Nemám tě dost/TEXTING/

44. ᴜ́ᴛěᴋ

22:22

Oblíkám si tepláky a nějakou teplou mikinu. Jungkook zase připravuje věci do batohu. Mám špatný pocit, že se něco stane. A toho se hrozně bojím.. Co když mi odvezou Jungkooka? Já bez něho nechci být už..

Nechci být už nikdy sám.. Miluju ho, je to úžasný člověk.
,,Prdelko? "
,,No?"
,,Nevíš kde mám balenciaga boty?"
,,Lásko.. Dal sis je do skříně. Aby sis je nezničil"
Začnu dávat do batohu ještě něco.

,,Ajooo. Ještě, že tě mám~"
,,To jo. A co jídlo zlatí? "
,,Mám pořád nějaké peníze.. "
,,Kolik?"
Vezme peněženku a vynda peníze.
Počítá nahlas...
Kde to zase vzal tolik peněz?!
,,34tisíc"

,,Kde jsi to vzal Jungkooku"
,,Prdelko moje.. Věř mi "
,,Kdes to vzal se ptám."
,,Něco jsem si půjčilll od bráchy "
,,Cože!"
,,Pšt!" zacpal mi pusu.
,,Lásko.. Já vím.. Já vím.. Ale brácha je hajzl a má hodně peněz.. Proč se nemůže podělit?"

Yoongi nám teď akorát bude dělat ještě víc zle. Yoongi je náš největší problém. Kookie mi dal ruku pryč a dal si batoh na záda. Já zapnu batoh a udělám to samé.
Kookie už je obutej a jde potichu dolů.

Jdu za ním. Kluci mě tak nehorázně sejmou...
Obuji se rychle a vezmu si stejně moje klíče. Vyjdem a potichu zavřeme dveře. Zima! Ne! Nenávidím zimu!
,,Brr.. Je zima Jungkookie.. "
Sundal si svou mikinu a oblíkl mi ji na tu první.

Chytl mě za ruku a jdem.
,,Bude ti zima lásko.. Onemocníš"
,,Ale prosím tě prdelko. Je mi akorát "
Víc stisku naší ruku.
Začne Kookiemu či kat telefon.
Pak mu zas někdo volá.

V tolik hodin!? Vždyť by lidi měli spát!
Koukl se na telefon.
,,Ups. Brácha " podíval se na mě.
,,Uka" podá mi telefon a já si čtu o co jde.

Yoongi: Udělám ti ze života peklo.

Jungkook: To jsi už udělal 💁
*23:03

Yoongi: TYS MI UKRADL ZAS PENÍZE!

Yoongi: zabiju tě! A toho tvého taky!

Zmeškaný hovor od uživatele Yoongi.

Yoongi: zvedni to! Vím co máš v plánu! Sleduji tě!

,,Já se bojím Kookie... On nám vyhrožuje smrtí!"
,,Prdelko klid.." zastaví a obejme mě.
,,Ochráním tě.. Neni se čeho bát... "
,,Ale já se bojím i tak..že ti ublíží"
,,Neublíží.. Nedovolím mu to"

Mám velký strach... Tady venku.
,,Mám radši sebou dvě zbraně.. "
Pustí mě z objetí a sundá batoh.
Podal mi jednu.
,,Radši si ji vem.."
,,Kde jsi to zase vzal.. "

Dám si ji do batohu a zase jdeme společně směr les.
,,Neptej se prosím"
Mlčím.. Mám fakt zlý pocit. Tohle se mi už nelíbí.. Mi určitě umřem...ja to vím! Bože!

,,Lásko neplač... Nic se neděje" dá si mě na sebe a nese mě. Objemu ho kolem krku a brečím. Musím to aspoň nějak ze sebe dostat.. Nebo se ještě zbláznim..