živly chaosu

kapitola 2

Julie si dělala velké obavy protože v čekárně je ta zvláštní atmosféra která ze malého strachu udělá noční můru.,,Už můžete dál slečno ferigová"řekla paní doktorka. Julii nesnášela když jí někdo nazval přímením ale teď to nechala plavat. Když vešla do místnosti uviděla kluka se zavázanou nohou.,,mrzí mě to",,Aha to jsi ty kdo mi zlomil nohu".,,moc mě to mrzí omlouvám se",,no tak to fakt dík noha je v háji a celí měsíc ležet a nepohybovat se",,promiň kdybych to mohla napravit",, no a reprezentace školy je taky v háji. Hele víš co jdi pryč nechci tě tu". Julii když opustila místnost chtěla se ukřižovat. Ale spíš pokračovala v chůzi.
Když opustila nemocnici tak si uvědomila že její reputace klesla asi o milion procent. když ale uviděla Mailse zlepšila se jí nálada. ,,tak co jak to šlo",,no mám asi svého prvního nepřítele",,nedělej si z toho nic, vždyť víš jaký je to blbec",,o to nejde, zničila jsem reprezentaci". ,,No tak tam běž místo něj",,cože!". ,,přece si vybila, trochu zabila, nejlepšího hráče ve vybíjený na škole". Julii mu to chtěla vymluvit ale měl pravdu.

Druhý den ve škole byl peklo všichni se dívali na Julii jako kdyby zabila prezidenta. Když jí viděli jak se zapisuje do reprezentace tak je to ještě víc rozdurdilo. cestou na matiku jí ale někdo podrazil nohu.
Když se zvedla tak se jí smáli tři lidi. A bylo jasné že to jsou kamarádi kluka s nohou. ,,doufám že sis taky něco zlomila". Julii si ho nevšímala a rači šla dál. plesk! na Juliini tváři byla slizká kulička papírku. ale ona si jich pořád nevšímala a otevřela raději dveře na matiku.
Když skončila hodina tak chtěla rychle přeběhnout do jiné třídy.
Jenže bilo pozdě. kluci stáli na chodbě vybaveni flusačkama a jeden řekl,,počítám do tří". Julii běžela jako o život než řekl,,nula, pal!" .Ucítila jak kulička letí a jakoby chtěla kuličku zastavit, a tak se ohlédla a nadzvedla zem. kus dlaždice levitoval a uprostřed dlaždice byla kulička namočená slinama. A ta dlaždice začala padat k zemi. když dopadla kluci na vteřinu zmrzli a pak se rozeběhli. Chtěla je zastavit a tak natáhla ruku a řekla stát. V tu chvíli se podlaha nadzvedla a kluci o ní zakopli a spadli na hlavu. chtěla se ujistit jestli jsou v pořádku ale ona zděšením utekla ke skřínce a schoulila se do klubíčka.
Ani si nevšimla kolik minut strávila nad přemýšlením co se to vlastně stalo. Pak ale zazvonil zvonek a Julie si uvědomila že zmešká hodinu.
Když nejdivější den v Juliin životě skončil tak se chtěla zastřelit. Ale pak uviděla toho posledního koho chtěla uvidět.
Byl to ten chlap který jí dal pravděpodobně ten náramek a už nevypadal tak vtipně a náladově ale vážně a naštvaně šel k Julii a ona od něj utíkala. Jenže pak řekl,,neboj se vím co máš za schopnosti pomůžu ti je ovládat!". V tu chvíli se Julie zastavila a pomalu se otočila. Pak divný muž ukázal aby šla za ním. Když přišla k němu řekl jí aby se nebála a aby dala ruku tomu muži. Nejprve si říkala že to by raději skočila z Golden Gade Brydge ale ve škole jí všichni nenávidí a až do smrti jí budou šikanovat, tak to udělala. Když jí ten divný muž vzal za ruku okolo ní se začala dělat voda a začala je obklopovat, pak se začali vznášet a šli pořád výš a výš,pak se hodně zrychlili a najednou začali padat až najednou dopadli na nohy bez jakéhokoliv zranění. Když se vodová opona stáhla uviděla Julie něco nádherného, všude paloučky a menší kopce a ta nejvíc zelená tráva jako ze země OZ.,,Vítej v Nort Afár Julie",,kde cože to?" V tu chvíli se Julii udělalo špatně a omdlela.