A morte per amore ✓ ││ Changki

11. kapitola

Kihyun

Od toho plesu jsem neustále přemýšlel, jak ho k sobě přilákat. Věděl jsem už déle, že sleduje každý můj krok. Je tolik možností, jak ho podráždit, ale jen jednou věcí ho můžu rozdráždit úplně. Jakmile by měla utrpět jeho mužnost, určitě to nenechá jen tak. Věděl jsem, že mi odposlouchává telefon, takže jsem věděl, že když zavolám Zhangjingovi, tak to uslyší. A já vím, že přijde, nevím jak, ale vím to. Tipnu telefon a uchechtnu se. Jak dlouho ti bude trvat, než sem přijdeš a dáš mi za vyučenou?

Zvednu se z postele a dojdu do své šatny, přehodím přes sebe tentokrát bílou košilku, která má na zádech, v místě beder rudou mašli, jinak jsou záda úplně nahá. Dneska tě nenechám odejít jen tak, dneska zařídím, abys mi dal to, co chci. Natáhnu se pro černé podvazky a natáhnu si je na své nožky. Minu dveře od mé ložnice, schválně tam ještě zhasnu světlo a dojdu dolů do kuchyně, skousávám si ret, myšlenkami úplně jinde si ohřívám jídlo. Usměju se, když za sebou uslyším tichý krok. Běžel, že má tak zrychlený dech?

„Jejda, ahoj, co tu děláš?" otočím se a zády se opřu o linku. Vidím mu v očích ten chtíč. Vidím, jak očima mapuje moje tělo. „Hádám, že jsi slyšel můj telefonát?" lehce se uchechtnu, položí svůj batoh na jídelní stůl a ráznými kroky ke mně dojde. Zatřese se mi dech, když se na mě prudce natiskne a tím mě víc natiskne na kuchyňskou linku.

„Já ti dám, že ses musel snažit sténat." Zašeptá dotčeně, vítězně se uculím a hned na to si skousnu ret, když mě prudce vysadí na kuchyňskou linku. Nedá mi ani prostor, ne, že bych ho potřeboval, vrhne se na moje rty a já se mu se vzdechem poddám. Poddám se polibku a začnu mu jej oplácet stejně naléhavě a nadrženě. Jeho ruce mapují moje nohy, dychtivě přejíždí po jemné silonkové látce, která mi zakrývá nohy. Vzdychnu když mě nadzvedne a chytím se ho víc kolem krku, když mě zvedne z linky. Zavzdychám mu do polibku, když oběma rukama pevně sevře můj zadek, celé moje tělo hoří a já vím, že jediné, co momentálně chci je on. Chci se mu poddat, chci, aby si mě dneska vzal snad všude, kde je to možné. Položí mě na sedačku a dostane se nade mně, víc rozkročím nohy, aby se na mě mohl ještě víc natisknout. Sám začnu rukama dychtivě a nedočkavě mapovat jeho tělo, snažím se ho zbavit toho otravného oblečení.

„Zlobivé ručičky," Zašeptá do polibku, celý se třesu už jen pod náporem jeho hlubokého šeptavého hlasu. Chytí mi ruce a podrží mi je u hlavy. „hezky je nechej tady." Jazykem přejede po mém spodním rtu a udělá tvrdý pohyb jako by přirazil. Vzrušeně a slastně vykřiknu, zakloním hlavu a musím na chvíli zavřít. „donutím tě sténat, křičet, tak nahlas, že se celá ulice bude strachovat, co se tu děje." Zašeptá mi do rtů a já se zatřesu tím vzrušením. Jen myšlenkou na to všechno. Poslušně nechám ruce nad svojí hlavou, když se Changkyun odtáhne, svlékne si mikinu i tričko, rovnou i kalhoty a vrátí se ke mně jen v boxerkách. Skousnu si ret, když vidím, jak jsou mu boxerky těsné. Polije mě zvláštní pyšný pocit, když vím, že to nejsem jen já, kdo je vzrušený a sexuchtivý. Natáhne se do svého batohu pro něco, později přijdu na to, že pro gel. Vrátí se ke mně a já se nadzvednu v bedrech, aby mi mohl svléknout kraťásky. Kňourám a vzdychám když dlouze líbá moje nožky, když si užívá to mučení, protože mé nožky líbá pomalu a dlouze, stejně jako následovně bříško, pokračuje na bradavku a já už teď mám pocit, že se rozpustím tou slastí a vzrušením. Celý se napnu a zakňourám a zatřesu se, když gel, který má na prstech, kterými přejede po otvoru, je studený. Prohnu se v zádech, když do mě vnikne špičkou prstu. Nevím, co mám vnímat dřív, jestli to, jak líbá, kouše a saje moji bradavku, to, jak přidá druhý prst a postupně s nimi začíná pohybovat hlouběji. Celé tělo mám jako v ohni, naprosto mimo se ztrácím a vzrušením skoro nedýchám.