°Česko°
Když jsem se probouzel, koukl jsem na hodiny vedle postele na stolku. 5:47. Najednou jsem pocítil takové teplo. Otočil jsem se a nevěřil vlastním očím...!
Spal vedle mě?! Celou noc, to muselo být strašně nepohodlné! Co když ho někdo hledal?!
Bleskovou rychlostí jsem vyletěl z postele a ještě chvilku na něj koukal. Spal tak klidně, jako medvídek. Měl jsem ho jít zbudit až v 6:30,takže jsem ho nechal spát. Vzal jsem si připravené oblečení a šel do koupelny.
Převlékl jsem se a zaběhl Královi pro oblečení. Přišel jsem do pokoje a už byl vzhůru.
,, Dobré ráno pane.... ".,, Dobré...".
,, Nebylo to nepříjemné spaní... Když jste... Však víte!".,, Ani ne spal jsem jako štěňátko".,,...To rád slyším... ".,, Je všechno připravené?".
,, Uh! O ano! Tady máte oblečení, já mezitím půjdu připravit věci a dovedu vás na snídani".
Po tom, co jsem to dořekl, jsem mu podal oblečení a šel ještě vedle. Porovnal jsem nějaké věci a šel krále zavést do jídelního sálu.
,, Připraven pane?",, Pro tebe vždycky~".,, Eh!? Prostě jdeme... ".
Co to mělo znamenat.... Snažil se se mnou flirtovat? NE! Na co to myslíš?!
Celou cestu jsem mu musel jít po boku. Až jsme došli jídelně mohl jsem si aspoň na chvilku být sám...
,, Kam jsi myslíš, že jdeš~? ".,, Em.. Dát si pauzu..? ".,, Pojď sem~"
Tak teď se bojím....
Poslušně jsem šel k mému pánovi a postavil jsem se vedle něj. Dal mi náznak na to abych si mu sedl na klín. Koukl jsem se po místnosti a byli jsme tu sami, byl jsem docela rád nerad bych, aby to někdo viděl..... Poslušně jsem si sedl a radči se mu ani nekoukal do očí.... Stoprocentně jsem byl červenej až za ušima... Bylo to tak strašně trapné.... >~<
,, Líbí princátko~?".,,......".,, Odpověz~"
,,Myslím si, že tohle by sluha s králem dělat neměli...",, Tohle pravidlo zavedl kdo~?",,..... Nikdo...."
Bojím se, jak tohle dopadne...
,, Tak co odpovíš~?"
Jen jsem zakýval hlavou, že ne... Nevím, jak to pochopil, ale asi ne moc dobře, protože mi olízl krk...
,, Prosím ne.... ",, Proč pak~? Pánovi se snad nelíbí~? "
Pokýval jsem hlavou, jakože ano je mi to nepříjemné, přece jen.... Sluha by s králem nic neměl mít....
,, Pane... Měl byste snídat... ",, Já snídám~",, Ale já-! Ah-~... ",, Hmm~?",, P-promiňte... "
Rychle jsem seskočil z jeho klína a běžel do pokoje. Nechtěl jsem, aby mě viděl.... Bože to bylo tak trapné.... A navíc, v takových situacích se vždy rozbrečím....
Zachumlal jsem se do peřiny a brečel jsem do polštáře... Vím, že jsem měl práci a, že mě asi vyhodí, ale co už... Tohle jsem přehnal...
Uběhlo, asi 15 minut, od toho co jsem tak zbaběle utekl....
Slyšel jsem, jak se potichu otevírají dveře a kroky k posteli. Furt jsem trochu pofňukával... A očividně to bylo slyšet...
,, Proč zase pláčeš?",,.......",, *sigh*.... Lehni si na záda.... ",,.......",, To je rozkaz.... "
Samozřejmě jsem udělal, jak jsi můj pán žádal... Trochu jsem se bál se mu po tom ještě vůbec někdy podívat do očí, ale musel jsem. Oči jsem měl zaslzené a on se na mě koukal s trošku vážným pohledem. Znervózňovalo mě to.....
Chvilku jsme na sebe jen tak koukali.. Pak mi, ale řekl....
,, Zavři oči.... ".
Udělal jsem jak chtěl, čekal jsem až mi dá povel, že je můžu otevřít, ale cítil jsem, že mi něco dával na krk... Neodvážil jsem si na něj sáhnou tak jsem jen bezmocně ležel.... Začal jsem se trochu třepat....
,,Shhh~ Nemusíš se bát... Neublíží ti to"
Trochu mě to uklidnilo, ale ne moc, poslední co jsem slyšel pak bylo malé cvaknutí,pak už jsem, ale neležel, ale seděl....
On na mě dal obojek?! Nedržel, ale ten obojek, to bych cítil, musel si mě teda přitáhnout obojkem...
Začal jsem z teška dýchat a opět se třepat..... Byl jsem nervózní z toho, co udělá, protože ještě furt jsem nemohl otevřít oči....
,, Tak princátko... Teď otevři oči~"
Jak řekl tak jsem udělal. Trochu jsem se zděsil. Byl jsem totiž strašně blízko jeho obličeje... Naše rty se skoro dotýkali...
Právě jsem se, ale nevěnoval jeho pohledu, věnoval jsem se těm rtům. Vypadali tak měkkoučké a sladké~
,, Zaika~?",, Huh?",, Koukej mi do očí, když s tebou mluvím~",, P-pardon..."
Podíval jsem se mu tedy do očí,trochu jsem se bál, ale jakoby bych se v jeho rukách cítil v bezpečí...
,, Co p-potřebujete p-pane?... "
,, Hmmmmm~"
712 slov
---------------------------------------------------------
Další kapitola na světě. Měla jsem problémy ji vydat, protože můj mozek byl kaput, ale díky sliffiskdiot
jsem tu Kapitolu dneska vydala.
Doufám, že se líbí. Teď zřejmě vydávat nebudu, zítra jedu na tábor na 10 dní a není tam WiFi a signál není moc good takže.....zatím pp❤️⭐
