31.

66 3 3
                                    

Tohle je konec. Pohltila mě temnota nebyl to vztek, který mě poháněl dál, ale smutek. Začala jsem řvát na celé kolo. V té tmě, ale nikdo nebyl. Bolest mi pohltila celé tělo. Jako by mi v těle se lámalo milióny kostí. Uviděla jsem světlo. Šla jsem za ním a vylezla na bojiště. Ležím na zemi jako bezvládné tělo. Ryan je na Loufisi a Hermióna leží taky na zemi asi metr ode mě. Hermióna mě viděla a všemi projela ta zelená energie. Hned mě chytla do náruče a začala brečet ,,So - fie." Vydala, ale její hlas se zlomil. Dala si před pusu ruku a brečela mi do mrtvého těla. Ryan zařval po Loufisovi ,,Gratuluji! Zabil jsi jí! Hermióna je její matka!" Loufis i uvědomil co udělal a všichni začaly brečet. Polovina smrtijedů si vzpomněla a utekla druhá bojovala. Všichni si vzpomněly i ředitelka všichni. Začala jsem brečet. Všichni si na tebe vzpomenou až, když umřeš. V tu chvíli uvidíš, kdo tě měl opravu rád. Ředitelka,Liss, Dan, Tony, Emily, Ryan, Damián, Loufis a Hermióna. krátký seznam, ale aspoň někdo." Nebyla jsem smutná. Spíše to byly slzy štěstí, že se nakonec našel někdo, kdo mě měl rád. Už je jednoduše zničily. Tahle válka skončila a vyhrály. Ryan řekl ,,Ona to věděla!!! Jinak by neumřela!!" Ředitelka řekla ,,Všechny nás zachránila tím, že zemřela a my si vzpomněly." Hermióna mě stále držela v náručí a nehodlala mě pustit. Jen šeptala s brekem. ,,Moje holčička. Moje malá holčička." Já jsem musela brečet s ní. Na mostě jsem uviděla dvě postavy s brekem jsem za nimi vyrazila. Hned jsem poznala Harryho a objala ho ,,Tati." On se usmál a pořádně mě stiskl. Já se podívala na druhého muže. On se uchechtl ,,I já jsem se nakonec dostal jinam než jsem vždy chtěl." Já se zeptala ,,Tome?" On kývl je k nepoznání vypadá jako člověk. Já vydechla ,,O co tady jde?" Harry řekl ,,Tím jak jsme se dostaly na místo, kde jsme se usmířily. Oba mrtvý už je to jedno. On ti dal za trest trpět. Proto jsme ti do hlavy dávaly naše nejhorší vzpomínky, aby jsi se zabila." Voldemort řekl ,,Ale nečekaly jsme, že jsi tak silná. Došlo mi, že jsem udělal chybu, tak jsem ti dal do kapsy kámen vzkříšení." Harry dodal ,,ještě tady nemáš být..." Já vydechla ,,Takže ožiju, ale kdy?" Oni se usmály, otočily se a vyrazily do lesa. Pomalu šly krokem. Já šla k Hermióně a tak. Už mě držely nahoře a vystrojily obřad. Aktuálně se koukám na svůj vlastní pohřeb. Hezký. Všichni brečí a já se každou chvíli proberu. Pořád nic už je to dlouho. Jsem v rakvi a celá škola truchlí. Musím udělat ještě něco, ale co?" Možná vejít sama do sebe? V animacích to tak funguje. Šla jsem k sobě a lehla si na to místo. Pak jsem se rozkašlala Všichni vstaly a Hermióna za mnou přiběhla s nejbližšíma. Začala mě s brekem objímat a já se uchechtla ,,Mě se jen tak nezbavíte." Oni se začaly smát. Tony mi dal pohlavek,, Jak si opovažuješ umírat." Všichni mě objímaly a Emily se zeptala ,,Jak?" Já jsem pobaveně z kapsy vytáhla kámen a Hermióna vydechla ,,Tobě asi přeskočilo." Já jsem se uchechtla ,,Možná, ale hlavní je, že to vyšlo." Ryan se zeptal ,,Ale ten kámen byl v lese." Já jsem řekla ,,To jsem si taky myslela, ale Voldemort mi to hezky vysvětlil." ředitelka vyjekla ,,Co?" já se usmála ,,On mě zachránil... taky jsem byla v šoku." Opatrně jsem si stoupla na svoje nohy. Všichni mě přidržovaly. Já jsem měla náladu na vtípky a zeptala jsem se Hermióny ,,Jaké to je přežít už dvě války." Ona se uchechtla ,,Máš sílu fakt jen na kraviny." Já jsem se uchechtla ,,No jasně záchrana světa je jen prkotina." Odvedly mě do mojí místnosti a Hermióna po mě začala řvát,, Co jsou to za jizvy! Proboha Sofie!" Já jsem řekla,, Říkám tomu trofeje! " Ona byla připravena mě zabít, ale Ředitelka zavelela,, Budete za ní chodit po jednom max po dvou." Všichni odešly a ona tam zůstala.,, Věděla jsem, že tě tady napravíme." Já jsem se uchechtla,, Musela jsem dvakrát umřít, abych byla v pohodě." Ona se uchechtla,, Jen menší ztráty jelikož žiješ. Chci, aby jsi se stala učitelkou černé magie společně s Loufisem" Já jsem hned řekla,, Ne! Nejprve si tu školu dodělám jsem v pátém ročníku už jen dva roky. " Ona kývla a řekla,, Chci, aby jsi tady pracovala" Dala jsem si ruce křížem na hrudník a pobaveně vyloudila,, Nechám si to projít hlavou. "Odešla a já jsem ležela na místě. Pokusila jsem se vstát, ale teď aktuálně je to dost bolestivé. Podívala jsem se na hrudník. Dělá se mi tam sakra velká jizva. Budu vypadat jako zabiják. Začala jsem si dělat další tři křížky na rameno. Protože jsem při tom boji zabija tři lidi. Po chvíli tam přiběhl Ryan a Tony.,, Co to sakra děláš? "Začaly mi to ovazovat. Usmála jsem se,, Ale nic. Jen si zapisuju další lidi, které jsem zabila." Ryan vydechl,, Ani nemáš tušení jaký jsem měl strach. " Tony znechuceně řekl,, Já zase nechápu, že ses mi líbila." Udělal, že se mu chce zvracet a praštila jsem ho do břicha,, Nemůžu vstát, ale mlátit jo." On se uchechtl,, No jo... Ty se i mrtvá ubráníš." Jen jsme se smály a já jsem řekla s úsměvem,, Ryane můžu ti něco pošeptat." On se sehl ke mě a já jsem ho políbila na tvář,, Díky." zrudnul,, Nemáš za co" Tony se začal smát.,, Tak pojď Romeo. Nech Julii spát." Odešly. Já se snažila dostat na nohy. Pak tam přiběhla Hermióna,, Proboha! Sofie sedni si!" Opatrně mě chytla a posadila. Já jsem řekla naštvaně,, Jestli se už nikdy nebudu hýbat jako kdysi, ale budu jako dřevěné prkno, tak je z tohle školou konec. " Ona řekla,, Ale není. Všechno jsem vysvětlila na ministerstvu. Už sbírají smrtijedy z okolí. " Podívala jsem se jí smutně do očí,, Na jak dloho? "

Sofie PotterKde žijí příběhy. Začni objevovat