💣134💣

1.3K 43 30
                                    

Jednoho večera.

Jsem viděl to, co jsem nechtěl.

Tebe a Kirishimu.

Kirishima tě mačkal ke zdi.

Držel ti ruce na úrovni hlavy.

Byl u tebe tak blízko!

Oba dva jste byli rozrušení.

Všiml sis mě.

Kirishima hned po tobě.

Okamžitě ses rozčílil.

Kirishima na mě okamžitě hodil ten omluvný úsměv, co říká „není to tak, jak to vypadá."

Ono se mu to řekne.

Není to tak, jak to vypadá!

Taková sprostá lež!

Oba dva jste sprostí lháři Kacchan!

Ok ok, dnes menší bonus... Z pohledu Bakuga, ale jen tuhle scénu, ok? xD

Mám se sejít s Eijirem.

Dnes večer.

To znamená teď.

Co mi chce?

Už je mezi námi dávno konec!

„Katsuki, tady!" zavolá na mě.

Stojí u budovy.

Tam, kde je největší tma.

A spousta křoví.

Jdu k němu.

„Co mi chceš?"

„Seš tupej nebo co?!"

Vyjede naštvaně po mně.

„Pokud si myslím dobře, o jakou věc se jedná, kam jsi ji kruci dal?! Midoriya je z toho tvého ignorování na mrtvici!"

Zamračím se na něj.

Ať se mezi mnou a tebou neplete.

To je čistě moje věc.

Jestli si myslí, že jsem si tvé smutné aury nevšimnul, tak je dost velký tupec.

„Za okno."

S Eijirem se dá alespoň mluvit.

Můžu mu věřit.

Vím to.

„Ty jsi fakt hovado, a toho si má všimnout jak?!"

Nadává mi.

Přitlačí mě ke zdi, když si všimne, že se chystám odejít.

Odmítá mě pustit.

Jsem naštvaný a překvapený zároveň.

To tak moc chce, abych byl s tebou?

To obětuje svou lásku pro mé štěstí?

Je opravdu debil.

Někdo mě pozoruje.

Dlouho.

Otočím se nalevo.

Ty.

Kde ses tu vzal?

Proč jsi nás musel načapat zrovna v této pozici?

Eijirou si tě taky všimne.

Okamžitě mě začne pouštět.

Pozdě.

Utekl jsi.

Naštvaný.

Ale hlavně smutný.

Strčím do Eijira.

„To mi to chceš posrat?! Už tak mám dost malé naděje, že s ním budu!"

Sere mě.

Sereš mě ty.

A já sám si taky lezu na nervy.

„Já ti ale přeci nic neposral! Posral sis to sám, že po něm žádáš nemožnou věc!"

Křičíme po sobě.

Jsme rozrušený.

Jdu do chaty.

Na tohle dohadování nemám náladu.

„Ty nejdeš za ním?!"

Otočím se zpět k němu.

„Proč bych měl?! Je to přeci jenom jedna velká nula!"

Ano.

Přesně tak.

Jedna velká nula.

A já se do té nuly zamiloval.

A už se nikdy nedokáži odmilovat.

Problém je v tom, že ty mě nesnášíš.

A mně nezbývá nic jiného, než hrát, že tě taktéž nenávidím.

Dokud mi neodpovíš Deku.

Ach... To mě vrátilo k Deku is fuck my! :3 Bože, Psaní za Bakuga je opravdu nostalgie xD Neodolala jsem a musela jsem tento bonus sem švihnout xD

Nevybuchni! (BakuDeku)Kde žijí příběhy. Začni objevovat