Wolf story - Misty útěk před smrtí •CZ•

kapitola 1#

Ráno jsem se vzbudila, byla jsem celá od prachu. Podívala jsem se na svojí srst.
,,Tak co už, je to dost starý dům a je tu hodně prachu, tak jsem zaprášená" Řekla jsem si tak pro sebe, pak jsem se ohlédla a vstala. Šla jsem ven z domu kde bývalí lidé a rozhlédla jsem se, jestli náhodou tu nikdo není. Pak jsem se otřepala a někam se rozběhla. Najednou mi začalo kručet v žaludku.
,,Mám hlad, musím si něco ulovit" řekla jsem a rozběhla jsem se ke keři. Po chvilce jsem držela v tlamě mrtvé zvíře. Položila jsem ho na zem a zakousla jsem se. Jak už jsem dojedla poslední sousto, tak jsem se postavila. Nevěděla jsem co mám dělat, uvědomila jsem si, že jsem teď vyhnanec. Pak jsem šla ke stromu a dívala jsem se, jestli někoho náhodou neuvidím. Nikde nebylo slechu ani pachu a za sebou jsem nechávala stopy, ve sněhu. Pak jsem se rozběhla, ale zakopla jsem o kámen či co a skutálela jsem se do řeky, která dole tekla. Tam jsem se ještě silně praštila a tekla mi z tlapky kapičky krve. Snažila jsem se postavit, ale nešlo to, tak jsem si zpět lehla do řeky a ležela. Po nějaké době jsem to zkusila znovu a už jsem se postavila. Vylezla jsem pomalu z řeky, a nechávala jsem za sebou kapičky krve. Chtěla jsem se rozběhnout, ale věděla jsem, že když se rozběhnu tak spadnu a možná se zase nepostavím.
Po nějaké době chození, jsem uviděla vlka, vyděsila jsem se a nevěděla jsem co mám dělat. Šla jsem pomalu za keř a tam jsem se přikrčila, ale tlapka se země nedotkla. Vlk šel pomalu směrem ke mně. Rozhlédla jsem se ještě z keře, podívala jsem se na vlka a pak jsem uviděla že to je vlčice a ne vlk. Snažila jsem se přikrčit ještě více, ale už to nešlo. Vlčice si všimla mého ocasu a zamířila ke mě. Podívala se do keře a já vyskočila do vzduchu. Pak jsem dopadla na tři tlapky, ale uklouzla jsem na sněhu. Vlčice se potichu zasmála.
,,Au" řekla jsem a obrátila jsem zrak na vlčici, věděla jsem že to není nikdo ze smečky od mojí sestry, která mě vykázala do lesa, ale měla jsem pořád napnuté svaly, kdyby náhodou ta vlčice na mě zaútočila. Vlčice měla upnutý zrak na mě, ale neměla napnuté svaly, určitě věděla, že se bojím. Tak jsem se trochu uvolnila, ale hned jsem zase svaly napnula. Vlčice si sedla a sklopila uši.
~ona si sedla? Co to dělá? Proč sklopila uši?~ říkala jsem si pro sebe. Pak jsem se postavila s tlapkou nahoře.
,,Ahoj" řekla vlčice a dívala se na mě. Uši už sklopené neměla, spíše je měla napnuté.
Já se bála odpovědět.
,,A-ahoj" koktala jsem.
,,Můžeš se uvolnit, nezaútočim na tebe" řekla vlčice a usmála se.
Já se trochu uvolnila, ale nevěřila jsem jí. Pak jsem si pomalu sedla a čekala jsem jestli něco řekne.
,,Moje jméno je Dixy" řekla vlčice a dívala se na mě.
,,M-moje jmé-jméno je M-Misty" ještě jsem pořád koktala a klepala strachy.
,,Co se ti stalo s tlapkou?" Zeptala se Dixy a čekala jestli něco odpovím. Já jen koukala do země. Neslyšela jsem jí, protože jsem nad něčím přemýšlela.
,,Halo?" Řekla Dixy, já se na ní koukla zmateně.
,,A-ano?" Zakoktala jsem.
,,Ty jsi mě neslyšela?" Zeptala se Dixy a koukla se zmateně a švihala ocasem sem a tam.
,,T-ty j-jsi n-něco ří-říkala?" Koktala jsem dál a vůbec jsem nevěděla že něco říkala.
,,Ano říkala, copak se ti stalo s tlapkou? A už nekoktej mě se bát nemusíš" řekla Dixy a pousmála se.
,,Dobře... Eh... Zakopla jsem o kámen či co, a skutálela jsem se do řeky, tam jsem se o něco škrábla a teď mám něco s tlapkou" řekla jsem, ale přišla mi že se moc o mě zajímá.
,,Aha, a neštípe tě to?" Zeptala se Dixy.
,,Proč tě to zajímá!?" Štěkla jsem po ní a postavila se, napnula jsem svaly.
,,Klid, to se nemůžu ani ptát?" Zeptala se Dixy a postavila se. Vycenila jsem zuby, protože mě ta vlčice už štvala.
Pak jsem je zase dala zpět do tlamy a trošku se uvolnila.
,,Ptáš se na blbosti, to je snad moje věc co se mi stalo s tlapkou ne?!" Řekla jsem, ale přísně, dívala jsem se na ní ze zamračenýma očima.
,,Promiň, chtěla jsem ti pomoct, tak si dělej co chceš" stála si za svým Dixy a schovala úsměv.

Tak a udělala jsem první kapitolu :D
Já vím nic moc, ale časem se zlepším (aspoň doufám xd)
No tak zatím
ČAUKO! :D