Párty

196 13 0
                                    

Čekala jsem, až mě Annie vyzvedne před domem. Mamce se nelíbilo, že chci odejít, ale Miles jí řekl, že pojede se mnou a dohlédne na mě. Popravdě se mi vůbec nelíbilo, že chce jet se mnou, ale mamka by mě jinak ani nepustila.

Annie se konečně objevila v zatáčce v nablýskaném červeném kabrioletu."Páni to je krásný auto." zahučel Miles vedle mě.

"Je to pravděpodobně auto jejího táty." řekla jsem. Doufala jsem, že to tak je, jelikož jsem nechtěla, aby si dělal Miles nějaké iluze o tom, že by mu to auto mohla půjčit. Zajela na příjezdovou cestu a mávla na nás. Oba jsme se zvedli ze schodiště a vydali se rychlým tempem za ní.

"Čau holka, to je tvý fáro?" zeptal se jí Miles. Lehce pohodila hlavou, zamrkala, když jí vítr fouknul vlasy do obličeje a s úsměvem odpověděla.

"Budeš se divit, ale je. Můžu ti ale dopředu říct, že ti ho nepůjčím. Neznáme se a já svoje auta nikomu nepůjčuju."

"Ty jich máš víc?" Miles na ni koukal s vykulenýma očima. Pokývla hlavou směrem k sedadlům. Nastoupili jsme a Miles unešený z jejího vzhledu a auta se na ni nemohl chvíli přestat dívat. Celou cestu spolu mluvili o autech, bylo vidět, že si mezi sebou rozumí a oba o autech vědí hodně. Já jsem se na zadních sedadlech skoro choulela smíchy, když jsem si všimla, že se Miles červená. Takhle jsem ho totiž ještě nikdy neviděla.

Když jsme se blížili ke Kaiovu domu, pocítila jsem na sobě lehkou nervozitu.  Poprvé na párty. To bude skvělé. Už teď jsem slyšela, jak někde duní hudba. Řekla bych, že už tam brzy budeme. Před námi se objevila obrovská budova omítnutá bílou barvou. Zahrada okolo byla upravená, kruhový vjezd okolo fontánky byl plný aut.

Když Annie vystoupila, prohlédla si mě od hlavy až k patě a zavrtěla hlavou. "Teda nic lepšího jsi v šatníku neměla?"

"Miles mi řekl, že si mám vzít plavky a kraťasy." zdůvodnila jsem jí to. Měla jsem na sobě bledě modré plavky, černé kraťasy pod kolena, růžové tílko s nápisem a páskové boty. Novým oblečením, které jsem dostala, jsem si nebyla jistá, a tak jsem si vzala něco ze svého starého oblečení.

"Ještě že jsem si vzala pohotovostní oblečení." z kufru vylovila velkou sportovní tašku a zavedla mě k vedlejšímu vchodu. Miles se mezitím někam vytratil.

Bylo tu tolik lidí, že jsem začala být pěkně nervózní. Annie mě provedla dlouhou chodbou a zavedla mě k pokoji, který měl zamknuté dveře. Z tašky vytáhla klíč a odemkla je.

Byl to podle mého názoru klučičí pokoj. "Tohle je Kaiův pokoj. V době, kdy má párty tenhle pokoj prostě zamkne a nikoho sem nepustí. Jenom on a já mám klíč." hodila tašku na postel a postavila přede mě velké zrcadlo. Začala z tašky vyndavat věci. Uložila si je do přihrádky v šatně a postavila se naproti mně. "Sundej si ty plavky, dám ti neonově žlutý bikiny, džínový kraťásky, žabky a polovinku." hodila po mě oblečení a uvelebila se na posteli.

"Co je polovinka?" zeptala jsem se.

"Teda já tomu tak říkám, líbí se mi to. Jinak je to tričko, který nemáš ani pod pupík." názorně mi to ukázala.

"Dobře a kde se mám převlíct?" ukázala na dveře koupelny. Převlékla jsem se a podívala se na sebe do zrcadla v pokoji. Teď jsem vypadala mnohem lépe. Annie se vítězoslavně zavrtěla na posteli a usmála se.

"Teď ti dám naušnice a vyžehlím ti vlasy," podala mi naušnice, které zářily stejně jako plavky. Vyžehlila a učesala mi vlasy, postavila mě před zrcadlo a prohlásila, "myslím, že teď už můžeš mezi lidi."

Vyšly jsme z pokoje a první reakce, kterou jsem zaslechla, bylo hlasité písknutí. Usmála jsem se pro sebe a následovala Annie. Zavedla mě do kuchyně a beze slov zmizela. Co tu teď budu dělat, řekla jsem si v duchu.

Never look back [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat