5. David

352 21 2
                                    

Stáli jsme a povídali si když se Leny s Markem někam vypařili a tak nás tam mě a Petra nechali samotný. Petr po chvíli také odešel, někam za Calinem. Pila jsem gin s tonicem když jsem za sebou uviděla vysokou osobu. Byl to David.

D: čau
J: ahoj, co ty tady u mě?
D: co ty tady tak sama?
J: nejsem tu sama. Jsem tu s Petrem. Jen si na chvíli odskočil.
D: jojo, já si taky odskočil, za tebou
J: Davide, o co ti jde?
D: prosím tě, kotě. Neříkej že tě vůbec nepřitahuju.
J: nepřitahuješ mě od doby co jsi se zachoval jako kokot!
D: trochu toxic ne?

David se na mě pousmál a začal se ke mě přibližovat

J: Davide, prosím odejdi!

David mě přimáčkl ke zdi tak, že jsem se nemohla hýbat.

J: Davide! Pusť mě. To bolí!
D: uvidíš že se ti to bude líbit
J: Petře! Prosím!

David mě stále držel u zdi a já se ho pomalu začínala bát. Choval se jako blázen. Když jsem se už smířila s tím že se může stát cokoliv, uslyšela jsem v tu chvíli nejhezčí hlas jaký jsem kdy slyšela

P: ihned ji pusť

Petr stál za Davidem a bylo vidět že je naštvaný.

D: nebo co? Co mi uděláš?
P: nebo ti rozbiju hubu!

David mě pustil a otočil se tváří v tvář k Petrovi. Já silně Petra objala a nehodlala jsem ho pustit.

P: Caline? Prosím odveď Verču někam jinam aby se na tohle nemusela dívat.

Calin mě jemně chytil za ruku a odvedl ke stánku s nápoji. Dál už nevím co se dělo.

Petrův pohled:

D: tak co? Budeš tu jen tak stát?
J: ty mi nestojíš za to abych si špinil ruce tvojí krví.
D: a ta čubka ti zato stojí?
J: Veru není žádná čubka!
D: hej, kámo! Tak se jí zastaň ne? Nebo seš ze mě tak posranej?
J: klidně bych ti tady na místě rozbil hubu, ale nejsem ty.
D: tak co jinýho čekat od vydláka z vesnice, kterej se schází s čubkama co se nechají zbouchnout v 17ti letech.

V tu chvíli už jsem se neudržel. Natáhl jsem ruku v pěst a zlomil jsem mu nos. David spadl na zem a po chvíli se zvedl, chytil mě pod krkem a hodil mnou na beton. Dopadl jsem na hlavu a ucítil bodavou bolest. Nic méně, nechtěl jsem se vzdát. Proto jsem se zvedl, vzal jsem ze země celkem velké dřevěné prkno a praštil jím Davida po hlavě. Ten spadl na zem a zůstal ležet. Klekl jsem si k němu a plivl mu do tváře se slovy "ještě jednou se tady ukážeš ty zmrde! A seš mrtvej!" potom jsem se zvedl a šel za Veru a Calinem.

.......

P: ahoj, v pohodě? Neublížil ti?
J: já jsem v pořádku ale ty si radši sedni, aby se ti neudělalo blbě.
P: co? Proč?
C: Petře, tys asi neviděl svoji hlavu že?
P: co?
J: počkej, ošetřím ti to.
P: co? O čem to mluvíte?
C: máš rozbitou hlavu. Hodně ti to krvácí.

Petr si sedl na obrubník a já přinesla kapesník a namočila jej do vody. Opatrně jsem začala Petrovi ránu čistit.

J: na tohle bude potřeba víc než jen náplast. Pojď se mnou. Doma ti to ošetřím.
P: jsi si jistá že to zvládneš?
J: mám zdravotní kurz.

Šla jsem s Petrem k nám domů kde jsem mu ránu důkladně ošetřila. Po cestě zpět na náměstí jsme si povídali.

J: co se vlastně dělo když mě Calin odvedl?
P: David se do tebe začal navážet. Nevydržel jsem to a rozbil jsem mu hubu, jenže jsem taky schytal pár ran.
J: ty jsi se kvůli mě popral?
P: no jo.

Silně jsem Petra objala.

J: ale už se kvůli mě neper. Nebo o tebe budu mít strach.
P: Veru, nikdo o tobě nebude říkat zlý věci. Nikdo!



Ahoj, po celkem dlouhé době zase nová fanfikce. Vím že je dost krátká, ale je to jen taková rychlovka než vyjde fanfikce o Tonym. Snad vás tahle fanfikce bavila

Easterbunny1515🌺

Telnický Matador Kde žijí příběhy. Začni objevovat