"Tak... vraťme se zpátky k tématu... jak to bude s tím Jiminem?" Jin položil na stůl flash disk a složil ruce k sobě...
"Odejdi... už tě nebudeme dnes potřebovat, děkuji."
kývl Jeon.Druhý den jsem nastoupila do práce jako servírka, už jsem neměla ty šaty, ale obyčejný černý crop top a krátké černé kraťáskové legíny... prý to má být moje pracovní oblečení...
Snažila jsem se ignorovat oplzlé řeči a pohledy a věnovala jsem si práce.
Jeon pořad něco řešil a pochodoval z kanceláře ven a zase zpět do kanceláře.
"Zlato... dones mi prosím dvojitý bourbon." zatleskal na mě Jeon.
"Jistě." kývla jsem a šla pro to.Takhle ubíhali dny a dny... byla jsem tam už 2 měsíce a měla jsem se dobře... Jeon byl svým způsobem chladný, ale staral se o mě...
...tehdy večer se objevili opět Ti tři muži... přijeli černým autem a z auta vytáhli muže, který měl pytel na hlavě, koukala jsem sice z okna z 1. patra, ale i tak jsem se raději schovávala."Y/n, pan si Vás žádá." přišel pro mě jeden z jeho mužů.
"Zlato... co si budeme už si to nějakou dobu a zdejším moc nevěřím, ale ty má malá... tobě jsem zachránil život, takže mi patří tvůj život..."
Ukázal na mě a usmál se."Na nic se neptej... dole ve sklepě je muž, každý den mu dopoledne přineseš jídlo a pití, nemluv s ním, nekoukej na něho. Položíš to k němu a odejdeš, toť vše." mrkl na mě.
Slušně jsem odsouhlasila a raději se na nic neptala.Druhý den, jsem tedy udělala to co po mně chtěl.
Sešla jsem schody do rozsvíceného sklepa a rozkoukala jsem se, nic kromě sloupu tam nebylo, k tomu sloupu byl přiškrcený a svázaný muž, který byl v bezvědomí. Lehce jsem k němu přišla a položila tam jídlo.
Byl lehce od krve... ale... no nevypadal špatně... snažila jsem se udělat toho co nejméně, jak nařídil Jeon.
V tu chvíli otevřel oči...
"Kde... kde to jsem?"Musím rychle odejít...
"Prosím... ty... kdo jsi?" vykašlal ze sebe a začal se kroutit.Pokračování příště...🖤
ČTEŠ
BTS - LONG TIME NO SEE (CZ)
FanfikceBTS x Reader Příběh o Vás, pocházíte ze sirotčince a v 18 Vás propustí, hledáte si nový život, neznáte nikoho, nemáte nikoho... až do té doby než potkáte Park Jimina. 🖤