10. díl

45 3 0
                                    

Rychle jsem za sebou zabouchla dveře od toalety a doufala, že se Liam ani Harry neodváží proklouznout za mnou na dámské záchody. Doufala jsem marně, protože vzápětí jsem zaslechla své jméno, které vyšlo z úst Harryho. Právě se skláněl, aby mohl nahlédnout škvírou pod dveřmi kabinek a tak mě najít.
  „Harry, nech to na mě, jo?“ ozval se popuzeně Liam a Harry lhostejně pokrčil rameny a za chvíli jsem uslyšela, bouchnutí dveří. Na okamžik bylo ticho, jak se Liam pokoušel vymyslet, co říct. Jediným zvukem, který se místností rozlehl, bylo dopadnutí mé slzy na chladnou dlažbu. Samozřejmě, že to nikdo neslyšel, ale mě v tu chvíli připadalo, že to přehlušilo tlukot mého vlastního srdce.
  „Dani? Co se stalo?“ osmělil se konečně Liam. Už jsem si myslela, že tam tiše zůstane stát navěky.
Zhluboka jsem vydechla, ale neodpověděla jsem. Místo toho jsem odemkla dvířka kabinky a vystoupila do chodby. Podívala jsem se na toho kluka mých snů, se kterým nikdy nemůžu být šťastná, skelnýma očima a pokusila se o úsměv. Liamův zmatený pohled mě i v této situaci dokázal rozveselit.
  „Já…Viděla jsem naší fotku v časopise a…“ vylezlo ze mě. „Polovina světa už to viděla a nic nebude jako dřív…“ Z úst se mi vydral vzlyk a oči jsem zase sklopila.
   Liam ke mně rychle přistoupil a vzal mě kolem ramen. Já ho ale odstrčila a zadívala se někam za něj do prázdna.
„Takhle to nemůže skončit…“ zašeptal do ticha. Zvedla jsem hlavu a chladně odpověděla: „Nemůže, protože ani nic nezačalo. Nechápeš? Mezi námi nikdy nic nebylo! Vždyť se známe pár dní!“
  Liam ublíženě poodstoupil. Zalitovala jsem svých slov, ale už bylo pozdě. Otočil se na patě a rázně vyšel ze dveří. Chvíli jsem za ním zůstala koukat, ale pak jsem se po chladných dlaždicích svezla na zem. Zavřela jsem oči a hlavu opřela o zeď. V očích mě pálily slzy a v srdci jsem cítila podivný tlak. Horké slzy mi kapaly na legíny, ale to mi nevadilo. Složila jsem hlavu do dlaní a naplno se rozvzlykala.

„Danielle! Co to ksakru děláš?!“ Laura vyjekla tak hlasitě, že se po mně otočilo pár dalších tanečníků.
 Zatímco si Laura třela palec u nohy, potichu jsem pípla: „Promiň, nechtěla jsem…“
  Zezadu ke mně přistoupila Erin a položila mi ruku na rameno. „Dani, co je s tebou? Takhle mimo jsem tě snad v životě neviděla.“
  „Nechci to řešit tady,“ řekla jsem potichu a zvedla jsem k Erin apatický pohled. Kývla a odešla zpátky na své místo v sestavě.
„A pět, šest, sedm, osm!“ Zazněla hudba a mým tělem projela vlna náhlé energie. Hudba a tanec mě dokážou vždycky dostat do jakéhosi transu, že vnímám jen své pohyby a hudbu. Ponořila jsem se do své mysli a do tance vložila celé srdce. Když sestava skončila, cítila jsem se jaksi lépe. Sklíčenost byla tatam a svět se mi zdál hezčí. Pár lidí po stranách zatleskalo, tak jsem se na ně upřímně usmála.
   Moje dobrá nálada ale rázem zmizela. Do studia přišli kluci a přinesli s sebou podivnou tíživou atmosféru. Ale zřejmě se to zdálo jenom mně. Liam měl sklopenou hlavu a ani se na mě nepodíval. Louis se mu zřejmě snažil říct nějaký vtip, ale valný účinek to na Liama nemělo. Podívala jsem se jejich směrem. Můj pohled zachytil Harry a povzbudivě se na mě usmál. Zaskočilo mě to. Takového Harryho jsem neznala.
   Párkrát jsme si sestavu zopakovali, ale už jsem se na ni nemohla pořádně soustředit. Pohledem jsem vždycky zabloudila k Liamovi, který stál ve skupince kluků, kteří živě diskutovali, ale on se do jejich hovoru moc nezapojoval. Blížil se čas na taneční prvek, kde mužská část tanečníků vyzvedne tanečnice do vzduchu. Vůbec jsem nevnímala a jenom mechanicky odtančila prvky v choreografii.  Pevné ruce, které mě sevřely v pase, jsem proto vůbec nečekala. Když mě chtěly vyzvednout do vzduchu, ztratila jsem rovnováhu. Koutkem oka jsem spatřila Aarona, jak se ještě snaží mě zachytit, ale neměl šanci. Připadalo mi to jako věčnost, než jsem dopadla na tvrdé parkety.
  Na chvíli se rozhostilo ticho a někdo dokonce vypnul hudbu. Zůstala jsem ležet a dívala se do stropu. Celý dnešek jsem si připadala jako ve velmi špatném snu. Aaron se ke mně sklonil a chytil mě za rameno. Zatřásl se mnou, abych se probrala z transu. Podívala jsem se na jeho ustaraný obličej a usmála jsem se. V tu chvíli jsem mu musela připadat jako blázen. Hystericky jsem se rozesmála. V tu chvíli se kolem mě seskupilo dost lidí a ustaraně na mne pohlíželi. V koutě jsem zaznamenala kluky z One Direction, ale zdálo se, že je můj pád nijak neznepokojil. Podívali se naším směrem a po chvíli obrátili zraky na Simona. Jenom Liam na mně pohledem setrval o trochu déle.
   Aaron mi pomohl na nohy. Zdálo se, že mi nic není, ale tohle jsem teď neřešila. Pořád jsem si promítala tu chvíli, kdy jsem Liamovi do tváře vmetla krutá slova. Podívala jsem se znovu jeho směrem a se zklamáním jsem zjistila, že už svou pozornost věnuje někomu jinému…

Meeting of DestinyKde žijí příběhy. Začni objevovat