Mladá láska až za hrob

Počátky sladkých činů

Celou noc jsem nemohla spát, myslela jsem pořád na něj, nevím jak se myšlenkám na něj vyhnout. Když mi zvoní budík unaveně se zvednu z postele a mířím do koupelny. Opláchnu si obličej a vyčistím si zuby, pak popadnu tašku s malovátky a jdu zase do pokoje. Rozsvítim svoje zrcadlo a na řasy si začnu nanášet řasenku, pak přidám jen tužku na oči a lehce si namaluju obočí, všechno sklidím, ustelu si postel a jdu do kuchyně udělát si kafe.  "Páni dneska to utíká rychle" koukám se na čas a řeknu si sama pro sebe, už je čas na to vzít batoh a jít do školy, popadnu klíče ze skříně, nazuji si vansky a vyjdu ven ze dveří, dnešek bude super, říkám si sama pro sebe v hlavě. Když dorazím ke škole už na mě čeká Vašek, "Čus Anny,sluší ti to" přijde ke mě s úsměvem a obejme mě, "Díky, co máme první hodinu? Pořád si nepamatuju nový rozvrh", "Máme chemii" v ten moment nahodim totálně nahovno pohled, začátek dne sice nic moc ale tak co se dá dělat. Chvíli stojíme před školou ale nakonec pomalu jdeme do skříněk, odemknu si skříňku a dám si do ní boty a mikinu, chvíli čekám na Vaška a pak jdeme nahoru do třídy, na chvíli se zamýšlím nad Adamem a přemítam jestli mu dneska mám napsat, ale moje snění mě opět zradilo, "Anny!bacha" začne na ně křičet Vašek, v poslední moment co se vrátím sama k sobě už ležím na schodech,"Anny musíš fakt přestat s tím sněním,ale jestli si něco zlomíš výtahem s tebou jezdím já" výpláznu na něj jazyk a zvedám se ze schodů, "sakra, budu mít zase modřiny" říkám ufňukaným tónem a začnu si mnout koleno, "Nojono, ty seš prostě náš snílek" celou cestu do třídy se mi směje za to jaký jsem pako a když vejdeme to třídy čeká mě mazání tabule jako každé ráno. "Hej Anny smaž to pořádně!" Křičí na mě Patrik , "A ty kraťasy by sis taky mohla dát víc náhoru!" V ten moment se na něj otočím a hodím po něm mokrou houbu,"Příště ti tu vodu vyždímu na hlavu jestli budeš čumět", "Ale ono se nejde nekoukat" dodá na Patrikovu obranu Leoš, jen na ně hodím zlostný pohled a jdu zpátky k tabuli.   Po hodině se vydám do Adamovi třídy, a když vyjdu jsem překvapená. "Ahoj Anny!" Vidim jak ke mě míří Adam a u toho na mě mával "Ahoj,Adame" když to dořeknu natáhne se ke mě a obejme mě, moje myšlenky se splašili,  v ten moment moje srdce bylo tak rychle že to snad bylo až nezdravé, odtáhl se ode mě a řekl "Hele nechceš jít dneska ven?" V ten moment se mi srdce rozbuší ještě víc, panebože jsem fakt hrozná, "Jo, mužem jestli chceš" jen se usměje ale neodpoví a jde ke svojí lavici, co to sakra bylo.  Přijde ke mě Speedy a začne si semnou povídat, ale moje myšlenky jdou teď k jídlu, mám šílený hlad,asi půjdu do třídy, říkám si v hlavě, "Hej Anny! chytej!" Rychle se otočim směrem na Adama který na mě křičí a vidím jak mi hází kelímek s jogurtem, naštěstí rychle zareaguju a chytnu ho, "Tu máš ještě lžičku" přijde ke mě a totálně vytlemený mi podá lžičku, "Díky? Ty mi snad čteš myšlenky?, "Napadlo mě jen že máš třeba hlad, jídla není nikdy dost" trochu zaraženě se na něj pousměju a pak si rozbalim jogurt. "Díky moc,máš pravdu jídla není nikdy dost","Přesně,hele takže dnešek platí?" Myslela jsem si že to předtím nemyslel vážně ale on semnou vážně chce jít ven "Jo jasně, kde a kdy dáme srazy?" Zase se mi rozbuší srdce, ten kluk na mě má divný vliv, "hele tak v půl třetí na výsluní?", "Jo to by šlo, hele už musím do třídy tak zatím ahoj, a budu tam!" Jeho odpověď už neslyším protože rychle vyběhnu že třídy na záchod, nemůžu se pořádně nadechnout, všechno kolem mě se točí, sakra co to semnou je, asi dvě minuty tam jen stojím nad umyvadlem a snažím se se uklidnit. "Anny? Jsi vpohodě?" Vidím jak jde ke mě Elča s dost vyděšeným výrazem, "Jo jsem, jen se mi trochu zamotala hlava" rychle kolem ní projdu a jdu směrem do třídy, měla bych s tímhle něco dělat, je to čím dál tím horší a horší.