Jak jsme se do sebe zamilovali

10

Pohled Týny:
Je ráno a já vstávám. Janek spal na gauči, možná si myslíte že jsem sobec, ale já jsem Janka přemlouvala asi tak stokrát a nechtěl no tak jsem to tak nechala.
T: dobré ráno
J: dobré
Řekl Janek, který seděl u jídelního stolu
J: m...Týno?
T: no
Řekla jsem a brala si šunku z lednici
J: jen se ti chci omluvit za ten včerejšek
T: to je v pohodě stejnak jsem Štěpána nemilovala
J: já nemluvím Štěpánovi, ale o té puse...
Chtěl dál mluvit, ale já mu skočila do řeči
T: jo tohle...
Chtěla jsem mluvit, ale Janek mě přerušil
J: nech mě prosím domluvit... já-já vím že pro tebe to asi nic neznamenalo, protože jsme podle tebe nejlepší kámoši, ale já to cítím trochu jinak a chápu, když to necítíš stejně a pokud...
A to už jsem ho utišila polibkem, má tak sladké rty o můj bože.

Pohled Janka:
Když mě políbila cítil jsem se jako v sedmém nebi. Začali jsme se líbat, hodně vášnivě, ale zároveň láskyplně, po chvíli, když nám došel vzduch jsme se odtrhli a opírali naše čela (doufám že se chápeme)
T: Miluju tě
J: taky tě miluju

Zpátky do roku 2038
Ji: hustý
A: jak hustý bože vždyť to je romantika jako blázen. A co se dělo dál ?
J: no a po dvou letech se zjistilo že vaše maminka čeká miminko
Ji: jakože jedno miminko
J: nejdřív jsme si mysleli že je to jedno , ale po chvíli se zjistilo že jste tam dva
T: Jankuu
J: m...jo jak jste říkali že byste chtěli bratříčka nebo sestřičku
A: no
J: tímhle příběhem vám chceme říct ž-že
T: prostě už nemůžu mít děti
Ji: cože ?!
A: můžeš chvíli držet hubu to se neumíš chovat trochu citlivěji. Mamii pojď sem.
Anet objala Týnku.
Ji: promiň mami
T: to je v pohodě
Ji: pardón že to říkám, ale můžeme si přece někoho adoptovat
A: to je dobrý nápad adoptovaná sestra
Ty poslední dvě slova řekla zasněně.
J: takže by vám to nevadilo
Ji+A: jasně že ne
Nad tím jsme jen se zasmáli.

KONEC
Týna s Jankem si adoptovali kluka a všichni žili spolu šťastně aaaaž do smrti.