Brána do Magana

Vzácná návštěva

   Byla to klidná a teplá noc.
 
    Když se Claire ráno vzbudila, už bylo světlo. Chvíli jí trvalo, než si uvědomila, co se stalo minulý den a že to nebyl jen sen. Opatrně vstala a šla po špičkách ke skříni.
  
   Byla to stará almara, která tady určitě byla už několik desítek let. Byla sice stará, ale zato majestátní a zachovalá. Bylo na ní vyobrazeno mnoho posvátných jevů. Třeba zrození Achilley - bohyni válek a chrabrosti, nebo vnik tohoto světa. Bylo to jistě úchvatné dílo.
   Claire otevřela dvířka a nahlédla dovnitř. Bylo tam mnoho krásně vyšívaných tunik, kalhot, ale i krásná kněžská roucha modré barvy se zlatými nášivkami. 

Po chvíli váhání se Claire převlékla do jedné ze zdobených tunik a obyčejných tmavých kalhot. Zahleděla se na sebe do zrcadla, které bylo přibité zevnitř na dvířcích skříně a prohlížela si ornamenty na tunice. Po pár minutách z ničeho nic náhle zpozorovala v zrcadle odraz nějakého muže stojícího za ní, kterého si předtím nevšimla. Prudce se otočila a vyděšeně se opřela o skříň.
    Uprostřed místnosti napůl stál a napůl se vznášel postarší muž. Jeho pleť působila prochladle, skoro do modra. Měl bílé dlouhé vlasy a dlouhý bílý plnovous. Muž měl na sobě modrou tuniku s vyšívaným vzorem, tmavě modré kalhoty a tmavě modrý plášť. Jeho vrásčitá tvář vypadala pobaveně.

,,Co...co tu děláte? Jak jste se sem dostal?....jak jste tady dlouho...?!" 
    Vykoktala ze sebe Claire a vduchu doufala, že tu nebyl, když se převlékala.
  ,, Jsem tady, aby ses dozvěděla pravdu o svém životě."
   Snažil se tvářit co nejvážněji ale v jeho očích bylo pořád vidět že ho Claire svou reakcí pobavila.
   ,,Ale notak, Claire..." pokračoval.
,,Nebuď tak vyděšená. Copak mě nepoznáváš? Znám tě už od narození. Chráním tě už od tvého prvního krůčku, poslouchám od tvého prvního slova! Jsem tvůj ochránce, kterému jsi zasvětila svůj život a přejímáš od něj jeho dar co máš!"
  
Claire tam jen tak stála s otevřenou pusou a nevěřícně hleděla na toho pána.
   ,,Vy jste...vy jste Bůh Pontos, Bůh vodního živlu vládnoucí vodním elementem? Ach omlouvám se. Promiňte mi to... já..."
   Vykoktala ze sebe a začala nervózně chodit po místnosti.
  ,,V pořádku Claire. Vím, že jsi v minulosti neměla tu možnost se s mou podobiznou nebo s mým výjevem setkat. I tak jsi svou víru nezavrhla a celý život ses modlila k mému Jménu."
  Bůh Pontos se pořád vznášel na stejném místě a vyzařovalo z něj zvláštní namodralé světlo. Zvedl pravou ruku a pokynul Claire, aby se posadila. Přešla tedy místnost a posadila se mlčky s drobnou úklonou ke stolu.
  
