°Srbsko°
,, Co třeba, kdyby jsi svému králi vyhověl~?"
Věnoval mi takové vystrašené pohledy... Byl roztomilý když se bál a nevěděl, co ho čeká~
,,Em- j-jak jako vyhověl...?",, Heh... ~"
Zatahal jsem trochu za vodítko, aby se mi podíval znovu do očí. Možná bere ty mé rozkazy až moc vážně.... Toho se dá využít~
,, Klekni si přede mne~"
Nařídil jsem Česku a samozřejmě udělal co měl~
,, N-něco dalšího, Pane?"
Koukal do země. Zatáhl jsem za vodítko, aby se podíval na mne. Trochu se třásl... Nevadí~
,, Pane je vše v pořád-...? Pane... To je váš sluha?"
Já i Česko jsme zčervenali... Pak mě, ale něco napadlo~
,, Když se to tak vezme~ Spíše můj budoucí manžel~"
Podíval jsem se dolů na rozechvěné a vyděšené Česko.
,, P-pane mohu odejít...? "
Dal jsem Česku povolení jít. Pustil jsem vodítko a v mžiku byl pryč. Podíval jsem se na služebnou a ta se jen usmála. Domluvil jsem se s ní, aby o tom pomlčela. Souhlasila přece jenom byla jediná, co za celou tu dobu věděla o mé orientaci, taky tu byla nejdéle.
Po tom co to tu trochu urovnala šla uklízet jiné pokoje. Já jsem šel do své kanceláře zkontrolovat nějaké papíry a další věci.
2 hours later...
Dokončil jsem práci a chtěl jsem se jít osprchovat, ale svítilo se tam.
,, Haló? "
Nedostal jsem žádnou odpověď, tak jsem otevřel dveře. Závěs byl zatažený tak jsem ho odtáhl. Byl tam Česko, podíval se na mě trošku více bolestným pohledem.
,, P-pane, co jste tím myslel...?"
,, Heh~. Hlupáčku~"
Vzal jsem ho do náruče a odnesl ho na postel. Připnul jsem mu opět obojek a přisunul jsem si ho blíž k sobě.
,, P-pane?! "
Utlumil jsem jeho zbylá slova polibkem. Měl jsem sic zavřené oči, ale věřím, že byl překvapený.
Nejdřív byl zpevněný pak se, ale trošku uvolnil. Využil jsem té chvilky a položil ho na postel.
,, Emm! Pane, nemyslím si, že jsem připravený na toh-...",, Shh~"
Přiložil jsem mu prst na pusu, aby už nemluvil. Věnoval jsem mu jeden polibek, aby se uklidnil.
°Česko°
Posadil jsem se a zašeptal.
,, Takhle to nemá být... Tohle ne"
Ukáplo mi pár slz, ale mému 'pánovi' to bylo asi jedno. Nekoukal na mne, ale někam jinam. Vytrhl jsem mu obojek z ruky a běžel vedle k sobě do pokoje, tentokrát jsem za sebou zamkl..... Takhle to nechci....
Slyšel jsem potom jen ťukání na dveře, nic víc...
,, Česko tohle ti nařizuji. Otevři!!"
,,..."
,,.... Prosím.... "
Byl to on.... (Oh shit-)
Vztal jsem a šel ke dveřím.
,, Odpusťte mi, ale vaše nařízení odmítám..."
Moje vzlyky šli slyšet. Klepání přestalo, ale zato zvuk klíčů začal.... Help-....
,,Pane tady máte ty náhradní klíče"
Sesunul jsem se na zem u dveří. Brečel jsem a to hodně, chtěl jsem svoji sestru... Svoji matku... Chtěl jsem pryč....
Slyšel jsem, jak někdo dává klíč do zámku. Pootočil, ale dveře otevřít nešli, protože jsem tam seděl.
,, Česko.... Prosím otevři.... "
Neodpověděl jsem... Jsem naštvaný... A smutný zároveň... Neměl jsem teď náladu s ním mluvit...
Seděl jsem u těch dveří dokud jsem neslyšel odcházející kroky. Potom co kroky ustáli jsem se převlékl a zachumlal se do deky.
Vlastně nevím ani jak jsem usnul, ale probudili mě rány, přesněji řečeno, že někdo něco rozbíjí....
Vyšel jsem na chodbu a rozhlédl se. Zvuky šli z pánovi pracovny....
Pomalými krůčky jsem šel k pracovně a opatrně otevřel. Všude bylo všechno rozházené, někdy i něco rozbité. Rozhlédl jsem se po celé pracovně, když jsem spatřil postavu opírající se o okno.
,, P-pane...? "
Zeptal jsem se opatrně, ale odpověď jsem nedostal, místo toho postava šla ke mě. Měl jsem strach, co když to můj pán nebyl? Žeby zloděj, nebo snad vrah?!
Postava stála přímo přede mnou... Když v tom mě objala... Slyšel jsem vzliky. Sesunuli jsme se k zemi, kde jsem obětí vrátil.
,, Извини... "
,,.....?"
Za co se mi omlouvá? Já bych měl být ten co se omlouvá...
,, Ne.... To já se omlouvám... "
,, Ty za nic nemůžeš, to já se neumím ovládat...."
,, A taky... Promiň za tohle... "
Chytl moji pradu a políbil mě... Byl jsem v šoku, ale to mě postupně opouštělo... Podmanil jsem se, jako správný slouha....
679 slov
---------------------------------------------------------
Helloooooo~✨ Další kapitola na světě, opět mi pomáhala SliffDoBeChillin, takže za to ji mockrát děkuji, určitě si běžte přečíst i její příběh uwu.
Jinak tahle Kapitola je kratší snad nevadí qwq. Doufám že se i tak líbí.
