♂️2 ♂️

15 0 0
                                    

Jako né že bych chtěl hrát. Jen musím být sakra alespoň v něčem lepší než ona. Dětinské já vím, ale prostě mě to užírá už jakou dobu.
Mamka a můj mladší bratr šli taky že on bude kdyžtak hrát taky , na flétnu nebo na něco takového. ,,Dobrý den, pojďte dál." Usmívala se na nás postarší paní a pustila nás dovnitř. Pozdravil jsem a šel jsem jako poslední abych nebyl moc vidět. Paní nás zavedla do malé místnosti plné hudebních nástrojů a různých not a jiných papírů. Tak takhle jsem si to tedy nepředstavoval. U klavíru seděl kluk, starší než já. Upřeně zíral na své ruce které měl na klávesách a pozdravil tak potichu že ho téměř nebylo slyšet. Byl roztomilý. Sedli jsme si a paní učitelka ho představila . ,,Tohle je Adam, dnes budete sledovat jeho hodinu, doufám že si to užijete. Adame zahraj nám tu trojku." ,,Já.." otočil se a já uviděl jeho krásný obličej. Vypadal jako Leonardo DiCaprio když hrál ve filmu Titanic. K nerozeznání. ,,..nevím jak rychle to mám hrát." Řekl učitelce, pořád dost tiše a rychle se otočil zpět ke klavíru. Učitelka mu dřívkama k bubnům dala tempo a on začal hrát. Bylo to to nejkrásnější co jsem kdy slyšel. Nemohl jsem od něj odtrhnout pohled, ani jsem nedýchal. Ten den jsem se do hraní zamiloval.

,,J-jo, myslím si že vím koho myslíš, jednou jsem ho slyšel hrát na klavír. " Řekl jsem a nemohl uvěřit že to stvoření chodí se mnou do školy. Druhá věc co mě udivovala že jsme si ty tváře nespojil dřív. Ve škole je to dýler trávy a výtržník a jakmile sedne za klavír tak je jako anděl. ,,Jo, on hraje fakt úžasně a taky úžasně kreslí a maluje." Mluvila s nadšením.
,,Určitě né líp než já." Řekl jsem na oko egoisticky. ,, To by ses divil." To bylo prvně co řekla že je někdo lepší než já. ,, Ale myslím si že ty bys to zvládl s trochou cviku taky." To už se jí podobá víc. Vždycky mě ve všem podporuje, protože já si často přijdu bezcenný. Myslím si že bych jí měl nějak dokázat že bez ní bych teď ležel někde podřezanej pod mostem. Než vymyslím něco  úžasného čím bych jí mohl oplatit všechno co pro mě dělá , budu alespoň ten nejlepší stalker jakého kdy viděla a vypátrám o něm všechno. ,,Věř mi že nebudeš litovat že sis vybrala mě na tak důležit-" začala mi rukou pusu a ustoupila ke kraji chodby. Zdá se mi to nebo se snaží předstírat že tam nejsme.
A pak jsem ho uviděl.

Přímo uprostřed chotby se nesl Adam se svou partou jako by jim to tu patřilo, ale jako by jim na tom nezáleželo. Bylo to vlastně docela komické. Začal jsem předstírat že je nevidím a navázal jsem konverzaci o nějakém testu či čem abychom vypadali normálně. Kamča pochopila o co mi jde a trochu křečovitě začala odpovídat až jsme nakonec došli až ke třídě. ,,Tak takhle by to nešlo." Zasmál jsem se. ,,Musíme se chovat normálně takže žádný uhýbání a přestávání v konverzaci jinak budeme vypadat jako idioti a jemu hned dojde že se něco děje. Mohl by si to třeba i vyložit špatně." Kamča zamrkala a řekla: ,,Jo jasně máš pravdu."

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Sep 24, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

StalkerKde žijí příběhy. Začni objevovat