Vzbudila jsem se ale už byla noc a já slyšela děsivý zvuky a začala se klepat zimou slyším kroky které se přibližují blíž a blíž.
Cítím něčí dotek na mé kůži začnu tam ječet ale dotyčný mi zakryje rukou pusu a vezme mě do náruče. Po chvíli slyším jak otevírá dveře položí mě na postel, odejde a zavře za sebou dveře. Rychle běžím k nim ale jsou zamčeny klepu na ně ale nikdo nedojde tak se na to vykašlu sklouznu po dveřích dolů a začnu brečet až mě bolí hlava chcu se postavit ale zamotá se mi hlava a já se praštím o stolík co je v tom pokoji neboli moji vězení a už nic nevnímám vidím jenom černo. Najednou slyším nějaké hlasy jeden mi šeptá, že se mi moc omlouvá, že mě strašně miluje a druhý šeptá, že ať to neposlouchám prý to jsou jenom lži pomalinku a jistě otevírám oči a vidím tam dva lidi nejakýho kluka co mě drží za ruku a holku co se na mě odporně díve přísahám, že kdyby její pohled byl laser tak už dávno ze mě nic není.
__________________________________

Pohled Martina:
Už jsem byl zoufalý chtěl jsem jí jít hledat ale nebyla u sebe doma ani ve škole prostě jsme ji nikde nemohli najít jakoby se vypařila najednou mi ale začal zvonit mobil a tam bylo její jméno.
,, Ano zlato? " nic se neozývalo a pak najednou slyším nějaký hlasy.
,, Jakube prostě ji jenom zabij však je to stejně jenom nějaká píča!"
,,Ne to ty jsi tu ta píča já ji miluju pochop to už! " tak teď jsem se o ní bál jako nikdy šel jsem s tím hned na policii.
__________________________________
Pohled Karoll:

Bála jsem se chtěla jsem si vzpomenout co se vlastně stalo ale nedalo se mi si vzpomenout pamatuju si jenom to, že mě někdo nesl v náruči a pak jsem se probudila tady. Najednou odešel ten kluk jmenoval se Jakub myslím a šla ke mě ta holka která vypadala jako kdyby mě chtěla zabít vzala nějakou injekci.
,, Tak a teď tě tato injekce zabije a Jakub bude milovat potom jenom mě. ,, Ale já ti ho klidně nechám."
Už mi ji chtěla dát a já začala křičet a plakat. Raději zavřu oči aby to bylo rychleji za mnou ale slyším hrozný rámus otevřu oči a vidím jak Jakub vykopl dveře a bere z pásku zbraň a pak už jenom výstřel a ta holka leží na zemi. Jakub mě chce obejmout ale já jenom brečím. ,, Neboj ta ti už nikdy neublíží. " ,, Kd-Kd-když tě naštvu ta-tak mě taky zabiješ?" bála jsem se ho naháněl mi strach a hrůzu něco mi ale říkalo, že ten mi nic neudělá.
,, Ne proč bych ti ublížil, když tě miluju? ",, Já-já nevím."
,, Honey mě se nemusíš bát chci tě jenom chránit, protože po tobě jdou.",, Kdo po mě jde? ",, To ti řeknu později ale teď mi musíš věřit dobře? ",, Do-Do-Dobře"
××××××××××××××××××××××××××××
Omlouvám se za neaktivitu těm co tohle čtou teda pokud to jestli někdo ještě vůbec čte chcu moc poděkovat K.K🖤

Never Kde žijí příběhy. Začni objevovat