365 dní of ereri

6

Dnes jdeme prej na ňákou večeři či co. Doufám že nás tam někdo nechytý, protože upřímě nechci aby šel kvůli mě do vězení. Momentálně se připravuju, češu si vlasy atd. Levi (mám mu tak říkat) dělá pochopitelně to samí. Když už konečně výjdu tak mi oznámí ať na něj počkám v autě.

Čekám asi deset minut a pak už se vrátí. Rozhedeme se bůch ví kam a já sleduju krajinu. Najednou zastaví a vystoupí z auta. ,,Promiň, ale nestojím o to aby sis zapamatoval cestu." Řekne a opět mi přiloží kapesník k nosu. Pak už úpadku do hlubokého spánku.

Nemohl jsem ho nechat zapamatovat si cestu. Už to vydím zdrhlby a co pak? Nahlásil by mě a já budu bez sví lásky a v hajzlu. Občas se na něj podívám a pohladím ho po hlavě. Je fakt sladký. Když konečně dojedeme na místo tak se akorát vzbudí. ,,Vyspinkáno?" Zeptám se ale odpovědi se mi nedostalo. Místo toho jsme vystoupili z auta a zamířili jsme směr restaurace.

Je skoro soukromá tak že budeme mít klid. Sedneme si ke stolu u okna. ,,Co vám nabídnu k pití." Zeptá se číšník. ,,Já whiskey a ty?" Zeptám se Erena. ,,Já kofolu." Řekne. Číšník se na nás usměje a dá nám jídelní lístek.