BangChan se vracel docela vystresovaně domů. Těšil se za svým malým přítelem. Dost se bál. Nerad ho nechává samotného doma když se dostane do svého malého prostoru.
Jeongin se mu celou dobu neozval. Ani neodpověděl na zprávu kterou mu starší poslal.
Když konečně odemknul dveře od domu vešel dovnitř ,, Innie? " zavolal když si vyzul boty. Nic. Žádná odezva.
,, Innie?"zavolal znovu a tentokrát se ozval smích. Hned se za ním vydal.
Jeongin seděl na gauči. Chan by si oddechl kdyby tu byl sám.
,,Co tu děláš?" spustil rázně ale zároveň opatrně aby nevyděsil své zlatíčko,, Innie mi volal jestli nemůžu dojít. Bál se " usmál se Felix který je jejich sousedem už od jejich nastěhování.
Vzal si jejich souseda bokem do kuchyně,, Nechci aby si sem chodil když nejsem doma " žárlil? Ano..a jak moc. ,, Zavolal mi sám. Nemohl jsem mu říct ne" rozhodil Felix rukama.
,,Fajn.. Pro tentokrát to nebudu řešit ale příště mu napiš že nejsi třeba doma" promnul si starší čelo.
,,Nelhal bych mu " odešel z kuchyně se rozloučit. Nakonec zavolal i na Chana a opustil dům. Nevyčítá mu to. Ví že je žárlivý a nemyslel to tak.
Z obýváku se ihned ozvalo popotahování. Hned zamířil do obýváku a Jeongina obejmul,, Neplač notak.. Daddy je už doma" zašeptal mu do vlásků a mladšího tak uklidnil.
,,Přijde ještě někdy Lix? " upřel na svého dospělého přítele očka.
Docela hlasitě si povzdechl ale pak přikývl.
,, Ale teď už dost o něm dobře? Zajdu se převlect, udělám něco dobrého a pustíme si nějakou pohádku" věnoval mu úsměv a pusu do voňavých vlásků.
,, Moanuuuu" Maličký nadšeně zapištel na celý dům. Zbožňuje když se mu někdo věnuje a hlavně jeho Channie.
