Ráno se vzbudím totálně rozklepaný a bolaví. Bolí mě zadek, krk nohy. Prostě všechno. Najednou mě začne hladit po boku. Já se začnu klepat a znervózním. On se na mě podívá a usměje se. ,,Tak co? Jakej jsem byl?" Zeptá se. Neodpovídám. On mi najednou začne pusinkovat tváře. Já ho začnu odstrkovat a bránit se. To se mu očividně nelíbilo tak že se ke mě ještě víc přitiskne a začne mě líbat na krku.
Pane bože proč? Včera mi to stačilo. Začnu kňučet a plakat. ,,Ale broučínku neplakej, už tě ztoho musí bolet hlava." Řekne. Má pravdu, mám hlavu jako střep. Políbí mě do vlasů. ,,Přinesu ti prášek ju? Stejně teťka nevstaneš." Řekne mi s úsměvem. Bože připadám si jako šteťka.
Nechal jsem ho tam a šel jsem mu pro prášek. Asi nebude úplně nadčenej když mu oznámím že od teť bude muset nosit sukně, krátký kraťázky a maind šaty. Vzal jsem mu prášky a ňákou vodu. Pak jsem zalovil v šatníku a našel tam ještě po mí minulé "oběti" ňáké hadříky. Vyndal jsem ňákou černou krátkou sukni a růžový krktop.
Vyšel jsem schody nahoru a otevřel dveře. Uviděl jsem ho jak se pokouší vstát. Usměju se na něj.
ČTEŠ
365 dní of ereri
Fiksi PenggemarTak že chci jenom říct že tohle se nebude ani trochu podobat filmů 365 days. Je to podle mě tak nečekejte nic extra a taky se omlouvám že jsem nedávno vydala knihu "My love" a teť dělám další, ale slibuji že je budu střídat. No teť se vrhneme na pop...
