Poblázněná

1.

Tak to jsem já, Elajza. Ale nebojte se, tak se nejmenuji, jen mi tak přátelé říkají. Jmenuji se Elizabeth. Všichni říkají, že jsem trochu praštěná. Jako kdyby mi to vadilo, že? Chodím do 8. třídy, takže je mi otravných 14.

Mám nejlepší kamarádku Karen. Ona je prostě naprosto super! Vždy stojí při mně. Kord, když mě naštvou ty husy od nás. Si myslí že můžou vše! Je škoda, že ty holky neumím tak dobře odkopnout jako ona.

Samozřejmě nekamarádím jen s Karen! Pak tu jsou další dva, ne vlastně tři!

Ten, co ho znám nejdéle, se jmenuje Tom. Znám ho už od první třídy. Prej mě vždycky miloval, ale teď už asi ne. Už to neřešíme. Někdy mi přijde, že je trochu z jiného světa, ale i přezto ho mám ráda.

Další super můj super kámoš je Tonda. Potkala jsem ho před třemi lety, když mě mu Karen představila jako svého kluka. Hrozně moc ho obdivuji. To, jak se chová k holkám, s kterýma chodí! Každá by chtěla, aby je jejich kluk miloval. Tony, je v tomhle fakt úžasnej. Bohužel je taky příšernej nervák. Karen je z něj někdy na prásky.

A jak se říká do třetice všeho dobrého! S Filipem sme kámoši už dva roky. Znali sme se i dříve, ale to nám prozatím stačilo, že chodíme do stejný školy. Je to rozenej psycholog! Stačí, aby s ním člověk strávil dvě minuty v jedné místnosti a on už o vás ví všechno. Tak sme se vlastně seznámili. Vždycky sem mu říkala: ,,Ty se fakt nechceš stát psychologem? Vždyť to je práce pro tebe stvořená!" Nakonec mi podlehnul! Momentálně chodí na gympl. (Ps: Jo. Dřív jsem do něj byla zabouchlá, ale přišla jsem v nevhodnou dobu. A pak ňák už nevím! Prostě teťka z nás jsou dva nej kamoši. Jinak to asi být nemá, tak proč to kazit, že?).

O kamarádech už toho bylo dost. Teď je na řadě rodina! Ehm... Kde mám asi začít? Jsem jedináček. Naši jsou rozvedení, ale já sem se z toho už dostala. Stejně je mám oba strašně ráda.

Bydlím hned vedle Karen. Takže jednu noc spím u ní a tu druhou ona u mě. Vlastním IPhona a vlastně všchnu elektroniku od jabka. Kvůli tomu si ostatní myslí, že sem rozmazlená a namyšlená, i když to není vůbec pravda! Od devíti let jezdím na snowboardu. Letos k Vánocům jsem dostala novej. Je naprosto boží a navíc je od mé oblíbené značky. No jinak se už čtyři roky věnuji focení. Jsem v tom velice dobrá! Můžu s klidem říct svím kamarádům a už dělám fotky. Mno vlastně se už začali hlásit i cizí lidé, což mi dělá radost. A proto jsem trochu začala dělat vrásky místnímu fotografovi Pálavovi. (Fešák. 19.) Také se chci hlásit na fotografickou školu.

Jako malá jsem běhala za SDH a plavala pro VZS, takže trošku tu fyzičku mám mno.