   ,,Inu Claire. Určitě máš teď hlavu plnou otázek. Proč se vás rodiče zbavili. Proč jsi přišla o Carmel."
  Při tom, co vyslovil toto dívčí jméno, se trochu ustaraně podíval na Claire. Ta, jakmile uslyšela toto jméno těžce vydechla a zahleděla se do neurčitého místa na podlaze. Chtěla se dívat kamkoliv, jen ne Bohu do očí. V hlavě se jí začaly přehrávat útržky z minulosti. Po chvíli si ale uvědomila že Bůh se svým monologem neskončil, a tak zase zpozorněla. Bůh pokračoval.
   ,,...Proč si zrovna tebe vybral Bůh osudu jako kněžku, co má na starost jednu z bran do Magana. Dnes ti tyto otázky nezodpovím. Jen věř tomu, že nic není náhodou a všechno v tvém životě mělo určitý důvod. Odpovědi na své otázky se dozvíš časem."
   Po té, co Pontos domluvil, chvilku mlčky pozoroval, jak bude Claire reagovat. Ta seděla jako opatřená a pořád se vyhýbala jeho pohledu. Měla lesklé oči a rozšířené zorničky.
   ,,Chcete...chcete říct, že jsem přišla o Carmel -"
   Při vyslovení toho jména se jí zlomil hlas.
   ,, - že jsem o ni nepřišla bezdůvodně? Byla ta krev doopravdy její? Je naživu?"
   Claire se mohla snažit jak chtěla, ale pláč nezastavila. Po tváři se jí už valily slzy. Sama nevěděla jestli žalem nebo nadějí...

Bůh se na ni jen slabě usmál.
  ,, Vše se dozvíš časem."
  Na to zmizel. Vypařil se, jako se vypařuje voda z moře. Claire se jen opřela lokty o stůl, položila hlavu do dlaní a plakala.

***
,,Claire? Jsi v pořádku?"
    Claire sebou trhla. Z jejího pláče a přemýšlení ji vyrušil Rinův ustaraný hlas za dveřmi. Claire si utřela tvář do rukávu a vstala od stolu.
   ,,Jsem v pořádku. Už jdu." S těmito slovy vyšla ze dveří.
   Venku stál Rin. Omluvně se na ni podíval a pokrčil rameny.
   ,,Nechal bych tě být, ale brána nepočká a jelikož nejsem do role uzavírání brány zasvěcen, tak tam můžeš jen ty."
   Claire mlčky přikývla. Pořád byla myslí v minulosti u Carmel.
Rin ji jen tiše obejmul a následně se vydal k vodopádu a Claire o krok za ním.

***
   Ten den se nic moc nového neudálo. Moc toho nenamluvili. 
   Došli k vodopádu a Claire sama došla skrz vodopád k bráně a kamennému oltáři. Brána se naštěstí od včerejšího dne skoro vůbec nezměnila, takže Claire stačilo mluvit polohlasně. Na křik by se dneska asi nezmohla.

Pak jen s Rinem chvíli seděli u vodopádu. Rin meditoval a Claire přemýšlela a chladila si nohy ve vodě.
  Když začalo slunce zapadat, vydali se tiše zpátky ke svatyni.
,,Claire? No, ještě se tolik neznáme, ale kdybys kdykoliv potřebovala. Můžeš si se mnou o čemkoliv promluvit."
   Rin se na ni smutně podíval.

On je asi taky rád, že tu má někoho, s kým by se mohl bavit. Jak je tady vlastně dlouho? Jak dlouho tu byl sám před tím, než jsem přišla já...?

Claire se na něj usmála a obejmula ho.
   ,, Děkuju. Určitě toho využiju, jen dneska chci být sama...A pro tebe to platí taky. Jestli si budeš chtít promluvit tak se mnou můžeš."
   Rin se na ni vděčně podíval. Chvíli si dívali do očí a Claire k němu v tu chvíli cítila takovou náklonnost. Usmála se na něj.

   Došli ke svatyni když už bylo slunce pod horizontem.
   ,,Dobrou Rine."
   ,,Dobrou Claire." Rin se na ni chvilku díval. Pak se otočil a šel někam pryč. Claire šla k sobě do svatyně. Stůl byl opět plný jídla, ale Claire si jen lehla do postele, pomodlila se a v mžiku spala.

Nu tady máte další kapitolu. Dnešní kapitola má přes tisíc slov, tak snad se bude líbit. 😅😅 Napadá vás, kdo je Carmel? Proč je tam vlastně Rin? Můžete napsat své typy do komentářů.        Omlouvám se, že to tak trvalo, ale přes prázdniny jsem si čas nějak nenašla. 😅 Každopádně moc děkuju těm, co mě sledují a co mě podporují.

Suri❤️