První vlny

228 17 0
                                        

Byla jsem unavená, najedla jsem se společně s rodiči, ale hned potom jsem zahučela do pokoje, osprchovala se a zalehla do postele. Madrace byla měkká a mě se v ní dobře spalo. Bylo sice brzo, ale já rychle usnula.

Ráno jsem si vybalila, dala věci do šatníku, ale pak jsem si všimla, že tu od včera přibyly dvě velké krabice. Otevřela jsem je a objevila spoustu nového oblečení. Rozvěsila jsem si ho po šatně, boty dala do botníku a zjistila, že už je jedna hodina po poledni. Sešla jsem dolů, mamka stála v kuchyni a vařila, Miles a taťka hráli na televizi videohry a Emily si stavěla domečky ze stavebnice. Najedla jsem se a zeptala se mamky. "Nemohla bych zajít na pláž? Abych se tu rozhlédla, když tu budu celé prázdniny."

"Samozdřejmě Clare, ale chtěla bych, aby jsi sebou vytáhla i Milese, potřebuju, aby mi tatínek s něčím pomohl a takhle mi asi nepomůže." zavrtěla hlavou.

"Tak jo." řekla jsem. Už dopředu jsem věděla, že se mj to nepovede. Vytáhnout Milese z domu byl zázrak. Mě se to nepovedlo ani jednou. Došla jsem do obývacího pokoje, stoupla si před televizi a to se nelíbilo ani tátovi ani Milesovi. "Uhni Clare." mával na mě Miles.

"Mám tě vytáhnout ven, mamka chce po tátovi, aby jí pomohl."

"Tak jo. Za deset minut u vchodu. A hlavně nezapomeň na plavky. A dvojdílný budou nejlepší." vstal a zmizel nahoře.

"Páni, to šlo hladce." usmála jsem a taťka se rozesmál. Odložil ovladač, vypnul televizi  a šel za mamkou do kuchyně.

Nemohla jsem najít jiné plavky než růžové  bikiny od Camille. Dala mi je, když jsme se viděly naposledy. Prý se mi tu budou hodit.

Za deset minut jsem se sešla s Milesem u vchodu. Měl na sobě kraťasy a triko, klobouk na hlavě a sluneční brýle na očích. Vzala jsem si je taky, měla jsem na sobě modré plážové šaty a žabky, které jsem našla v krabici.

Vydali jsme se na pláž, všude bylo strašně lidí. Zaplatili jsme si slunečník a ručníky, našli si volné místo a sedli si. "Jaký myslíš, že to ti bude?"

"Úžasný. Teda doufám. Hele jdu si zahrát s těma klukama volejbal, tak tu hlídej toho fleka, ať tě pak najdu." zvedl se, sundal si triko a odběhl k hracímu poli. Na baru pustili hudbu a já se uvelebila na ručníku a poslouchala šumění moře a hudbu. Slyšela jsem hlasy vedle mě, a tak jsem otevřela oči. Seděli tam dva kluci, asi stejně staří jako já. Byli k sežrání. Museli to být bratři, protože si byli hodně podobní. Bylo mi vedro. Musela jsem si sundat šaty, i když jsem vůbec nechtěla. Byla jsem hodně hubená a malá. Vedle mě by byli ti kluci obři. Nandala jsem si brýle a odpočívala. Všimla jsem si, že po mně jeden z bratrů pokukuje. Usmála jsem se na něj a on mi úsměv vrátil. Zavřela jsem oči a užívala si slunění.

"Ahoj," řekl mi.

"Ahoj," nadzvedla jsem si brýle.

"Jsem Kai."

"Já jsem Clare." usmála jsem se.

"Jsi tu na prázdninách?" zeptal se po chvíli.

"Ne, zrovna jsme se sem včera přistěhovali."

"To máš kliku, že jsi mě potkala. Můžu tě tady provéct, pokud budeš chtít."

"To by bylo super. Ale až zítra by to bylo lepší." řekla jsem a strčila si pramen svých neposlušných černých vlasů za ucho.

"Tak.." začal něco čmárat na papír, "tady je moje číslo. Kdykoli zavolej, pak se domluvíme." podal mi ho.

"Děkuju." vzala jsem si od něj papírek a strčila si ho pod kryt telefonu.

"Kaii! Dělej! Pojď sem!" zakřičel na něj bratr.

"Už běžím! Promiň, už musím jít. Tak ahoj." běžel pryč. Nechápala jsem, jak jsem se s ním mohla bavit. Takhle jsem se s klukem ještě nikdy nebavila. Jsem stydlivá a hlavně mě odstrkovali do pozadí a teď se tu bavím s takovým hezkým klukem úplně normálně.

#######

Ležela jsem a opalovala se. Miles se pořád nevracel. Viděla jsem ho hrát volejbal i surfovat. Najednou se tu objevil s colou, prý že to je pro mě. Kai už se tu znovu neukázal. Dokonce ani jeho bratr. Místo nich si na deku lehly dvě holky. Přišlo mi, že jsou celé nějaké umělé.

Miles přišel s nabídkou na surfování. Souhlasila jsem a navlékla si neoprén, který mi půjčili. Surfovala jsem jako o život a užívala si to. Bylo to perfektní. Vrátila jsem se na naše místo a ztězka dosedla. Byla jsem vyřízená. Řekla jsem bráchovi, že se vracím domů a že vracím deštním a svůj ručník. Ten svůj ať si nechá. Vrátila jsem se domů, vykoupala se a usnula na lehátku na balkóně.

Never look back [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat