Průserářka

16. kapitola

Ani nevím proč Marty vůbec psal tu první SMSku. Na rozum mi nešlo ani proč jsem mu nastínila, že mezi námi s Billym k něčemu došlo, když to nebyla pravda.

Šla jsem první. Navlékla jsem se do vojenské kombinézy a všichni vrtěli nechápavě hlavou. Ségra si mě nezapomněla i vyfotit.

Posadila jsem se na svoji sedačku a pilot nad námi zavřel prosklenou střechu. Už jen start motoru byl šíleně hlasitý, takže jsem byla vděčná za sluchátka skrz která jsme spolu i komunikovali. Čekal mě jako první divoký start. Vůbec jsem si neuvědomila, že mám ústa dokořán úžasem.

Bylo to neskutečné. Sotva jsme opustili startovací dráhu a už jsme byli několik kilometrů nad mraky. Ten výhled byl dechberoucí. Chvíli mě nechal se kochat výhledem, několikrát prudce zamával sem tam a pak jsme se otočili vzhůru nohama. Několikrát za sebou až jsem ztrácela pojem o tom, kde je obloha a kde země.

Na to to vrutem pustil k zemi a těsně nad mořem to vybral. Ten prudký výlet vzhůru ze mě vymámil tichý výkřik. Znovu s námi párkrát zatočil sudy a střídal prudce výšky s propady. Celá jízda netrvala déle jak pět minut.

Přistáli jsme a s pilotem si ještě chvíli povídali o tom úžasném stroji. Za mnou už byl nastoupený Marty. Měl stejnou kombinézu jako já, ale vypadal v tom božsky. Sundal brýle a dal je Julii do ruky.

,,Tak co?" zastavil se přede mnou.

,,Uvidíš sám, ale byla to pecka." zářila jsem.

Jen se pousmál a vyskočil do kabiny, aby se po chvíli vznesl. Ostatní okolo mě udělali hlouček a musela jsem povinně vyprávět, jaké to bylo.

Vzápětí Marty přistál a celý rozesmátý zamířil ke mně.

,,Tak to jsem nečekal."

,,Jako že se pomočíš a poděláš, to jsi čekal, ale že ti to pak nateče do helmy to už ne, co?" začali jsme se tomu všichni smát.

,,Byla to prostě bomba."

,,Nemám špatný nápady."

,,Taky bych jel. Už jsem v tom párkrát letěl." spustil Billy a uznale si prohlížel stíhačku z dálky.

,,Ehm, promiň, ale to ses zapomněl oholit nebo v podpaží škrtíš dva hipíky?"

Jared se začal šíleně smát, ale Billy se jen ušklíbl.

,,Jsi třída, Marty." zaslechla jsem Jareda, jak okomentoval Martyho stěr vůči Billymu.

Julie s Rustym se sice usmívali, ale nerozuměli, co to mělo znamenat. To ani já ne.

,,Co je ten Marty zač?" popošel ke mně Billy.

,,Juliin přítel, proč?"

,,Jen tak." otočil hlavu jeho směrem a jejich pohledy se střetly.

Jared s Martym se mu smáli a já toho měla dost. Došla jsem až k nim a žádala o vysvětlení.

,,Máte nějaký problém s Billym?"

,,Jo všechny."

,,Myslím, že dnes zapomněl jít do fitka."

,,Já chápu, že se protiklady přitahují, ale že si najdeš tak škaredého a tupého borce, to jsem nečekal." poznamenal Marty.

,,Hele, bacha vole, čumí na nás jako by nás chtěl zašlapat do země." upozornil ho Jared.

,,Myslíš, že má větší svaly, teda rozum Billy nebo Axel."

,,To vyjde na stejno."

Obrátila jsem oči v sloup a došla k Billymu, abych ho odsud odvedla.

,,Jsou jako malí kluci. Nevšímej si jich."

,,Dáme si spolu večeři nebo na to nemáš chuť po tomhle." nafouknul tváře jako by se mu jen z pohledu na stíhačku dělalo zle.

,,Fakt jsi v tom už letěl?"

,,Jo několikrát."

Dle mého názoru si trochu vymýšlel a Marty s Jaredem to tušili. Nemusel si vymýšlet, aby se mi zalíbil.

U jídla jsem mu vyprávěla nově nabyté zážitky z výhledu nad Atlantikem a pak mě odvezl domů. Naklonil se ke mně, aby dostal pusu, tak jsem nikam neuhýbala a nechala se lehce políbit do koutku rtu.

Věnovala jsem mu úsměv a těšila se jak vypadnu z auta. Zdvořile jsem na něho ještě mávla a upalovala domů.

,,Kdo byl zase tohle?" zastavil mě otcův komentář.

,,Billy."

,,Tak Billy?"

,,Jo mám ho zítra pozvat na večeři?"

,,Stačil mi pohled na toho primitiva v autě a mám dost. Má víc svalů než rozumu asi jako ten Axel. Proč prostě nemůžeš zůstat s tím Martym?"

,,Ty tomu nerozumíš. Přestaň mi do toho mluvit." odsekla jsem a praštila dveřmi od pokoje.

Načež jsem se rozbrečela. Jasně, že bych Martyho chtěla, ale problém byl ten, že už chodil s mojí sestrou.

,,Tak snad jsi nebyla ani dneska zklamaná." zavibrovala mi textovka od Martyho.

,,Záleží, co máš na mysli. Ten let byl skvělý."

,,Souhlas. Co nás čeká dál?"

,,BJ. Zítra v pět?"

,,Ok, ale bez Ramba. Cítím se pak méněcenný a škaredý."

,,Dobře. Budu tam sama."

Musela jsem se jeho SMSce smát, protože se tak cítit nemusel. Kdyby jen věděl, že mám oči jen pro něho.

Nemohla jsem se dočkat až budeme druhý den sami. Byl krásný páteční den a já z práce upalovala na dílnu.

,,Co let stíhačkou?" zeptal se jízlivě Axel.

,,Bylo to super."

,,Asi jako orgasmus se mnou?" ušklíbla jsem se, přičemž tomu Rusty nasadil korunu.

,,Ne s Billym. To je teprve kus." zatnul svaly na ruce a předváděl se.