Never look back [CZ]

Vítejte na Floridě!

Nemůžu tomu uvěřit. Opouštím dům, ve kterém jsem vyrostla. Opouštím Camille a Petera. Ty dva tu beze mě nevydrží. Rodiče jsou přesvědčení, že si tam najdu kupy přátel, ale to já si nemyslím. Nikam nechci. Chci tu zůstat. Tady jsem doma.

Zírala jsem na svůj prázdný pokoj. Vybavovala jsem si, jak to tu ještě před týdnem vypadalo. Zelené povlečení, zelené záclony, zelený koberec. Teď už tu jsou jen ty hráškově omítnuté stěny, nic víc. Popadla jsem poslední krabici a došla k autu. Mamka si leštila brýle. Emily seděla v autě s růžovým medvědem Huňáčkem, kterého jsem jí dala. Miles nechtěl odejít ze svého pokoje, přece jenom tu bydlel ještě o tři roky déle než já. Táta si balil v pracovně počítač a ostatní věci. Mamka se na mě povzbudivě usmála. "Clare, uvidíš, že všechno teď bude jen lepší."

Nebude, vím to. Nikdy nebudu mít stejný život jako do teď. Souhlasně jsem přikývla, ale myslela jsem si něco jiného.

Miles vylezl z pokoje a sešel po schodech dolů. Pomohl tátovi s poslední krabicí, kterou málem upustil, když šel ven. "Ták lidičky, myslím, že máme co dělat, abysme to stihli na letiště!" řekl táta, když zamykal dveře. Klíč strčil do květináče a skoro k nám doběhl. Od minulého týdne pořádně nespal, byl tak šťastný, že bude mít lepší pozici, i když to znamenalo přeletět celou Ameriku. Nasedla jsem do auta a dívala se na dům, ve kterém jsem vyrostla, ten, který teď bude patřit jiné rodině, která tu bude vézt nový život.

Na letiště jsme přijeli s dvaceti minutovým předstihem. Zbytek věcí z našeho teď už starého domu mělo dorazit na Floridu už včera. Jen nejdůležitějších pár krabic a kufrů jsme si vzali do letadla. Nasedli jsme a čekali na odlet. Emily usnula s hlavou mamce na rameni, Miles se díval z okýnka a taťka si četl noviny. Odstartovali jsme. Najednou jsme byli ve vzduchu a já se definitivně loučila s Kalifornií. Sbohem starý živote.

"Vítejte na Floridě." řekla nám letuška, když jsme po únavné cestě konečně vystoupili z letadla. Čekalo na nás nové auto, které si táta nechal dovézt na letiště, abychom mohli rovnou odjet. Naložili jsme věci do kufru, nasedli a vyjeli k našemu novému domu. Opřela jsem si hlavu o opěrátko a dívala se ven z okýnka. Svítilo tu slunce, bylo vedro, stejně jako v Kalifornii.

Dojeli jsme k našemu novému domu. Byl obrovský. Měl dvě patra, velké balkóny a obrovskou zahradu s bazénem. Možná to nebude až zas tak špatný nový začátek.