cesta v autě

405 25 2
                                    

je 5:39 a já stojím v koupelně a sprchuju se. Malá se v noci dvakrát  probudila a teď spí jak zabitá. Vylezla jsem ze sprchy a omotala si ručník kolem pasu
(nebudu vypisovat její rutinu a chystáni se. přesuneme se už na jízdu v autě)

Jedu v autě a je 7:29 radši tam budu dřív než pozdě. Eliška je vzadu v autosedačce a něco si žvatlá. V kufru mám kočárek a batoh s věcma který si vlastně když tak můžu položit pod kočárek.

......
dojedu k Sáře a je 7:42 a ja stojím před jejím bytem. Vidím ji jak s Martinem postávájí u auta.

vystoupím a otevírám zadní dveře od auta abych mohla vytáhnou Elišku z autosedačky.

"čáuuu" běží k nám Sára a už si bere malou do ruk.

"ahoj" jde  ke mě Martin a obejme mě na pozdrav

"ahoj" usmeju se

"hele ještě čekáme na kamaráda a můžeme vyjet."

"oki. Vy ale jedete první a já až za váma" usmála jsem se

"to Teda nee, jedeš první" usmála se Sára

"bože za co" fňuknu

"zdar Martine" křikne nějakej kluk , hádám že ten kamarád

"čáu" odpoví mu

"ahoooj Sárinkooooo" běží směrem k ní a chce ji obejmout. Akorát Sára má Elišku v rukou

"ses nepochlubil Martine" usmál se

"to není moje" zasmála se Sára

"to je Anit, její ségry"

"ahaaa, Tony" natáhne ke mě ruku kterou příjmu

"Anit"

"An?"

"noooo,"

"bude ti vadit  kdyby s tebou v autě jel Tony?"

"Saro? víš že mi je to jedno, hlavně semnou musí jet moje vlastní dítě"

"tak fajn, vyjíždíme Ty jedeš první anit" oznámí Martin

"tak sedej" řekla jsme Tonymu a dávala Elišku do autosedačky

Tony si sedl na místo spolujezdce a já na místo řidiče. Vzala jsme si telefon a zadala si do navigace dinopark (vymyslete si kterej koliv)

navigace byla zapla a já už vyjížděla, Martin se Sárou jeli hned zamnou. No a jelikož bylo v autě takový to trapný ticho tak jsem se rozhodla promluvit

"řekni mi něco o sobě" usmála jsem se a koukala na silnici

"Mám devatenáct, dělám hudbu aaa Brzo se budu stěhovat k Sáře a Martinovi noo a dal nevím" usmál se

"pověz mi něco ty" zase se usmál

"Jmenuju se Anita Kocourková mám devatenáct, mám dceru Elišku která má čtyři Měsíce, to je asi všechno"

"Můžu se tě na něco zeptat?" koukl

"jen se ptej" usmála jsem se a čekala

"proč nejel i tvůj přítel? Bylo by to fajn" usmál se. Na tohle se ptá skoro každý takže nemám problém říct důvod a ani to že se můj bývalí choval jak bezcitnej krypl

"nemám přítele"

"to mě mrzí, promiň"

" to je v pohodě mě to nevadí, ptá se na to skoro každý" zase jsem se musela usmát

"a můžu se zeptat proč spolu nejste?" koukl nervózně

"měli jsme se strašně rádi neříkám že né...ale jednou když jsem za ním přišla s tím že jsem těhotná tak se zachoval jako bezcitnej, sobeckej debil. Zbalil se a odešel" koukala jsem dal na silnici

"tak to je fakt debil, možná něco horšího ale nechci bejt sprostej když je tady Malá."

"no co už s tím nadělám? Nic. Teď si užívá svoji slávu a má každou jenom na noc"

"jak jako slávu?"

"taky dělá hudbu"

"ahaaa"

<><><><><><><><><><><><><><><><>

Jsme na parkovišti a čekáme než Martin se sárou dojedou protože se nějak ztratili tak ještě dojíždí, já mezitím rozdělala kočárek a dala do něj posadit malou.

💫 𝐼𝒩 𝐿𝒪𝒱𝐸? 💫 [ TONY ] Kde žijí příběhy. Začni objevovat