Pád Anděla

1. Část - Kyrie Eleison

Z pohledu Davida

Bouřlivá noc mi nedovolila spát, byl jsem zatemněn myšlenkami a zhroucen v končinách samotné krve prolití. Chci říct, že jsem si jen mačkal beďary a teď mě to bolí natolik, že prostě spát nedokážu. Nevím, zda to je beďary, ale určitě to není tím, že nejsem unavený. Jsem, jsem natolik znaven, že bych mohl klidně prospat další měsíc bez jakéhokoliv vzbuzení. Jaká to škoda, že ani teplá peřina a měkká postel mi nedovolí se uložit do hojivého spánku. Rozhodl jsem se proto z postele vstát a dojít si pro prášky na spaní. Došel jsem do kuchyně a natáhl jsem se na horní poličku s léky. Avšak žádné prášky na spaní v ní nebyly. Když už jsem nemohl dělat nic a únava mi pomalu zavírala oči, myslel jsem si, že už je to znamení, že konečně mohu spát. Marně. Jen, co jsem došel k posteli, zase mi můj mozek předčítal mé nejhorší chyby v životě. Mizérie, běda, smutek a lži. To je to, o čem mi moje máma mluví každý den. Předčítá mi úryvky z Bible, o mučednické smrti Ježíše. Zrovna tahle kniha mi leží na nočním stolku už několik měsíců a ještě jsem ji neotevřel. S povzdechem jsem si řekl, že asi nijak jinak neusnu a tak jsem si řekl, že přečtu aspoň první kapitolu toho románu. Zrovna tato kniha na kapitoly rozdělená nebyla. Spíše jako domácí úkoly, které dělat nechci a hromada modliteb, co zní jako kletby. Na hodinách bylo 23:58 a já stále v myšlenkách prohledával knihu, kde by nebyla zmínka o Bohu. Copak člověk může vládnout na světě, když Bůh si zotročil každého apoštola, co je v té knize napsán? Jsou to bezvýznamné báje a pověsti. Vzdal jsem to. Z té knihy mi stačilo přečíst šest vět a mohl jsem ji zavřít. Nemělo smysl se do toho vůbec pouštět. Nespal jsem, neměl jsem hlad a ani se mi nechtělo vstát z postele. 

Když jsem to odhodlání sebral a z postele jsem vstal, došel jsem do kuchyně s pocitem, že jsem na něco zapomněl, nebo spíš, ztratil. Ale to jsem neřešil. Řešil jsem spíše jeden úryvek, který jsem v knize nepochopil. Když matka přišla se nasnídat se mnou, tak namísto pozdravu jsem se jí zeptal: ,,Mami? Včera večer jsem nahlédl do Bible a..." Matka z nenadání upustila talíř, který se rozprostřel po podlaze rozbitý na několik částí. Jakoby nevěřila, že jsem do té blbé knihy nahlédl. ,,Sakra mami! Jsi v pořádku?" Položil jsem ji ruku na rameno a díval se jí do jejího zděšeného obličeje. Vypadala, jakoby viděla démona. Když už si všimla, že se na ní neustále dívám, pověděla, že jí nic není a že je hezké, že jsem se o Bibli začal zajímat. Tyhle situace obvykle nechávám být, ale když mi matka poví něco takového, musím ji vyzvídat. Ptal jsem se jí, zda se to týká mého otce a jestli je ta kniha v prokletí s ním. Tedy, ne, že by byl můj otec prokletý, ale matka neustále o něm mluvila jakoby byl něčím zvláštní a výjimečný, o což jsem se hodně zajímal. Svého otce jsem totiž nikdy nespatřil a když jsem se matky ptal na jeho podobu, nemluvila zrovna rázně, mluvila spíš jako o orlovi. Aneb křídla totiž nikdo jiný nemá. Nicméně jsem s matkou chtěl mluvit o něčem, co bylo psáno v bibli. Bylo tam psáno: ,,Kyrie Eleison". Nepřekvapilo by mě to natolik, kdybych tohle neslyšel matku říkat po večerech v jejím pokoji. Věděla, že se nezajímám o její zájmy, co se týče křesťanství. Protože jsem odmítal chodit do kostela, modlit se před spaním a uznávat tyhle svaté věci. Nahlédl jsem do bible jen z nudy, nikoliv ze zájmu.

Z pohledu Michaela

,,Člověk, co je poloandělem je zároveň ateista? Tohle je dosti výjimečná situace, že Michaeli?" Řekl důrazně Gabriel. Jeho chování je čím dál tím horší, nezdá se, že by jeho cíle měly za účel dosáhnout vítězství. Spíše, jakoby chtěl vyhubit lidstvo a jít si pro nadvládu nad celým nebem. Se vztekem jsem se postavil a zeptal se: ,,Cožpak tvá vůle touží jenom po dokonalosti? Proč prostě ty lidi nenecháme být?" Načež Gabriel se jen pousmál, pochodoval okolo mě, a až když byl za mnou, tiše pověděl: ,,Dočkáš-li svého, uskutečníš všeho" Pak odešel. Možná jsem slepý a možná mám jen předtuchy, ale musím se s tímhle poradit s vševidoucím. Jedině Bůh může odhalit zlé činy jiných andělů.