Ráno se vzbudím a je devět hodin. Je sobota ráno a já přemýšlím o čem se mnou chce dnes Alex mluvit. Vezmu mobil a napíšu mu "Ahoj, dnes sraz? Pokud jo kdy a kde?" když dopíšu zprávu tak se posadím na postel a začnu o všem hrozně moc přemýšlet. Bojím se co mi Alex chce říct a vymýšlím si ty nejhorší scénáře co mi může říct. Dost se mi líbí a myslím že ho miluji a co když mi řekne že si někoho našel a nebo že už nemůžeme být kamarádi. Najednou mi přijde zpráva od Alexe "Ahoj, jo dnes sraz. Můžeme v parku po obědě?" zamyslím se a rozhodnu se že jo. Napíšu Alexovi že souhlasím a jdu se připravit. Jsem tak nervozní že ani nemám hlad, sním ani ne půlku oběda a jdu se obléknout do něčeho hezkého. Jsem rozhodnutá si vzít na sebe své oblíbené šaty, které mi jsou trochu těsnější ale myslím si že vypadají dobře. Namaluji se a vyrazím do parku. Když přijdu do parku vidím že už tam čeká Alex a zářivě se usměje když mě uvidí. Úsměv mu oplatím a jdu ho obejmout. Bože, on tak hezky voní. "Ahoj kočko." kouknu se mu do očí "Ahoj, tak co jsi mi potřeboval říct tak důležitého?" zeptala jsem se i když jsem si nebyla jistá jestli chci slyšet odpověď. "No, jak to říct. Už dlouho se mi líbíš a jsi má nejlepší kamarádka. Trávíme spolu moc času dalo by se říct že každý den. A jsi nádherná a hrozně moc svá, vůbec na nic si nehraješ a já tě zbožňuji. Ale za tu dobu co se známe jsem se do tebe zamiloval. A chtěl bych s tebou být ve vztahu." nepatrně se na mě usmál "Alexi, cítíme to stejně. Taky tě miluji už nějakou dobu a ráda s tebou budu ve vztahu." přiblížil se blíž a já přitiskla své rty na ty jeho. Byl to ten nejlepší polibek jaký jsem kdy zažila. Miluji ho víc než cokoliv na světě. Když se přestaneme líbat tak se otočím jestli na nás někdo kouká a zjistím že na nás kouká Viktor znechuceným pohledem. Debil, není mu nic do toho co dělám. Alex si sedne na lavičku a já se chci posadit vedle něho, ale zarazí mě, chytne mě za boky a posadí mě na sebe. Zabořím mu ruku do vlasů a on mi dá jednu ruku na krk a druhou mi položí na bok. Naše rty se spojí a vytvoří mezi sebou pouto který nikdy nechci ztratit. Po chvíli si z něho sesednu vedle na lavičku a on mi dá ruku kolem ramen a obejme mě. Chvíli si povídáme a pak nás vyruší můj mobil. Kouknu se kdo mi volá a stojí tam "neznámý číslo" tak to zvednu "Halo? Tady Evangelina Chloe Pierce, kdo volá?" ale nikdo neodpoví tak to zavěsím. Všimnu si že už je čas na večeři "Alexi, já už budu muset na večeři. Slíbila jsem mamce že přijdu." usměji se na něj. "Jasně v pohodě. Rád tě doprovodím." chytne mě za ruku a vyrazíme směr k mému domu. Vzpomenu si že jsem si zapomněla klíče tak zaklepu na dveře. Po chvilce přijde mamka otevřít "Ahoj, nechce tu dnes Alex zůstat na večeři?" zeptá se. "Pokud vám to nevadí tak rád zůstanu." usměje se na mamku. "Samozřejmě že mi to nevadí, kdyby mi to vadilo tak se neptám." zasměje se. Vejdeme všichni dovnitř a táta už připravuje jídlo na talíře a Millie sedí u stolu a něco dělá na počítači. Táta jí řekne ať to dá na chvíli pryč že je večeře. Sedneme si všichni ke stolu a já naznačím Alexovi že by jsme měli říct rodičům že jsme spolu a Alex přikývne na souhlas. "My vám chceme s Alexem něco říct." všichni se na mě podívají a já pokračuji dál. "Už je to nějaká doba co se znám s Alexem a vy víte že jsme byli nejlepší kamarádi. Trávíme spolu veškerý volný čas. Chodíme spolu do kina, restourace a prostě všude chodíme spolu. Učíme se spolu a vše co jde tak děláme spolu. A čím déle spolu trávíme čas tak tím víc k němu začínám něco cítit a on ke mě taky. Dnes jsme si řekli že k sobě cítíme něco víc a rozhodli jsme se být něco víc než jen kamarádi. Takže ode dneška jsme spolu ve vztahu." všichni na mě koukají ještě víc divněji než před tím. Nějakou dobu je úplný ticho a nakonec Millie řekne "To je hezký, moc vám to spolu přeji." usměje se na nás a rodiče kývnou na souhlas a taky se usmějí. "Alexi? Nechceš tu dnes přespat?"navrhne mamka. Alex se na mě nejistě podívá a já přikývnu. "Moc rád." zářivě se usměje. Po večeři pomůžu mamce v kuchyni mezitím co si Alex povídá s tátou a Millie. Poté s Alexem odejdeme nahoru do pokoje "Půjdu do sprchy, jdeš se mnou nebo půjdeš až po mně?" Alex se podívá vyděšeně když řeknu jestli půjde se mnou a pak odpoví "Ne půjdu až po tobě" přikývnu vezmu si pyžamo a odejdu do koupelny.
ČTEŠ
Ztracená
RomanceEvangelina Chloe je teprve patnáctiletá dívka , která má šťastný život a hezký vztah s klukem jménem Alex (Alexandr). Všechno se jí daří a její život je dokonalý. Svůj čas tráví s rodinou a taky dost času s Alexem. Lepší život si přát ani nemohla. V...