěstí do mne Roxy strčila loktem ať zavřu pusu.
Když jsme pak byly na Základnu neodvážil jsem se jí to říct.
No a teď jsme tady a já ji to chci říct myslím že všichni poznali kdo je ta pravá tak do mne stou halí a říkali řekni jí to.
Dnes ji to řeknu večer o půl noci ji vezmu tam kde jsem se schovával jsem za plotem viděl matně takoví převis je pod ním jezero to jsem si i sám omrkl.
Musím ji to říct.
Podle Roxy taky čeká na toho pravého.

Pohled Stell

Když jsem byla na tom stromě při schovce myslela jsem na Nathana jako musím se přiznat že se mi líbí a to tak že ho už od malička miluju ale nemyslím si že se mu líbí já čekám na toho pravého a vždy jsem si představovala Natha. Jeho fotky ze záznamu shieldu a tak byly na dění kontrole. I na kamera h jsem si ho furt poustela. Prý taky čeká na tu pravou.
Jediný kdo ví že se mi líbí je Roxy taky mi říkala že se mu určitě libim.

Je půlnoc a já se chystám spát když v tom mi na dveře někdo zaklepal šla jsem otevřít a hle byl tam Nathan.
"Mathé co tu děláš tak pozdě?"
"přišel jsem pro tebe obleč se a pojď se mnou"
Řekla jsem mu ať počká převleka se a šla.
Dovedl mne až za plot na takovou škálu pod ní je jezero. Je to tu nádherné a ještě navíc teď za svitu měsíce.
"víš Stell ty už ses mi od malička líbila no a teď když jsem tě viděl po takové době a já neměl slov a já no prostě. Uh proč je to tak těžké říct."
"nathe co mi chceš říct" "já to radši udělám je to jednoduší"

A pak mne políbil hned jsem začala spolupracovat byl to ten nejkrásnější okamžik v mém životě. Po dlouhém polibku kdy nám došel dech jsme se odtahli a potom vyslovil slova které jsem chtěla slyšet tak dlouhou dobu
"miluju tě Stell Roxy Rogers" "miluju tě Nathane Pietro Bartone"